Spolupráce s KDU-ČSL vyjde, věří Gazdík

26 minut
Gazdík v Interview ČT24: Věřím, že spolupráce s KDU-ČSL vyjde
Zdroj: ČT24

Starostové a nezávislí (STAN) nakonec s lidovci (KDU-ČSL) do koalice v podzimních parlamentních volbách půjdou, věří jejich předseda Petr Gazdík. Řekl to v Interview ČT24 po prvním dni jednání vedení obou subjektů s tím, že ke spolupráci už dlouho směřují a nemají ve svých politických cílech zásadní rozpory.

„Já věřím, že pozitivně,“ odpověděl Gazdík na otázku, zda by si již v pátek tipnul, jak dopadne jednání a zda spolu s KDU-ČSL vytvoří STAN koalici pro sněmovní volby.

„Poslední tři měsíce jsme velmi intenzivně vyjednávali a nenarazili jsme na žádný problém, který by spolupráci mohl ohrozit,“ doplnil. KDU-ČSL jedná se STAN o volební spolupráci od prosince.

Podle Gazdíka si lidovci musí nyní uvnitř strany říct, zda se chtějí stát třetí silou, jak to kdysi při jejich polistopadovém formování plánoval jejich dlouholetý předseda Josef Lux. Společná kandidátka STAN a KDU-ČSL může v důsledku českého volebního systému přinést o 10 mandátů víc, než by získaly oba subjekty v případě samostatných kandidatur.

Spolupráce s KDU-ČSL funguje přirozeně. Nikomu jsme nenařizovali, že naše senátní kluby mají zasedat společně, a ony společně zasedají, protože jsou si programově blízké. Spolupracujeme v Evropském parlamentu, spolupracujeme v některých krajích na regionální úrovni.
Petr Gazdík

Předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek označil páteční a sobotní jednání vrcholných představitelů lidovců a starostů za neformální setkání, kde se mají navzájem politici obou subjektů poznat a debatovat o možné budoucí spolupráci. Sám ale také nevidí žádný vážný důvod, proč by k ní nemělo dojít.

Zástupci lidovců i starostů dali v týdnu najevo, že od jednání očekávají rozhodnutí, zda budou strany na podzim do parlamentu kandidovat společně, nebo každá zvlášť.

Koalice by pro vstup do sněmovny potřebovala získat 10 procent

V případě společné kandidátky by pro vstup do poslanecké sněmovny potřebovala koalice obou politických subjektů deset procent. Tuto hranici stanovila novela volebního zákona z prosince 2001. Od přijetí této novely ve volbách do sněmovny uspěla jediná koalice, a to Koalice KDU-ČSL a US-DEU, která v roce 2002 získala 14,27 procenta hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
před 3 hhodinami

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
před 3 hhodinami

Skopeček byl zvolen místopředsedou sněmovny

Dalším místopředsedou sněmovny se stal kandidát ODS Jan Skopeček, Olga Richterová (Piráti) v tajné volbě neuspěla. Jedna ze čtveřice pozic zůstala neobsazená. Zájem o post má i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ten ale zatím kandidovat nemůže, protože stále vykonává ministerskou pozici. Poslanci ve funkcích zároveň potvrdili nově zvolené předsedy výborů. Dosavadní vládní strany oznámily, že chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše.
09:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Babiš dostal podle přiznání od svých firem přes 477 milionů, píší Seznam Zprávy

Agrofert, svěřenské fondy a další firmy ve vlastnictví předsedy ANO Andreje Babiše letos vyplatily Babišovi přes 477 milionů korun. Podle majetkového přiznání, ze kterého cituje server Seznam Zprávy, koupil Babiš rovněž nemovitost za více než 389 milionů korun. Babišovo ANO jedná o vzniku vlády s SPD a Motoristy. Po výzvě prezidenta Petra Pavla ve čtvrtek uvedl, že těsně před tím, než ho hlava státu jmenuje do premiérské funkce, oznámí způsob řešení svého střetu zájmů.
před 7 hhodinami

Oslavy 17. listopadu: města zaplní piety i kulturní akce

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.
před 8 hhodinami

Stanovit pravidla je podle adiktologů nejdůležitější v prevenci digitální závislosti dětí

Zanedbávají spánek i školu, přestávají je bavit dřívější koníčky a většinu času jim zabírá hraní počítačových her nebo sledování sociálních sítí. Podle průzkumu podlehlo digitální závislosti šest procent dětí do osmnácti let. Adiktologové rodičům radí zachovat klid, nezakazovat technologie, ale nastavit jasná pravidla a zajímat se o to, co děti on-line dělají. Další doporučení najdou rodiče od začátku listopadu na portálu DigiRozhledna.
před 8 hhodinami

Máme silnou společnost, ale ne silný stranický systém, míní filozof Kroupa

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.
13. 5. 2025Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nový klimatický cíl EU není dobrá zpráva, říká Knotek. Hladík kvituje vyjednané ústupky

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
před 10 hhodinami
Načítání...