Unie se po rozhodnutí Velké Británie o odchodu z evropského společenství nachází v jiné situaci, a už by neměl přijít moment, kdy bude chtít většina států v otázce povinných kvót Českou republiku přehlasovat. Po návštěvě německé kancléřky Angely Merkelové to v Událostech, komentářích uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Sobotka o kvótách: Už se nestane, že by nás v EU chtěli přehlasovat
Sobotka: Po brexitu už nás nikdo ve věci kvót nepřehlasuje (zdroj: ČT24)
Česko by mělo do konce roku 2017 přijmout 2691 lidí ze středomořských zemí, které nejvíc zasáhla migrační krize. Země se nejprve v rámci přerozdělovacích kvót dobrovolně zapojila do relokačního programu se závazkem přijmout 1100 uprchlíků z Itálie a Řecka.
Loni na podzim bylo při jednáních uvnitř EU schváleno rozšíření o dalších 1591 uprchlíků na základě jednorázových kvót. K rozhodnutí došlo ve chvíli, kdy evropští ministři vnitra proti přehlasovali své kolegy ze Slovenska, Rumunska, Maďarska – a z České republiky.
Podle aktuálního vyjádření předsedy vlády Bohuslava Sobotky by se ale podobná situace v budoucnu neměla opakovat, a to přesto, že někteří představitelé Evropské unie stále koketují s možností zavést přerozdělování běženců jako trvalý mechanismus.
Sobotka: S přehlasováním už nikdo nepřijde
„Dneska už nikdo nebude přicházet s tím, že by nás chtěl přehlasovat, pokud jde o zavedení trvalého přerozdělovacího mechanismu,“ prohlásil Bohuslav Sobotka v rozhovoru s Davidem Borkem. „Po brexitu převažuje vůle hledat věci, které nás spojují, a ne rozdělují. Riziko, že by teď byla Česká republika přehlasována, výrazně kleslo… Nemyslím si, že dneska v Evropě je snaha přehlasovávat V4, jako jsme to viděli v loňském roce.“
Podle premiéra navíc zástupci národních států kladou v otázce řešení migrační krize větší důraz na bezpečnostní politiku než na kvóty. O tom ostatně předseda vlády jednal s německou kancléřkou při její čtvrteční návštěvě.
„Německo má pochopení pro myšlenku posílení obranné spolupráce, silnější bezpečnostní politiku, ochranu vnějších schengenských hranic. Mluvili jsme o tom, že potřebujeme mít v Evropě systém, který přesně eviduje, kdo vstupuje do schengenského prostoru a kdo z něj vystupuje. Tady se s Německem shodujeme a budeme schopni velmi efektivně spolupracovat,“ dodal s tím, že v otázce kvót se rozdílnost českého a německého postoje překonat nepodařilo.
UDÁLOSTI: Kancléřka Merkelová v Praze (zdroj: ČT24)
Bratislava rozhodnout nemůže, říká premiér po schůzce s kancléřkou
Merkelová do Prahy přijela v rámci svého diplomatického turné po Evropě, během kterého zjišťuje postoje šéfů vlád členských zemí k možnostem evropské integrace poté, co se Britové vyslovili pro odchod. Před Českou republikou navštívila Estonsko, pátek stráví na jednání Visegrádské skupiny ve Varšavě.
Stejné téma kancléřka v uplynulých dnech řešila i s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem a italským premiérem Matteo Renzim na italském ostrově Ventotene. Hostitel schůzky se nechal slyšet, že s odchodem Velké Británie Evropa rozhodně nebude slabá; potřebuje prý lepší spolupráci v obraně a bezpečnosti i společném ekonomickém růstu.
Obdobnou budoucnost evropské integrace vidí i český premiér. „Shodujeme se v důrazu na posílení bezpečnosti evropských občanů,“ řekl po schůzce s kancléřkou a akcentoval i ekonomickou rovinu: „Musíme pokročit ve sbližování životní úrovně v rámci Evropy.“
Rozdílné ekonomické postavení jednotlivých zemí totiž vedlo i k odchodu obyvatel nových členů (Polska, Česka) za lepšími příjmy do Velké Británie, právě východní přistěhovalci ale představovali jedno z hlavních témat vůdců kampaně za britský odchod z Evropy.
Budoucností evropského společenství se má zabývat i podzimní summit v Bratislavě (Slovensko Evropské radě momentálně předsedá), podle premiéra se ale s Merkelovou shodli, že zde ještě nepůjde debatu o nové energii pro Unii ukončit. „Měli bychom dát velký prostor členským státům, aby formulovaly své priority, na základě kterých se Evropa sjednotí,“ podotkl.