Pro jezero Milada poblíž Ústí nad Labem se rýsuje nová budoucnost. Stát se několik let snažil předat zatopený hnědouhelný důl okolním městům, ale bez úspěchu. Ministerstvo průmyslu a obchodu teď však navrhlo, že si oblast nechá a bude v ní investovat. I kvůli opakovanému suchu by se mělo jezero stát součástí rozsáhlé zásobárny vody.
Unikátnímu jezeru Milada se rýsuje nová budoucnost. Stát tady chce investovat
Jezero Milada se stalo hned po svém otevření na jaře roku 2015 jednou z hlavních atrakcí regionu. Místu ale teď chybí zázemí. Dobrovolný svazek obcí tak ve spolupráci se státem pokračuje ve zvelebování areálu. Letos se plánuje pořízení nového mobiliáře. „V místě, kde je rákosí, se zahájí stavba přístaviště, kde budou mola pro lodě,“ popisuje vedoucí rekultivačních prací František Kroupa.
Sezona na Miladě začne 18. května. „V současné době probíhá hlasování o novou turistickou známku. Věříme, že jezero Milada dostane pěkný dárek ke svým 18. narozeninám od zahájení napouštění,“ uvedla mluvčí ústeckého magistrátu Romana Macová.
Města upozorňují na obrovské náklady
Původní plán byl, že stát vytvoří jezero a města si ho pak převezmou a zabydlí ho. Jednání se však táhnou. „Náklady jsou obrovské a z rozpočtu města není možné investovat stamiliony,“ vysvětluje primátor Ústí nad Labem Petr Nedvědický (ANO).
A není to jediný problém. Milada totiž spadá hned pod tři města. Chabařovice chtěly chatovou oblast, ale kvůli uhlí, které pořád zůstává v podzemí, nedostaly svolení báňského úřadu. „Zájemci se už rezervovali, ale potom to muselo skončit,“ říká starosta Chabařovic Josef Kusebauch (SNK ED).
Vláda má teď rozhodnout, jestli se dál snažit jezero předat, nebo tu začít investovat. A to ještě letos. Stát by rád vypořádal pozemky v okolí jezera Milada do konce roku 2020 a u druhého jezera Most, které leží poblíž Milady, ještě do konce letošního roku.
Vyloučit se musí ale i možná nedovolená podpora. A pokud už vlastníkem pozemků nebude stát, nebude možné poskytovat prostředky na provozní činnost související s jejich údržbou.
Milada má být vzorem pro ostatní
O převodu pozemků a závazků z Palivového kombinátu Ústí (PKÚ) stát už totiž několik let vede s obcemi debatu. Už na začátku byla stanovena tzv. zájmová území, která jsou předmětem vypořádání. Tato území, včetně plochy vlastních jezer, mají rozlohy několika set hektarů. „V oblastech obou jezer se vytváří podmínky, které jsou unikátní a které do současné doby nebyly v Česku nikde realizovány,“ řekl David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu.
Podmínky dalšího využití ploch se musí podle něj řešit v případě Milady velmi podrobně tak, aby je bylo možné později uplatnit i na jiné lokality. Těžba totiž bude postupně končit v dalších velkolomech na hnědé uhlí. Celkem bude zatopeno šest hnědouhelných dolů. A podle návrhu by se ve vzdálenější budoucnosti propojily vodními kanály, což by mělo ušetřit náklady na provoz. „Mohly by se ovládat z jednoho místa,“ vysvětluje ředitel Palivového kombinátu Petr Lenc.
Milada má rozlohu 252 hektarů, maximální hloubka je skoro 25 metrů. Jezero Most zatopilo plochu 309 hektarů, po obvodu měří zhruba deset kilometrů a maximální hloubka je 75 metrů. Dalším místem pro jezero pak bude důl ČSA, kde těžba skončí asi za pět let.