Praha - Asociace učitelů dějepisu se bojí snížení počtu hodin věnovaných historii a nelíbí se jí ani další změny z pera ministerstva školství. Podle ní povedou ke zhoršení kvality vzdělání. Ministerstvo zkouší několik variant, už ty ale stihly vyvolat sváry mezi ministerstvem a asociací, která má strach, že se děti ve školách nestihnou nic naučit. Jedním z návrhů je třeba i snížení počtu povinných hodin výuky dějepisu na středních školách.
„Na gymnáziích podle nového rámcového vzdělávacího programu je dějepis zařazen do prvního a druhého ročníku a dál záleží na řediteli školy. S tím se nemůžeme smířit,“ popisuje situaci předsedkyně Asociace učitelů dějepisu Helena Mandelová. Ministerstvo zatím tuto variantu nepovažuje za konečnou.
Většina ředitelů gymnázií se shoduje, že jim změna hodinové dotace u dějepisu nevadí. Učit si prý stejně budou podle svého. Dějepis zařadí stejně jako předtím do všech ročníků a případný nedostatek hodin vyřeší semináři.
Změna dějepisných osnov by se měla dotknout i rozvrstvení látky, prostor by měly nově dostat zejména moderní dějiny. Nemělo by se tedy stát, že se studenti dostanou k roku 1948 a na víc nezbude čas. Podle Konfederace politických vězňů se někteří učitelé schválně těmto problematickým tématům vyhýbají.
Že by k tomu docházelo záměrně, učitelé dějepisu nesouhlasí. Výuka je podle nich vždy jen tak kvalitní, jaký je pedagog. „Myslím si, že se tomu věnuje dostatečný prostor a že ten zájem je. A co se týče materiálů nebo pomůcek, tak kdo z učitelů má zájem a chce mít ty informace, ten je má,“ myslí si dějepisář Petr Svoboda. Navíc vychází řada tematických knih pro učitele. Poslední publikace Přes práh totality vyšla minulý týden - zabývá se dobou po roce 1945 a obsahuje například dokumenty týkající se komunistických procesů.
