Tuhý podal trestní oznámení na muže z ÚOOZ – kvůli slovům o úniku informací

Policejní prezident Tomáš Tuhý podal na Generální inspekci bezpečnostních sborů trestní oznámení kvůli prohlášení šéfa ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiřího Komárka. Ten pro ČT uvedl, že je Tuhý podezřelý z úniku informací při objasňování stamilionové hospodářské kriminality.

„Nařčení se nezakládá na pravdě, poškozuje důvěru celého policejního sboru, poškozuje mě jako policejního prezidenta a v neposlední řadě to zasahuje i do mého soukromého života,“ uvedl Tuhý v prohlášení pro média k důvodům, proč trestní oznámení podal. Kriminalistu viní z pomluvy a dalších trestných činů. 

Už v pondělí se pak nechal policejní prezident slyšet, že jde o účelový nátlak, který se snaží „zvrátit manažerské rozhodnutí“ o sloučení ÚOOZ a protikorupční policie pod střechou nové protimafiánské centrály.

Nařčení vedoucího ostravské expozitury ÚOOZ jednoznačně odmítám. Zveřejněné ‚podezření‘ beru jako nebývalý účelový nátlak a pokus o dehonestaci mé osoby.
Tomáš Tuhý
policejní prezident

Šéf ostravského ÚOOZ mluvil o „brutálním úniku“

Odcházející vedoucí ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek v rozhovoru s reportérem ČT Jiřím Hynkem uvedl, že cílem policejní reorganizace není modernizace sborů, ale snaha ÚOOZ „rozprášit“ a „odstavit“ jeho ředitele, plukovníka Roberta Šlachtu. Obeznámit o tom chce i poslance bezpečnostního výboru. O jeho svolání žádá právě Šlachta.

Komárek zároveň prohlásil: „Mám povědomí o tom, že pan policejní prezident je osobou podezřelou z brutálního úniku informací v rámci objasňování hospodářské trestné činnosti ve stamilionových částkách.“

Prověřování Tuhého údajné role dává Komárek (bez bližších informací) do souvislosti s kauzou Vidkun, loňskou razií ÚOOZ na Olomoucku, která cílila na klientelistickou síť policistů, politiků a podnikatelů a ve které šlo právě o úniky policejních informací. 

Nejasná úloha žalobců

V nejasné vazbě mezi policejním prezidentem a Vidkunem figurují i olomoučtí žalobci. Ti před týdnem v souvislosti s reorganizací vyslechli dvě osoby. Jejich jména nesdělili, ale předtím uvedli, že by jim situaci měli vysvětlit Tuhý a jeho náměstek Zdeněk Laube.

Prověřují, zda za reorganizací není tři roky starý plán na odstranění Šlachty – a podle státního zástupce Petra Šeredy výslechy souvisí i s podezřením na propojení policistů se zločinci, o kterém chce sněmovní výbor informovat Šlachta.

„Pan Komárek ve vyjádření mluvil o nějakých poznatcích z nějakých kauz a my jsme také potvrzovali, že důvod, proč jsme prováděli výslechy, jsou také poznatky z několika trestních kauz. Styčné plochy to mít může,“ uvedl Šereda.

Lidovci chtějí informace o policii. Ještě v červnu

Přestavba policejních útvarů má i své politické konotace a Sobotkovu trojkoalici přivedla do nejhlubší krize její existence, protože hnutí ANO se záměru policejního prezidia hlasitě vzpěčovalo. Spolu s lidovci chce kvůli situaci v policii už podruhé svolat Bezpečnostní radu státu.

Samotná křesťanská demokracie původně avizovala, že by se rada měla sejít do 24. července a probrat, jak se daří naplňovat výhrady žalobců vůči reorganizačnímu plánu (v platnost vstupuje 1. srpna). Nyní ovšem KDU-ČSL volá po zasedání ještě v tomto měsíci, přestože premiér Bohuslav Sobotka jednání plánované na 22. června odložil na 20. července.

„Domníváme se, že je nutné, aby informaci o postupu reorganizace dostala i vláda,“ prohlásil lidovecký předseda Pavel Bělobrádek. „A domníváme se, že je to nezbytná podmínka pro to, abychom mohli dál s důvěrou pokračovat i v této koalici.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...