“Účastníci zájezdu” z Osvětiman nominováni na cenu veřejnosti

Nahrávám video
Reportéři ČT: Účastníci zájezdu
Zdroj: ČT24

Nominaci na Česko-slovenskou cenu veřejnosti (v rámci soutěže Novinářská cena) si vysloužila vedle jiných i reportáž Lukáše Landy (Reportéři ČT) s názvem „Účastníci zájezdu“, která mapuje cestu příznivců prezidenta Miloše Zemana z Osvětiman a Zlína do Prahy. Strana práv občanů jim na cestu do hlavního města vypravila autobusy. Během oslav 17. listopadu na Albertově podpořili prezidenta, a pak zamířili na prominentní prohlídku nepřístupných prostor Hradu, zorganizovanou hradním kancléřem Vratislavem Mynářem.

„V září loňského roku kvůli bezpečnosti prezidenta Zemana padaly na Pražském hradě hlavy za to, že někdo vylezl na střechu Pražského hradu a pověsil tam červené trenýrky. Dva měsíce poté se dva autobusy naprosto neprověřených a nezkontrolovaných lidí procházejí po Pražském hradě v bezprostřední blízkosti kanceláří prezidenta republiky, a vše je prý v pořádku,“ komentuje akci autor reportáže Lukáš Landa.

Novinářská cena je každoročně pořádaná soutěž organizovaná Nadací Open Society Fund, která hodnotí a oceňuje kvalitní novinářské příspěvky vydané za uplynulý rok v České republice. Ceny se budou předávat ve čtyřech kategoriích: kategorie psané žurnalistiky, kam spadá cena za nejlepší rozhovor, reportáž, komentář a analyticko-investigativní příspěvek; dále pak kategorie audiovizuální žurnalistiky, online žurnalistiky a také kategorie zvláštních cen. Sem patří mimo jiné i Česko-slovenská cena veřejnosti, jejímž hlavním kritériem výběru je především výrazný společenský dopad příspěvku.

Rozhovor s Lukášem Landou (Reportéři ČT): Jak vznikali „Účastníci zájezdu“

Jak dlouho vám trvalo se na reportáž připravit?

O postavu hradního kancléře Vratislava Mynáře jsem se začal zajímat během léta, když se veřejně spekulovalo o tom, zda dostane bezpečnostní prověrku nebo ne. V rámci tohoto prověřování jsem navštívil i Osvětimany, tedy městys, odkud pochází a kde podniká právě pan Mynář. Mluvil jsem tam s celou řadou lidí. Od jednoho z nich mi pak pár dní před 17. listopadem přišla informace, že se daný zájezd připravuje. Nebylo to ostatně nic tajného, pozvánka na akci byla umístěna i na oficiálních webových stránkách obecního úřadu. Na samotném zájezdu na podporu Miloše Zemana by nebylo nic špatného, kdyby na letáku neslibovali i návštěvu jinak nepřístupných prostor Pražského hradu a občerstvení. Pak jsem vše musel zorganizovat během pár dní.

Jak reportáž vznikala?

Obrovskou zásluhu na reportáži má kameraman Jiří Krejčík, který, byť s pražským přízvukem, dokonale splynul s obyvateli Osvětiman. Právě sehnat narychlo figuranta do autobusu, který by zároveň uměl natáčet a byl nejlépe z okolí Osvětiman, byl největší problém. Nakonec se to nepodařilo, a tak jsem poprosil právě Jirku Krejčíka, jestli by to nezkusil on. Volal na obecní úřad pouhý den před odjezdem. Pracovnice úřadu se ho ještě ptala, kolik míst by chtěl. Je neuvěřitelné, že druhý den se Jirka procházel bez jakékoliv kontroly po Pražském hradě.

Byl problém se na akci dostat jako novinář?

Organizátoři nevěděli, že je na akci novinář. Kdyby to věděli, na akci by se určitě chovali jinak, nepřirozeně, program by nejspíše změnili. Ale pan Krejčík se přihlásil pod svým pravým jménem, nenatáčel skrytou kamerou, ale na fotoaparát a mobilní telefon, stejně jako další účastnici zájezdu. Prakticky všichni chtěli mít vzpomínku na netradiční zážitek.

Vyskytly se v průběhu natáčení nějaké potíže - například že natáčíte v reprezentačních prostorách hradu, které nejsou veřejnosti běžně přístupné?

Nás právě překvapilo, do jakých prostor byli účastníci zájezdu z Osvětiman vpuštěni a hlavně, jak se tam chovali. Měli sice průvodkyni, ale přesto sedali do historických křesel, které znáte například z fotografií z návštěvy prezidenta Obamy. Neuvěřitelná scéna je taky ta, jak Osvětimanští otáčejí historický koberec a spekulují o jeho ceně. Jinak žádné potíže s natáčením jsme neměli, překvapilo nás naopak, jak vše bylo perfektně zorganizováno, včetně parkování v garážích Pražského hradu.

Jak na vás celá akce působila?

Nejvíce ohlasů to hodnotilo jako bizarní divadlo. S tou definicí bych se ztotožnil. Bohužel to však nebylo divadlo, ale smutná realita.

Jak se na to díváte z hlediska bezpečnosti?

To je obrovský problém. V září loňského roku kvůli bezpečnosti prezidenta Zemana padaly na Pražském hradě hlavy za to, že někdo vylezl na střechu Pražského hradu a pověsil tam červené trenýrky. Z funkce musel odejít i tehdejší šéf Útvaru pro ochranu prezidenta Petr Dongres. Dva měsíce poté se dva autobusy naprosto neprověřených a nezkontrolovaných lidí procházejí po Pražském hradě v bezprostřední blízkosti kanceláří prezidenta republiky, a vše je prý v pořádku. Tady je vidět naprosto odlišný přístup k těmto dvěma případům. Podle bezpečnostních expertů mohl ale kdokoliv z autobusu bez problémů pronést třeba i nálož. Nikdo je nekontroloval.

Podařilo se vám zjistit, kdo akci platil?

Financování celé akce je další neznámá. Ihned po akci se organizátoři nemohli shodnout, kdo akci vlastně objednal a kdo ji zaplatí. Měnili verze. Nakonec se k placení přihlásila Strana práv občanů, ale jestli to tak skutečně bylo a zda částka odpovídá skutečným nákladům, nevíme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 54 mminutami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 1 hhodinou

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 1 hhodinou

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
před 12 hhodinami

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Budějovicích bylo dvacet stupňů, maxima hlásí pětina stanic

Teplotní rekordy v pátek padly na víc než pětině míst, zapsalo je 38 ze 172 dlouhodobě měřících meteorologických stanic. Nejvyšší hodnotu teploměr ukázal v Českých Budějovicích, bylo tam 20,7 stupně Celsia. Byla to jediná a první letos naměřená teplota nad dvacet stupňů. Devatenáct stupňů Celsia nebo víc meteorologové zaznamenali ještě na dalších osmi místech, shrnul Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Preferoval bych evropské řešení, řekl Plaga k zákazu sociálních sítí pro děti

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dává v souvislosti s možným zákazem sociálních sítí pro děti a mladistvé přednost evropskému řešení, které by bylo robustní a nedalo se uživatelsky obejít, uvedl během jednání v Bruselu. Polsko v pátek oznámilo, že chystá zákon, kterým by zakázalo používat sociální sítě dětem mladším patnácti let. Za ověřování věku uživatelů by přitom byli odpovědní provozovatelé sociálních sítí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...