Odvolací soud potvrdil vinu bývalého hejtmana Davida Ratha v první větvi jeho korupční kauzy. Za zmanipulované zakázky Středočeského kraje půjde Rath do vězení na sedm let, soud tak snížil původní trest 8,5 roku. Zároveň dostal desetimilionový peněžitý trest a sedmiletý zákaz působit v samosprávě. Nižší trest dostali i bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová a její manžel Petr Kott, kteří se na manipulaci výběrových řízení podíleli. Nově stráví za mřížemi šest let. Pravomocné rozhodnutí padlo po sedmi letech od Rathova zadržení.
Soud definitivně rozhodl, že je David Rath vinen. Za zmanipulované zakázky dostal 7 let vězení
7 minut
UDÁLOSTI: Rath dostal sedmiletý trest
Soud trojici uznal vinnou z ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku a budovy gymnázia v Hostivici. Podle odvolacího senátu žádali úplatky 26 milionů, přijali téměř 17 milionů korun. Sedm milionů obdržel David Rath.
„Jako úřední osoba žádal majetkový prospěch ve formě úplatku v celkové výši nejméně sedm milionů korun, který v této výši skutečně přijal,“ shrnul předseda soudního senátu Pavel Zelenka.
V kauze bylo kromě bývalého hejtmana obžalováno dalších deset lidí. Také některé z nich uznal soud vinnými. Ratha i další ale zprostil obžaloby z manipulací s výběrovými řízeními na vybavení středočeských nemocnic.
Kateřina Kottová a její manžel Petr Kott mají kromě trestu šesti let vězení také každý zaplatit 15 milionů korun a nebudou smět působit v řídicích orgánech společností. Pětileté tresty dostali od soudu podnikatelka Lucia Novanská, jejíž firma tendry pro kraj organizovala, a manažeři Pavel Drážďanský a Tomáš Mladý. Podmíněné tresty uložil soud spolupracující obviněné Ivaně Salačové a stavaři Václavu Kovandovi.
Tři spoluobžalované, manažery zdravotnických firem Jindřicha Řeháka, Martina Jireše a Jana Hájka, odvolací senát osvobodil.
Rath se rozhodnutí soudu podvolí, ale chce se dále bránit
Rath si pravomocné rozhodnutí vyslechnout nepřišel. „Je ve své ordinaci, má objednané pacienty,“ řekl jeho advokát Roman Jelínek. Po vynesení rozsudku ale bývalý hejtman uspořádal tiskovou konferenci na náměstí ve středočeské Hostivici. Prohlásil mimo jiné, že se rozhodnutí soudu podvolí, s rozsudkem ale nesouhlasí, považuje ho za nespravedlivý a bude se dále bránit právními prostředky, „klidně až ke štrasburskému soudu“.
Podle Ratha vrchní soud konstatoval, že nešlo o korupci, ale o poškozování zájmů Evropské unie. Soud konstatoval, že Rath „hodlal způsobit manipulací s veřejnou zakázkou, nesprávným použitím prostředků z Evropské unie, škodu ve výši nejméně 150 milionů“.
„Cítím se být hrdý na to být odsouzen za poškozování zájmů Evropské unie, protože je to obdoba, jak naši předci byli odsuzování za poškozování zájmů třetí říše. Myslím si, že takovéto paragrafy vůbec do normální demokratické země nepatří,“ prohlásil Rath.
Tvrzení, že Rath nebyl uznán vinným z korupce, ale soudce popřel. „To je důsledek toho, že není znalý práva. Paragraf 256 v sobě také zahrnuje korupční jednání, ale je propojené s veřejnými zakázkami,“ poukázal
Sedmileté vězení považuje někdejší hejtman a ministr za nepřiměřeně tvrdé a exemplární. Je podle něj patrné, že vrchní soud podlehl tlaku veřejnosti a politiků. „Považuji to za nespravedlivé a neodpovídající,“ uvedl. Kromě vězení soud uložil Rathovi také peněžitý trest, který když neuhradí, bude ve vězení o dva roky déle. „Nevím, z čeho bych to zaplatil. Nemám ani deset milionů, ani jeden milion,“ dodal.
K soudu nedorazili ani manželé Kottovi, přišel jen jeden z obžalovaných, jednatel firmy Hospimed Jindřich Řehák, který byl osvobozen.
Žalobkyně: Rozsudek je významným signálem pro společnost
Podle státní zástupkyně je významným signálem pro společnost, že i po několika letech od počátku trestního řízení dospěla kauza Davida Ratha k vyhlášení pravomocného rozsudku. I když byli Rath a manželé Kottovi zproštěni v části obžaloby, byli stále uznáni vinnými v podstatné části, uvedla po vyhlášení rozsudku žalobkyně.
