Testy odhalily nejvíce nových případů covidu za uplynulý měsíc, dál ubývá hospitalizovaných

V pátek přibylo v Česku 13 151 nově potvrzených případů nemoci covid-19, což je největší denní nárůst za uplynulý měsíc. Je to zhruba dvakrát více nakažených než za předchozí pátek. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Navzdory zrychlování šíření epidemie klesl počet hospitalizovaných s covidem-19 v pátek na 1802, což je nejméně od konce loňského října. Lidí v nemocnicích je zhruba o třetinu méně než předchozí pátek.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

Denní nárůsty množství nakažených stoupají vytrvale už zhruba dva týdny. Na přelomu prosince a ledna se ještě držely pod deseti tisíci případy za den.

Lidí, kteří s covidem-19 skončili v nemocnicích, naopak zatím stále ubývá. Pokles začal počátkem prosince, kdy bylo hospitalizovaných kolem sedmi tisíc a přes tisíc z nich ve vážném stavu. Nyní je lidí v nemocnicích skoro čtyřikrát méně a v těžkém stavu bylo k pátku 339 z nich.

Kromě denních počtů nově nakažených stoupá také takzvané incidenční číslo, tedy počet nových případů covidu-19 za posledních sedm dní na každých 100 000 obyvatel. K sobotě se z pátečních 525 zvýšilo na 586 případů. Incidenční číslo je tak nyní nejvyšší od 20. prosince. Nejvyšší je číslo nadále v Praze s 1141 případy a nejnižší na Vysočině s 326 případy. Incidenční číslo stouplo oproti pátku ve všech regionech.

Přibývá opakovaných nákaz

Denní přírůstek nově nakažených na webu ministerstva nezahrnuje reinfekce, tedy případy opakované nákazy u dříve pozitivně testovaného člověka. V pátek jich bylo podle tabulky ministerstva 1687, což je téměř trojnásobek počtu reinfekcí za předchozí pátek.

Reinfekcí v poslední době postupně přibývá. Důvodem je zřejmě varianta koronaviru omikron, která podle zkušeností z některých zemí dokáže překonat imunitu získanou očkováním i dříve prodělanou nemocí. Vědecké studie ukazují, že omikron je oproti v Česku dříve dominantní variantě delta nakažlivější, ale průběh onemocnění je následně lehčí.

Zhruba o desetinu stoupl v pátek oproti předchozímu týdnu počet testovaných na covid-19. PCR testů bylo provedeno přes šestasedmdesát tisíc a antigenních přes šestnáct tisíc. Vzhledem k výraznému zvýšení denních nárůstů počtu nově nakažených ale stále značně rostou i podíly potvrzených případů nemoci na počtu provedených testů.

U preventivních a plošných testů, kterých je prováděno nejvíce, podíl pozitivních vzrostl z 4,17 procenta za předchozí pátek na 7,89 procenta. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, stoupl podíl pozitivních z 8,84 procenta na 15,45 procenta, což je nejvíce od konce listopadu. Podíl pozitivních u takzvané diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se zvýšil ze 17,51 na 27,19 procenta, což je nejvyšší podíl od poloviny prosince.

Většina očkovaných spadá na posilující dávky

Plně naočkováno je více než 6,7 milionu lidí. V pátek bylo očkováno zhruba osmaosmdesát tisíc lidí, což je asi o pětinu méně než před týdnem. Většinu očkovaných tvoří v poslední době již plně naočkovaní lidé, kteří dostávají posilující dávku vakcíny. Dohromady už dostalo posilující dávku přes 3,2 milionu lidí, téměř polovina plně očkovaných.

Za celou dobu epidemie v Česku od začátku března 2020 bylo zaznamenáno asi 2,59 milionu případů nákazy a zemřelo 36 828 lidí s covidem-19. Za uplynulých sedm dní zemřelo 218 lidí s covidem-19, což je asi o dvě pětiny méně než za předchozí týden.

Neočkovaných nad 80 let ještě zbývá skoro 50 tisíc

Seniorů nad 80 let, kteří ani po roce od zahájení očkovaní této věkové skupiny proti covidu-19 nedostali vakcínu, zbývá v Česku asi 48 500. Očkovaných alespoň jednou dávkou tak je více než 90 procent z nich. 

Posilující dávku vakcíny, která má zvýšit postupně klesající účinnost očkování, nedostala zhruba třetina. Vyplývá to z dat o očkování k 13. lednu. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška je proočkovanost v této věkové skupině velmi dobrá.

Od konce listopadu zájem o očkování seniorů podle Duška opět roste. „Postupně procento po procentu se dostáváme do už docela dobrých čísel, která jsem si ale přál už v září nebo v říjnu,“ řekl . Klesá podle něj také počet oblastí, kde je v několika blízkých obcích nízká proočkovanost těchto zranitelných skupin. „Ti lidé tam spolu žijí, mají stejné restaurace, stejné obchody, a tak tam hrozil větší atak nákazy,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...