Ostrava - Řád maltézských rytířů dostane v Hlince na Bruntálsku v restitucích zpátky 17 pozemků o výměře asi 30 hektarů, o které přišel po únoru 1948. Rozhodl o tom Státní pozemkový úřad. Jde o první rozhodnutí o nárocích tohoto řádu, který požaduje necelé dva tisíce hektarů půdy a lesů. S obcí Hlinka se maltézští rytíři soudí ještě o dalších skoro sto hektarů důležitých pozemků.
Maltézští rytíři dostali na Bruntálsku v restitucích 17 pozemků, o další se soudí
„Krajský pozemkový úřad pro Moravskoslezský kraj přezkoumal všechny podklady a historické údaje, které dohledal i prostřednictvím historických rešerší. Dospěl k závěru, že podmínky pro vydání majetku byly splněny,“ potvrdila mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová. Existují podle ní záznamy, které dokazují, že stát tento majetek převzal až na podzim roku 1948.
Starosta Hlinky Marcel Chovančák uvedl, že jde převážně o půdu, na které hospodaří soukromí zemědělci. „Obce se to až tak netýká. Trápí nás však nejistota a vleklé spory, které máme s tímto řádem o další pozemky, které jsou pro nás strategické,“ řekl Chovančák. Tento spor řeší soud.
Rytíři žádají obecní les, hřiště, zahrádky i část hřbitova
Jde asi o sto hektarů pozemků, které na obec postupně od devadesátých let minulého století převedl stát - Lesy České republiky a pozemkový úřad. Jde o obecní les, který je důležitým zdrojem příjmů, sportovní hřiště, část hřbitova nebo zahrádky u rodinných domů. „Když začaly v roce 2013 církevní restituce, Řád maltézských rytířů nás vyzval k vydání těchto pozemků. My jsme odmítli a řád na nás, lesy i pozemkový úřad podal žalobu,“ vysvětloval starosta. Rytířský řád chce prokázat, že převod tohoto majetku na obec byl neoprávněný. Žalobou se zabývá Okresní soud Bruntál, zatím ale nerozhodl.
Nejsledovanější spor vedou maltézští rytíři o pozemky, na kterých stojí většina pražské Březiněvsi. Protože patří hlavnímu městu, které majetek v restitucích vydávat nemůže, chtějí žalobou docílit, aby přešly na stát. Kromě toho vznesli nárok na více než sto hektarů okolní orné půdy.
Řád maltézských rytířů
Řád maltézských rytířů
Patří mezi rytířské duchovní řády. Vznikl v 11. století na území křesťanského Jeruzalémského království ve Svaté zemi. Byl jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. Jako Řád maltézských rytířů je označován od svého působení na Maltě, kterou mu věnoval císař Svaté říše římské Karel V. v roce 1530. Členové se dělili do třídy bojových rytířů, kněží a bratří ošetřovatelů.
Dnes se řád věnuje převážně charitativní činnosti, známá je například jeho Maltézská pomoc. V Čechách je také usazen od středověku, „patřil mezi nejváženější, jeho příslušníky byla celá řada vynikajících osobností, především z řad vysoké aristokracie,“ říká historik Ladislav Županič.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi začal platit 1. ledna 2013. Cílem je napravit křivdy spáchané komunistickým režimem vyvlastňováním majetku, a to od data 25. února 1948. Církve vznesly přes 5 tisíc žádostí, týkají se více než 100 tisíc pozemků, téměř 2 tisíc staveb a stovek uměleckých děl. Nejvíce žádostí dostaly Lesy České republiky a Státní pozemkový úřad. Podle zákona měly být do půl roku uzavřeny dohody, nejzazší termín uplynul v polovině minulého roku. I s půlroční lhůtou na správní řízení ale nejsou termíny dodrženy.
Z údajů ministerstva kultury vyplývá, že v minulém roce vydaly instituce v restitucích přes 23 tisíc pozemků, více než 400 staveb a asi 4,5 tisíce položek movitého majetku. V roce 2013 dostaly církve zpátky 119 pozemků a 5 staveb. K nejvýznamnějším vráceným položkám patří Santiniho kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Církve mají dostat majetek za přibližně 75 miliard. Během 30 let jim také stát vyplatí 59 miliard za majetek, který už nelze vydat. Současně se bude v příštích 17 letech církvícm snižovat státní dotace až na nulu. V současnosti dostávají asi 1,5 miliardy ročně.
Maltézští rytíři získali v restituci pozemky v Hlince (zdroj: ČT24)