Bývalý bezpečnostní manažer Fotbalové asociace ČR Martin Synecký ve středu u pražského městského soudu uvedl, že někdejšímu šéfovi asociace Miroslavu Peltovi nevyzradil informaci o policejním nahrávacím zařízení v jeho kanceláři. Odmítl tak obžalobu z ohrožení utajované informace, za což mu v případě odsouzení hrozí až osmileté vězení.
Synecký odmítl obžalobu z vyzrazení informace o odposlechu Peltovy kanceláře
Syneckého podle obžaloby v prosinci 2016 požádali kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), aby dal do Peltovy kanceláře nahrávací zařízení.
Prověřovali totiž Peltovy kontakty se soudkyní Sylvou Mašínovou, která rozhodovala civilní spor místopředsedy fotbalové asociace Romana Berbra. Bezpečnostnímu manažerovi řekli, že o tom musí zachovávat mlčenlivost, a Synecký to i podepsal. O nasazení odposlechu ale podle státního zástupce Peltovi řekl.
Kriminalisté u soudu uvedli, že se dozvěděli o chystané schůzce Berbra s Peltou, na které měli muži probírat soudkyni Mašínovou. Policie proto požádala Syneckého, aby nahrávací zařízení do kanceláře tehdejšího předsedy sám umístil. Byla to plastová karta, která vypadala jako platební. Po skončení schůzky ji měl zase odstranit.
Když o pár měsíců později kvůli další kauze bývalého šéfa fotbalové asociace odposlouchávala policie byt někdejší náměstkyně ministryně školství Simony Kratochvílové, mluvil Pelta o tom, že po něm „jde policie“. Věděl, že měl v kanceláři nahrávací zařízení, prozradit mu to měl Synecký coby bezpečnostní manažer.
A podle odposlechnutého rozhovoru dodal, že „když mu platí sto tisíc měsíčně, tak ještě aby mu to manažer neřekl“.
Synecký obžalobu odmítá
Synecký však před soudem poukazuje na to, že jeho plat ve Fotbalové asociaci byl podstatně nižší. „Můj plat činil 40 tisíc hrubého. Mohu to doložit pracovní smlouvou. Pokud mu informaci prozradil někdo, kdo bral 100 tisíc měsíčně, tak někdo jiný, než já,“ řekl před soudem Synecký.
A odmítá obžalobu. „V obžalobě se nachází poměrně dost věcí, které se nezakládají na pravdě,“ prohlásil Synecký. „Informace o nahrávacím zařízení jsem nikomu nesdělil,“ řekl.
Svou spolupráci s NCOZ ukončil někdejší bezpečnostní manažer v lednu 2017. Podle svých slov se k němu totiž na počátku roku donesly řeči, že pracuje pro policii proti Peltovi. Synecký dospěl k závěru, že ze strany kriminalistů unikají informace. Poté již s policisty nemluvil.
Detektiv popsal, jak chtěl Synecký odposlech dostat do kanceláře
Kriminalisté před soudem ve středu popisovali, jak probíhaly jejich schůzky se Syneckým nebo s jakou legendou šel muž nasadit nahrávací zařízení k Peltovi do kanceláře.
„Že si vezme desky. V těch deskách budou nějaké listiny, které potřebuje od pana Pelty podepsat jako od pana předsedy a do obálky vloží to nahrávací zařízení,“ popsal jeden z policistů, jak se odposlech měl do místnosti dostat.
A taky dostal – jenže když si policisté přehráli ze zařízení záznam, zjistili, že na něm nic použitelného pro jejich prověřování není. A rozhovor tam vedený byl podle policisty umělý. Detektivové tak získali podezření, že Pelta s Berbrem o nahrávacím zařízení věděli.
Když se pak potvrdilo, že se tehdejší šéf Fotbalové asociace o odposlechu v kanceláři skutečně dozvěděl, obávali se, že prověřování kolem Mašínové už půjde do ztracena. „Jsme se báli, aby nedošlo k vyzrazení dalších prověřovaných věcí. Byli jsme si jistí, že ta kauza magistry Mašínové - už teď další důkaz nebudeme moci tolik získat a pan Pelta bude o to obezřetnější,“ vypověděl před soudem policista Kamil Javůrek.
Pelta se rozhodl nevypovídat
Pelta se ve středu u soudu rozhodl využít svého práva nevypovídat. Případ podle něj souvisí s dosud neuzavřenou kauzou sportovních dotací. Policie v ní stíhá kromě bývalého předsedy fotbalové asociace a Kratochvílové také někdejšího ředitele odboru ministerstva školství Zdeňka Břízu, předsedu České unie sportu (ČUS) Miroslava Janstu a generálního sekretáře ČUS Jana Boháče. Obviněny jsou i Fotbalová asociace ČR a Česká unie sportu.
Pražskou soudkyni Sylvu Mašínovou potrestal Nejvyšší správní soud v květnu snížením platu na rok o 30 procent. Kárnou žalobu na Mašínovou podal předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal kvůli tomu, že rozhodovala spor Berbra a bývalého rozhodčího Tomáše Kovaříka. Podle Šámala rozhodla zaujatě. Z případu se nevyloučila, i když měla dříve důvěrný vtah s Peltou.
Rozhovor s Miroslavem Peltou
Jak jste přišel na to, že ve vaší kanceláři je odposlouchávací zařízení?
Vzhledem k tomu, že to souvisí s kauzou, kde jsem obviněn ve věci sportovních dotací, tak se to spojuje jedno s druhým. Proto využiju směrem k vám i v soudní síni svého práva nevypovídat. Protože ta kauza je živá a není dokončená. Myslím, že jsem ji dostatečně popsal na Generální inspekci bezpečnostních sborů při podání podnětu.
Vy jste podal podnět, že to zařízení je ve vaší kanceláři nelegálně?
Já nejsem advokát, ale mí různí přátelé a kamarádi, když jsem jim popsal, že nějaká civilní osoba může instalovat věc tohoto typu, tak mi potvrdili, že jediná instituce, která to může činit, je Útvar zvláštních činností. A jestli mám dobré informace, tak to tento útvar v mém případě nebyl.
Jste stále přesvědčený, že jste ve sportovní kauze nic nespáchal?
Po sérii výpovědí svědků, kterých bylo minimálně sto, jsem o to víc přesvědčený, že jsem se ničeho nezákonného nedopustil.
Změnila tato kauza váš profesní život?
Profesní život mi to nezměnilo. Změnilo se sice to, že jsem byl v minulosti jeden z nejvýznamnějších sportovních funkcionářů v zemi s přesahem do zahraničí, kde jsem působil na UEFA a FIFA. V současnosti to jediné, co mi zůstalo a mám nejraději, je můj klub FK Jablonec.
Co plánujete do budoucna?
První, co musím, je vypořádat se s touto nepříjemností, která ovlivňuje spíš můj život soukromý než pracovní.