Sedmadvacetiletá Barbora Orlová, která před dvěma lety při útoku na střední škole ve Žďáru nad Sázavou ubodala studenta, zůstane i nadále v zabezpečovací detenci. Na doporučení odborné komise o tom rozhodl brněnský městský soud.
Soud: Žena, která ubodala studenta ve žďárské škole, zůstane v ústavu
Orlová zaútočila nožem na studenty ve Žďáru nad Sázavou v říjnu 2014. Kromě smrti chlapce, jenž bránil spolužačku, zapříčinila zranění dvěma studentkám. Další dívka utrpěla šok a zraněn byl i zasahující policista. Ženu přitom asi tři čtvrtě roku před útokem propustili z ústavní péče, kde pobývala z nařízení soudu. Už v roce 2012 totiž zaútočila na školu v Havířově, kde pobodala vychovatelku a malou školačku si vzala jako rukojmí.
V zabezpečovací detenci je Orlová z rozhodnutí brněnského krajského soudu z loňského června. Její umístění tam navrhla státní zástupkyně na základě odborného posudku znalkyně z oboru psychiatrie Marty Holanové, podle které je Orlová okolí nebezpečná.
Podle znalců byla žena kvůli paranoidní schizofrenii při útoku nepříčetná, soud nyní rozhodoval o prodloužení detence.
Orlová: Bylo by lepší tady nebýt
Sama Orlová vypověděla, že není den, kdy by nemyslela na to, co se stalo. „Mrzí mě to, trápí mě to, beru antidepresiva. Neměla jsem v úmyslu nikoho připravit o život. Kvůli nemoci jsem se řídila bludy a nevěděla jsem, co dělám. Nechápu, že jsem něco takového vůbec mohla vymyslet,“ uvedla.
Se svou nemocí je prý smířená a už dříve na ni brala léky; kvůli příznakům únavy ale některé z nich vynechala. „Znovu jsem všemu podlehla. Nyní už vím, že prášky budu brát do konce života. Jsem úplně jiný člověk, pokud je beru a pokud ne. Měla jsem je brát už předtím, je to pro mě ponaučení na celý život,“ řekla Orlová.
Doplnila, že pokud by měla být někomu nyní nebezpečná, tak jedině sama sobě: „Sáhla bych na život jedině sama sobě. Někdy si říkám, že by bylo lepší tady nebýt. V současné době nemám přes rok žádné komplikace, neslyším ani hlasy a nemám ani pocity sledování.“
Komise doporučila setrvání v detenci
Státní zástupce Ivo Hahn výpověď Orlové zpochybnil. „Není možné věřit jí každé slovo, které pronese. Manipuluje s fakty, zastírá svoji chorobu,“ uvedl.
Primář psychiatrie detenčního ústavu Vladimír Smékal u soudu vypověděl, že se u Orlové po dobu pobytu v detenci vyskytla ojedinělá sluchová halucinace, avšak žena nebyla nijak agresivní.
Podle komise odborných zaměstnanců ze zabezpečovací detence se Orlová po nástupu do zařízení začlenila dobře a její stav je uspokojivě stabilizovaný; bezpečnostní riziko pro společnost u ní ale nadále spatřují. Sám Smékal pak zdůraznil důležitost jejího setrvání v detenci.
„Stávající doba pobytu v zabezpečovací detenci je příliš krátká na to, abychom mohli hovořit o změně ochranného opatření. Vzhledem k tomu, že dotyčná už v minulosti obelhala zdravotnický personál, je nutná mimořádně vysoká míra opatrnosti vzhledem k ochrannému opatření,“ zdůraznil Smékal, který tak připomněl, že Orlová už u dřívější léčby vysadila léky, ale lékaře o tom neinformovala.
Soud: Musíme vzít v potaz, že trpěli nevinní
Státní zástupce Ivo Hahn se k návrhu komise připojil. „Jedenáctiměsíční doba pobytu v detenci je nepřiměřeně krátká na to, aby mohla nastat změna a mohla být převedena do psychiatrické léčebny. O propuštění na svobodu s ambulantní léčbou nemůže být v tuto chvíli řeč,“ uvedl. Změnu nenavrhoval ani obhájce Hynek Gaja, který pouze poukázal na to, že Orlová v detenci spolupracuje a její stav se zlepšil.
Soud se s návrhem státního zástupce ztotožnil. „Musíme vzít ohled na to, že zabezpečovací detence je primárně zřízena jakožto ústav, v němž mají být izolovaní skutečně mimořádně nebezpeční jedinci, kteří jsou velkým nebezpečím pro společnost. Účelem je účinná ochrana poškozených. Jako soud musíme vzít ohled na to, že trpěli nevinní lidé a byl zmařen život,“ uvedl soudce Libor Hanuš.
Barbora Orlová proti rozhodnutí může do tří dnů podat stížnost. Neučiní-li tak, bude platit dalších dvanáct měsíců. Potom bude muset soud rozhodnutí znovu přezkoumat.
Útok přinesl změny, část ale zůstává jen na papíře
Opakovaně přezkoumávat musí soudy nejenom detenční léčbu, ale i ochrannou ústavní léčbu. Naopak po žďárském útoku již není nutný přezkum nařízené ambulantní léčby. Jde o jednu ze změn, které politici po útoku nejenom připravili, ale i schválili.
O něco blíž praxi je změna v posuzování ochranné léčby například tehdy, když pacient uteče z léčení. Zatím prošla vládou. Pokud se zákonodárci nepostaví proti, budou moci lékaři na uprchlého pacienta rovnou zavolat policii. Zatím totiž musí porušení pravidel ochranné léčby nejprve hlásit soudům.
TÉMA UDÁLOSTÍ: Barbora Orlová z detence zatím nevyjde (zdroj: ČT24)
Některé další úpravy však zůstávají jen na papíře. Je mezi nimi i slibovaná komplexní změna psychiatrické péče, díky které by přibylo ambulancí i terénních pracovníků. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) však tvrdí, že jde vše podle plánu. „Pojišťovny slíbily více peněz do ambulancí a finišují pilotní projekty center duševního zdraví,“ přiblížil.
Hotová není ani změna, kterou bezprostředně po žďárském útoku slibovalo ministerstvo spravedlnosti. Ta měla zpřísnit podmínky pro ukončení ústavní léčby. K jejímu převedení na ambulantní by měl být nutný posudek nezávislého znalce. Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Kristiny Labohé ale změna narazila u odborné veřejnosti. „Názory na tuto novelizaci se hodně liší, někteří odborníci mají k tomu různé argumenty,“ uvedla.
Spustily se naopak proškolovací kurzy soudců a státních zástupců v justiční akademii. Společně se zdravotnictvím chce ministerstvo spravedlnosti též prosadit dřívější nástup do ochranné léčby pro odsouzené, kteří jsou současně i ve výkonu trestu.