Lékaři varují, že Češi solí třikrát více, než je zdrávo, což poškozuje zdraví dospělým, ale hlavně dětem. Řada lidí o riziku spočívajícím v nadměrném solení ani neví, problémy způsobené jejím nadužíváním se přitom mohou objevit již ve velmi nízkém věku. Nejvyšším rizikem je vysoký krevní tlak. Odborníci proto vydali 10 doporučení, jak sůl v jídle omezit.
„Sůl nad zlato“ platí jen do pěti gramů denně. Pak je z ní skrytá hrozba pro dospělé i děti
„To není umění, vařit se solí,“ praví král v klasické filmové pohádce. Přestože on sám s touto tezí nepochodil, dnes je opět aktuální. Ne snad, že by se mělo vařit zcela bez soli, ale podle expertů to s ní Češi v kuchyni – nebo spíše při nákupech – přehánějí.
Podle mezinárodních zdravotnických doporučení by zdravý dospělý člověk neměl denně sníst více než pět gramů soli, pro děti je to pak ještě méně. V Česku je ale průměr na osobu 16,5 gramu. Většinou nejde o to, že by si lidé do jídla sůl ve velkém sypali, ale již si kupují velmi slané jídlo. „Největší část zkomzumujeme v potravinách, které si běžně kupujeme, běžně je jíme. Sůl je tam rozpuštěná,“ upozornil primář pediatrického oddělení Nemocnice Na Bulovce Ivan Peychl.
Potíže s vysokým tlakem mají i děti
Sůl je k životu nezbytná, jak se přesvědčil i onen pohádkový král, ale když jí je příliš mnoho, přispívá především k vysokému krevnímu tlaku. Ten přitom může trápit i mladé lidi. Vladimír Režný začal mít velké problémy s vysokým tlakem již v 25 letech.
„Se solí jsem přicházel do styku pořád. Dělám v gastronomii, všichni v oboru mají dochucování jídel v povaze,“ podotkl. Nakonec začal trpět silným tlakem na spáncích a závratěmi, vysoká spotřeba soli k tomu podle lékařů přispěla. Nyní musí držet dietu a bere léky.
Zdaleka přitom není nejmladší, kdo takto onemocněl. „Musíme se zabývat vysokým tlakem u dětí. Procento dětí, které mají vysoký krevní tlak není zanedbatelné,“ upozornil Ivan Peychl. Děti do šesti let a zejména kojenci by přitom měli soli jíst ještě výrazně méně než starší lidé – stačí dva gramy denně, u kojenců jen jeden.
Sůl není jen v chipsech. V bonbonech má zvýraznit sladkou chuť
Podle Jany Hajšlové z Ústavu analýzy potravin Vysoké školy chemicko-technologické se výrobci solením potravin přizpůsobují poptávce – spotřebitelé slanější chuť očekávají a bez ní jim může pokrm připadat nevýrazný. „Je to psychika, ale je vžitý pocit, že když je to slané, je to hodnotné, vydatné,“ podotkla.
To, že jsou v sáčku slaných bramborových lupínků dvě třetiny denní dávky soli a že jí je hodně i v uzeninách nebo instatních polévkách, nejspíše nikoho nepřekvapí. Sůl je ale tam, kde by ji leckdo neočekával. Výrobci potravin ji přidávají i do sladkého pečiva, ranních cereálií nebo i do bonbonů, kde má paradoxně podtrhnout jejich sladkou chuť.
Ministerstvo jedná s potravináři
Ministerstvo zdravotnictví proto začalo jednat s Potravinářskou komorou. Podle náměstkyně Aleny Šteflové usiluje úřad, aby se omezilo používání soli jako technologické pomůcky a chystá opatření „cílená jak směrem k prodejcům, tak k těm, kteří vaří“.
Především by si ale škodlivost nadměrného množství soli měli uvědomit všichni při nákupech, studovat etikety a vybírat ty potraviny, které jsou slané co nejméně.