Stát chce letos první zatopený hnědouhelný důl, dnes jezero Milada, předat městům v okolí. Neodepsal ale zdejší zásoby uhlí, a starostové se proto obávají, že v rekreační zóně nebudou smět nic postavit. Z prodejů a pronájmů pozemků přitom chtěli vydělat na údržbu jezera.
U jezera Milada se zatím stavět nesmí, v okolí zůstaly zásoby uhlí
2 minuty
Události: Okolo jezera Milada se kvůli uhlí nesmí stavět
Hnědouhelný důl se zatápěl 14 let, hned po otevření v roce 2015 se stal jednou z hlavních atrakcí regionu. Zatím ale chybí zázemí.
„Už máme naplánováno asi sto rekreačních objektů s parcelami. Zájemci se už rezervovali, ale pak to muselo skončit,“ říká starosta blízkých Chabařovic Josef Kusebauch (SNK ED).
Báňský úřad totiž nepovolil změnit územní plán, protože pod loukami je stále uhlí. Těžit se sice v tuto chvíli nesmí, ale je to potenciální zásoba do budoucna. „Došlo by k omezení využití výhradního nerostu hnědého uhlí v daných lokalitách, a to stavbami nesouvisejícími s dobýváním,“ vysvětlil Báňský úřad.
Jezero Milada vzniklo zatopením lomu po těžbě uhlí (letecký snímek z května 2012)
Chatová osada se měla jmenovat po jedné z pěti obcí, které dolu kdysi ustoupily. O návratu uvažovali i pamětníci. „Tam, kde je kraj vody, už byly ulice,“ vzpomíná jeden z bývalých obyvatel Jiří Záhořík.
Města, pod které jezero katastrálně spadá, vyjednávají společně. O problému se ví už roky. Dvakrát se termín předání pozemků posunul, teď by o něm měla na jaře jednat vláda.
„První projekt tohoto druhu v republice je určitým průkopníkem v této oblasti. Takže věřím tomu, že v brzké době se nalezne určité řešení,“ věří ředitel Palivového kombinátu Petr Lenc.
Starostové netrvají na odepsání zásob uhlí, chtějí jen povolit stavby. Kdyby ale v budoucnu stát rozhodl o obnovení těžby, musel by je zpět vykoupit.
