Tlumočníků do znakového jazyka je málo. Důvodem je i nejasnost v potřebném vzdělání

3 minuty
Tlumočníků do znakového jazyka je málo
Zdroj: ČT24

Na služby tlumočníka do znakového jazyka v některých krajích čekají i týdny. Z odhadů asociace neslyšících a nedoslýchavých vyplývá, že na jednoho tlumočníka připadá až sto padesát klientů. Důvodem je podle zástupců organizací třeba nejasnost v tom, jaké mají mít vzdělání.

Vladimír Mesner se narodil jako neslyšící, služeb tlumočníků využívá pravidelně. Hlavně pro návštěvy úřadů a lékaře. „Na dva měsíce dopředu objednávám, protože nevím, jak má tlumočník plno, nebo jestli nemá třeba dovolenou,“ konstatuje.

Podle odhadů působí v Česku mezi sto až sto padesáti tlumočníky – přesná čísla ale nikdo neeviduje. Jejich zastoupení navíc není po republice rovnoměrné. „V Karlovarském, Jihočeském, Libereckém kraji a na Vysočině většinou působí jeden až dva tlumočníci maximálně,“ přibližuje členka České komory tlumočníků do znakového jazyka Michaela Dudková.

Podle prezidentky Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v České republice Šárky Prokopiusové by ideální stav byl v každém kraji minimálně pět tlumočníků, a to na plný úvazek.

Chybí jasné požadavky na kvalifikaci

Zvýšit zájem o profesi má podle zástupců tlumočníků jasné nastavení požadavků na kvalifikaci, které dosud chybí. „Je velká nejasnost v legislativě, například v zákoně o sociálních službách jsme se snažili, aby tam byly úpravy, které by jasně definovaly, co máme dělat a co máme umět a jak to máme dokázat, ale tyhle úpravy šly ze stolu,“ vysvětuje předsedkyně České komory tlumočníků do znakového jazyka Farah Curry.

Ministerstvo školství pro ČT uvedlo, že „tlumočník není z povahy jeho činnosti pedagogickým pracovníkem… Jeho zařazení do zákona o pedagogických pracovnících spolu s případným stanovením požadavku na kvalifikaci tedy není relevantní“.

Studium tlumočnictví do znakového jazyka nabízí třeba Vyšší odborná škola v Hradci Králové. Letos se sem přihlásilo zatím deset studentů. Zhruba třetina přijatých uchazečů tady ale vzdělání nedokončí. Jak vysvětluje ředitelka Iva Rindová, je to náročné studium. „Má velké množství hodin znakového jazyka a velmi náročné předměty, které se týkají přímo tlumočnických dovedností,“ přiblížila.

Jenže absolventů je potřeba v řádu desítek ročně. „Nikoliv jednotek ročně, jak je tomu doteď,“ podotkla předsedkyně komory Curry.

Víc by jich mělo přibýt za dva roky, kdy budou absolvovat první studenti nového bakalářského oboru na brněnské Masarykově univerzitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko se blíží vrcholu chřipkové epidemie

Česko se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nachází poblíž vrcholu chřipkové epidemie. Nemocných bylo minulý týden více než 2200 na sto tisíc obyvatel, za týden jejich počet vzrostl o šestnáct procent. Zatímco v předcházejících týdnech přibývalo hlavně nemocných dětí, minulý týden se nemocnost zvyšovala ve všech věkových skupinách, informoval SZÚ.
13:29Aktualizovánopřed 26 mminutami

Univerzita Karlova bude koordinovat velký evropský AI projekt

Univerzita Karlova se stala hlavním koordinátorem mezinárodního projektu Otevřené velké jazykové modely pro umělou inteligenci v Evropě. Budou v něm spolupracovat evropské firmy, výzkumné instituce a výpočetní centra zabývající se umělou inteligencí. V projektu OpenEuroLLM za asi 34 milionů eur (854,7 milionu korun), financovaném s podporou Evropské komise, vybuduje tým evropských výzkumných institucí rodinu výkonných, vícejazyčných velkých jazykových modelů. Využití najdou v komerčním, průmyslovém i veřejném sektoru.
před 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne mluvili o omezení rychlosti v obcích

Hosté pořadu Události, komentáře týdne hovořili o výhodách a nevýhodách plošného zavádění maximální rychlosti v obcích, jež již platí v mnoha evropských městech. Komentátor Petros Michopulos, bývalý premiér Mirek Topolánek, komentátorka Lucie Stuchlíková, režisér a scenárista Václav Marhoul a influencerka Rozárie Haškovcová vedli debatu také o bitcoinu v centrální bance, smrti Jana Masaryka či české pivní kultuře na seznamu UNESCO.
před 5 hhodinami

EU chce zaručit právo na opravu, v tuzemsku ale schází řemeslníci

V Česku by nejpozději od srpna příštího roku mělo začít platit takzvané právo na opravu. Zahrnuje lepší přístup k náhradním dílům a taky k informacím o opravě. Počítá s ním evropská směrnice, která tak posílí práva spotřebitelů, snížit má také množství odpadu. Zatím by se nová pravidla vztahovala jen na vybrané velké spotřebiče. Jenže třeba v tuzemsku je opravářů i dalších řemeslníků málo, a ne všechno se navíc vyplatí do servisu dát.
před 7 hhodinami

Špatně slyší, mluví i dýchá. Dívce má pomoci operace, která se v Česku neprovádí

Po dvou letech se bude uzavírat desetimilionová sbírka na operaci dítěte se vzácným genetickým onemocněním. Osmiletá Lilli Soukupová za několik dní díky darům odletí na první zákrok do Londýna. Do sbírky se zapojili i pražští policisté, čímž podpořili i svou kolegyni – matku Lilli.
před 8 hhodinami

Daň z lihu vzrostla, stát ale víc nevybral. Opozice volá po analýze

Stát loni nevybral na spotřební dani z lihu očekávanou částku, přestože sazba daně od začátku roku vzrostla o deset procent. Výběr daně nakonec zůstal na úrovni předcházejícího roku, kdy ještě platil nižší odvod. Vláda přitom v konsolidačním balíčku počítala s nárůstem výnosů o půl miliardy korun. Opozice požaduje analýzu, růst sazby spotřební daně, který dál pokračuje, podle ní nepřináší kýžený efekt. Vláda změny neplánuje.
před 8 hhodinami

Část věznic trápí kritický nedostatek dozorců, chybí jich stovky

V deseti českých věznicích je kritický nedostatek dozorců, chybí jich až sedm set. Problém vedení Vězeňské služby řeší přesuny strážných mezi pracovišti i výcvikem nových rekrutů. V loňském roce ze služby odešlo více lidí, než přišlo, a to i přesto, že dozorcům vzrostly platy.
před 9 hhodinami

Plošná cla na produkty EU by mohla poslat celou Unii do recese, odhaduje Kalousek

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...