K trestům, které odvolací senát nově uložil, se žalobkyně Lenka Šimková zatím vyjadřovat nechtěla. Podotkla však, že soud nevyhověl jejímu požadavku na to, aby Rathovi propadl veškerý majetek, nezopakoval ani trest částečného propadnutí majetku. Na druhou stranu uložil soud obžalovaným různě dlouhé zákazy činnosti.
Jeden z Rathových obhájců Roman Jelínek uvedl, že s rozsudkem nesouhlasí. Upozornil však na to, že jeho klient byl odsouzen za skutek popsaný v obžalobě související s rekonstrukcí zámku Buštěhrad na Kladensku, v jiných bodech byl obžaloby zproštěn.
„Rozsudek vítám v tom směru, že doktor Rath byl zproštěn ve čtyřech skutcích a zůstal mu vlastně jen jeden skutek, a to je zámek Buštěhrad, nicméně ani v tomto případě nesouhlasíme s výrokem o vině,“ komentoval to Roman Jelínek. Vrchní soud podle něj vypustil z důkazů odposlechy. Avizoval, že ve věci podá dovolání k Nejvyššímu soudu.
Odvolací soud: Odposlechy v současné kauze jsou nezákonné
Odvolací senát se případem Davida Ratha zabýval již jednou a trest mu zrušil právě kvůli použití odposlechů. Na soudce se pak podle Ratha snesla vlna kritiky ze strany politiků a například prezident Miloš Zeman mluvil o kárné žalobě na předsedu senátu Pavla Zelenku. Nejvyšší soud následně uvedl, že záznamy hovorů lze použít jako důkaz.
Pražský vrchní soud nyní při odůvodňování rozsudku v zopakoval, že použití odposlechů je v tomto případu nezákonné. „Z našeho pohledu se Krajský soud v Praze nevyvaroval závažné procesní vady, když nerespektoval závazné právní pokyny k nepoužitelnosti odposlechu a sledování v této trestní věci,“ prohlásil předseda senátu Zelenka. Následné rozhodnutí Nejvyššího soudu o tom, že odposlechy je možné použít, totiž podle něj platí pouze pro budoucí případy, nikoli pro tento. „Rozhodnutí vrchního soudu zůstává, přes to vlak nejede,“ uvedl.
Nejvyšší soud rozhodoval v Rathově případu v roce 2017 na základě stížnosti pro porušení zákona, kterou podal tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Uvedl, že rozhodnutí senátu vrchního soudu o nepoužitelnosti odposlechů bylo nezákonné.
Podle Zelenky se však na základě nálezu Ústavního soudu z počátku tisíciletí nemůže ani po takovémto verdiktu Nejvyšší soud postavení obžalovaných sebeméně změnit v jejich neprospěch. Před tímto nálezem byla ministerská stížnost podle Zelenky „nástrojem zlovůle moci výkonné v trestním řízení“ a zvýhodňovala obžalobu.
Krajský soud se tak měl při svém rozhodování držet podle předsedy odvolacího senátu pokynů pražského vrchního soudu. Jde totiž podle něj o výjimku z pravidla „vyšší bere“ – tedy, že verdikt Nejvyššího soudu ruší verdikt nižší instance. Stejně jako Zelenka při odvolacím řízení argumentovali i advokáti většiny obžalovaných.
Prvoinstanční soud uložil loni Rathovi trest 8,5 roku vězení. Kottovi dostali o rok méně. Proti původnímu verdiktu se odvolal Rath, který od počátku případu trvá na své nevině, i státní zastupitelství, které požadovalo propadnutí veškerého majetku bývalého hejtmana.
Manželé Kottovi dostali původně trest propadnutí majetku za desítky milionů korun. Také oni podali proti rozhodnutí odvolání. Žalobci chtěli, aby i manželé Kottovi přišli o celý majetek.
Kottovi podle spisu brali spolu s Rathem za zajištění vítězství v tendrech úplatky, o které se dělili. Bývalého hejtmana zadržela v polovině května 2012 policie s krabicí od vína, v níž bylo sedm milionů korun. Soudy se kauzou zabývají od roku 2013.
Druhá větev případu
Krajský soud v Praze se nyní zabývá také druhou větví případu, která se týká dalších údajně zmanipulovaných zakázek. V této části čelí obžalobě kromě Ratha a Kottových například vysocí manažeři Metrostavu. Státní zastupitelství stíhá i firmy. Hlavní líčení začalo v lednu a je prozatím naplánováno do konce října. Soud zatím vyslechl obžalované a přehrával odposlechy. Na výpovědi svědků doposud nedošlo.