Státu s novým rokem připadly desítky tisíc pozemků a staveb. Jedná se o ty nemovitosti, které neměly správně zapsaného vlastníka. Skončila totiž desetiletá lhůta, během které stát hledal jejich majitele. Většinou jde o zemědělskou půdu nebo lesy.
Státu připadly desítky tisíc pozemků a staveb
2 minuty
Státu připadly desítky tisíc pozemků a staveb
Na 150 metrech čtverečních u autobusového nádraží v Břeclavi chce město postavit parkovací dům. Parcela patřila muži, který podle úřadů nemá v katastru všechna potřebná data – a během deseti let se o pozemek nepřihlásil. Od pondělka je parcela státu. „S tím že nám bylo předběžně řečeno, že hned začátkem roku máme o předmětné pozemky požádat,“ uvedl první místostarosta Břeclavi Jakub Matuška (STAN).
Neznámého, nebo nedostatečně identifikovaného vlastníka mělo v Česku dalších zhruba 140 tisíc pozemků. Začátkem roku skončila lhůta, do které mohli lidé o majetek zažádat. Šlo hlavně o lesy nebo zemědělskou půdu. „Při dohledávání neznámých vlastníků jsme se prioritně zaměřovali právě na nemovitosti, které blokovaly obcím a krajům jejich rozvoj,“ sdělila mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Michaela Tesařová.
Pozemky, které získal stát, teď úřad jako první nabídne státním institucím. „Ve velké míře se bude jednat o pozemky, které budou převedené na Státní pozemkový úřad nebo Lesy České republiky,“ přiblížila Tesařová. Pokud o ně nebudou mít zájem, úřad pro ně bude hledat nového vlastníka.
Vzhledem k počtu parcel půjde o dlouhotrvající projekt. Jen v Lanžhotě jich stát získal přes pět a půl tisíce. Podle lanžhotského starosty Ladislava Straky může za tuto zvláštnost úprava koryta řeky Moravy ve druhé polovině 20. století. Po nich část pozemků, původně na slovenské straně, skončila za řekou. A nově na českém území.
Úřad ještě zpracovává žádosti, které byly odeslané na poslední chvíli. Podle Tesařové ale většina ze 139 tisíc pozemků a víc než dvou tisíc staveb připadne státu.
