Teoretické znalosti o financích se lepší. Lidé je ale neumí uplatnit v praxi

Nahrávám video

Na potřebu výuky finanční a ekonomické gramotnosti chce upozornit Ekonomická olympiáda, jejíž krajská kola proběhnou příští týden. Do loňského ročníku se i přes omezení zapojily čtyři stovky škol a více než 15 tisíc studentů – třebaže s distanční výukou se téma ze vzdělávání vytrácí.

Finanční gramotnosti je ve školách obecně věnováno více pozornosti než v minulosti. Podle členky Rady Asociace finančních poradců Michaly Janatové mají současní studenti a mladí lidé mnohem širší povědomí, než měli jejich rodiče ve stejném věku; pro mnohé je však problém uplatnit získané teoretické znalosti v reálném životě.

„Pokud vědí, co je inflace a co je rozdíl mezi reálnou a nominální úrokovou sazbou, jestli dokážou úspory, které mají na spořicím účtu, efektivně před inflací ochránit. Z praxe vidím, že úroveň finanční gramotnosti je velmi špatná,“ popsala Janatová.

I proto by podle ředitelky Institutu ekonomického vzdělávání Martiny Bacíkové měla být na středních školách oblast povinně zařazená do výuky. Nejefektivnější je podle ní spolupráce s jednotlivými školami a učiteli. „Na centrální úrovni se toho z našeho pohledu dá změnit velmi málo, školský systém je hodně decentralizovaný,“ popsala.

Právě vzdělávání učitelů je podle ní hnacím motorem. „Pokud máme finančně vzdělané učitele, tak chtějí vzdělání také předat studentům,“ řekla Bacíková. V tom institutu pomáhají finanční poradci, kteří učitelům s teoretickými znalostmi přinášejí hlavně vhled do praxe. „Komunikují s klienty, vědí, kde jsou ty největší mezery v oblasti vzdělávání a které způsobují nejvíc škod,“ přiblížila Janatová.

Krize lidi nutí se o hospodaření s penězi zajímat

Kvůli koronavirové krizi se vyučování přesunulo do on-line prostředí, kde téma finanční gramotnosti často odpadá. Podle Bacíkové však může pandemie k oblasti přitáhnout pozornost. „Viděli jsme to po krizi 2008, kdy došlo k obrovskému nárůstu tématu finanční gramotnosti,“ uvedla. Nejvíce se podle ní o téma zajímají lidé, kterým peníze schází, ale také ti, kteří mají naspořeno a chtějí investovat.

Propagovat téma má také Ekonomická olympiáda, kterou institut pořádá. Do ní se zapojily už desítky tisíc studentů a projekt se podařilo rozšířit i do zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVláda ze sebe dělá šaška, míní Decroix k situaci kolem účasti Pavla na summitu NATO

Vláda předběžné opatření Ústavního soudu ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO splnila jen zčásti, řekla v Interview ČT24 místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix. Předběžné opatření podle ní mělo dva výroky a tím druhým bylo, že vláda nemá v žádném ohledu ztěžovat nebo bránit prezidentovi a jeho doprovodu v účasti na summitu. Podle ní ale kabinet nedodržením ústavní a protokolární zvyklosti o tom, že vedoucím delegace bude prezident, ztěžuje hlavě státu její participaci na summitu. Členové vlády tak podle ní „ze sebe dělají opravdu šašky“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 6 hhodinami

Delegaci na summitu NATO povede premiér, řekl Babiš. Podle Pavla je to v rozporu s opatřením ÚS

V čele české delegace na summit NATO bude premiér, oznámil po jednání vlády její předseda Andrej Babiš (ANO). Potvrdil zároveň, že na summit byl akreditován i prezident Petr Pavel s delegací, která bude čítat sedm lidí. Hlava státu reagovala, že postoj vlády k účasti prezidenta na summitu je v rozporu s opatřením Ústavního soudu (ÚS). Prezident také odmítl návrh premiéra, aby na summit NATO neletěl.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Teplotní rekordy opět hlásily desítky stanic, podívejte se kde

Ve velké části Česka padaly i v pondělí teplotní rekordy pro daný kalendářní den. Novou nejvyšší teplotu pro 29. červen zaznamenali na řadě měřicích stanic Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) už před 11:00. Především šlo o místa na Moravě a ve Slezsku, ale týkalo se to i mnoha lokalit v Čechách. Dělo se tak po dosud nejteplejší noci v rámci současné vlny veder, která sužuje nejen tuzemsko, ale i mnoho dalších evropských zemí. V neděli padl v Doksanech absolutní teplotní rekord pro Česko o hodnotě 41,9 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Zážitkové násilí“ je mezi mladistvými na vzestupu, uvádí úřad

Kriminalita v Česku zůstala loni podle dat Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2024. Přibývá ale případů s vysokou agresí, a to především u dětí, řekl mluvčí NSZ Petr Malý. Pravidelně se také začíná objevovat takzvané zážitkové násilí, tedy násilné chování dětí a dospívajících, které vzniká hlavně kvůli touze něco zažít, vyzkoušet si hranice nebo získat adrenalinový pocit. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v pondělí NSZ zveřejnilo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 12 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 12 hhodinami

NKÚ: Policie stále nemá nové vrtulníky, hangár je v havarijním stavu

Letecká služba Policie ČR (PČR) měla už osm let používat minimálně tři nové lehké vrtulníky. Měly sloužit k zajištění nepřetržité pohotovosti a záchranné služby. Měla mít i nejméně dva velkokapacitní vrtulníky schopné přepravit celé speciální policejní nebo hasičské jednotky. Ještě loni v prosinci ale nemělo ministerstvo vnitra tyto vrtulníky k dispozici. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz, které resort vynaložil na leteckou službu. Peníze na policejní drony vynaložilo vnitro účelně. Ministerstvo v reakci uvedlo, že letecká služba funguje plnohodnotně a že podniká veškerá opatření, aby měla dostatek techniky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled