Škody za nelegální graffiti se za loňský rok vyšplhaly na 99,6 milionu korun. Jedná se o nárůst o více než šestnáct milionů oproti předešlému roku. České televizi to potvrdila policie. Jenom v Praze škody způsobené sprejerstvím činily více než 42 milionů korun. Průměrná škoda za jeden případ pak poprvé přesáhla částku dvacet tisíc korun.
„Růst výše škod souvisí s celkovým zdražováním komodit, práce a služeb,“ uvedl mluvčí Policejního prezidia Jakub Vinčálek. Za loňský rok se policie zabývala 4741 případy sprejerství. Nejvíce jich bylo hlášeno v Praze, a to 1722. Celorepublikově se jedná o mírné zvýšení oproti předešlému roku 2022. V Praze byl ale nárůst více než šestnáct procent.
Nejúspěšnější jsou při chytání sprejerů ve Zlínském kraji
Objasněnost se s narůstajícím počtem případů v posledních letech snižuje. Celorepublikový průměr za loňský rok je 16,4 procenta objasněných skutků. „Ke sprejerským aktivitám dochází často na místech s minimálním počtem svědků a v nočních hodinách. Tyto faktory hrají v neprospěch objasnění případu,“ vysvětlil Vinčálek.
Nejvíce se sprejery daří chytit při činu policistům ve Zlínském kraji. V roce 2023 objasnili 79 z celkových 174 případů, tedy kolem 45 procent. Policie jich v hlavním městě objasnila 95, jedná se ale pouze o pět a půl procenta z celkového počtu pražských případů.
„Někdy jsou ty případy náročné na vyšetření, neboť po sobě pachatel kromě posprejovaného objektu žádnou jinou stopu nezanechá. Jindy jsou naopak případy, kdy sprejuje přímo pod kamerami a vyšetřujícím policistům tím k objasnění sám pomůže,“ uvedl mluvčí Krajského ředitelství policie Zlínského kraje Petr Jaroš.
Města chrání budovy ochrannými nátěry
Nejčastějším objektem sprejerů jsou vlaky a dopravní prostředky MHD. Ve městech pak sprejeři cílí na fasády budov, lavičky, stožáry veřejného osvětlení, semafory, přístřešky zastávek MHD, odpadkové koše, elektrické rozvodné skříně a mnoho dalších.
„Obecně lze říci, že v boji proti graffiti se uplatňuje zejména prevence,“ sdělil mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. „Po projednání s památkáři opatřujeme některé budovy například ochrannými nátěry nebo elektronickými ploty. Ty jsou například na Pražském orloji nebo na Karlově mostě,“ dodal. Vznikají také plochy pro legální graffiti, kde streetartoví umělci mají možnost veřejný prostor kultivovat.
Efektivnějšímu zachytávání nových přírůstků nelegálního graffiti pomáhají i mobilní aplikace. V Praze funguje aplikace „Bez graffiti“, skrze kterou občané nahlašují nelegální graffiti na nemovitostech města. „Pozorujeme zvyšující se počet hlášení, která nám chodí prostřednictvím aplikace Bez graffiti,“ přiblížil Tomáš Novotný, místopředseda představenstva příspěvkové organizace Technologie Hlavního města Prahy, která má odstraňování nápisů na starosti.
Rychlé odstranění malůvek a tagů prý odrazuje další vandaly
„Za nejúčinnější opatření považujeme rychlé odstranění graffiti. Přetrvávající tagy totiž působí na další sprejery jako spolehlivý magnet,“ uvedl mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš.
Podobnou taktiku zaujímají i dopravci a posprejované prostředky co nejdříve odstavují z provozu a graffiti odstraní. „Jakmile na voze grafický výtvor objevíme, okamžitě vůz necháme stáhnout z provozu do vozovny a očistit,“ vysvětlila postup mluvčí Dopravního podniku města Brna Hana Tomaštíková.
Náklady na práci a materiál při odstraňování graffiti se přitom také každoročně zvyšují. „Škoda vzniklá v souvislosti s odstraňováním graffiti překračuje částku patnáct milionů korun,“ uvedl mluvčí Českých drah Filip Medelský. Dopravce takové finančních náklady vydal na odstranění více než 460 případů sprejerství na svých vozidlech.
Nelegálnímu graffiti dopravci dále předcházejí zvýšenou ostrahou v místech odstavu nebo obratu vlaků, aplikací průhledných antigraffiti polepů, laků a ochranných nástřiků. „Náklady na opravy v případě leptání nebo škrábání skel snižujeme lepením reparačních fólií na okna. Jejich náhrada je oproti výměně celého skla až dvacetkrát levnější,” přiblížila Tomaštíková.
