Německá kancléřka Angela Merkelová je uprostřed série jednání se šéfy vlád členských zemí EU, od nichž chce slyšet především jejich názor na budoucnost Unie po brexitu. „Toto je fáze naslouchání, snahy pochopit se a učit se jeden od druhého,“ uvedla Merkelová, která se ve středu sešla v Tallinnu s estonským premiérem Taavim Roivasem. Ve čtvrtek ji čeká návštěva Česka a setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou i prezidentem Milošem Zemanem.
Diplomatický maraton Merkelové. Po Tallinnu následuje Praha
Pokud budete od začátku postupovat špatně a nebudete naslouchat - a budete jednat jen proto, abyste něco dělali - pak můžete nadělat řadu chyb.
Kancléřka chce během cesty předcházející bratislavskému summitu EU (16. září) najít nejmenšího společného jmenovatele ohledně dalšího směřování Unie. Podle politologa Ingo Peterse z Otto-Suhr-Institutu ale měla menším státům dopřát sluchu dříve. „Vidím zásadní konflikt ohledně základních hodnot EU a o tom je potřeba mluvit. K tomu slouží i aktuální diplomatická cesta kancléřky Merkelové,“ vyjádřil se Peters.
Sama Merkelová v této souvislosti zdůraznila, že nadcházející summit v Bratislavě bude věnován programu pro budoucnost, nikoli přijímání jakýchkoli rozhodnutí.
Na řadu přijde i jednání se zeměmi V4
Součástí přípravy na summit bylo její pondělní jednání s italským premiérem Matteem Renzim a s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem na italském ostrově Ventotene. Ve středu zavítala do Tallinnu, ve čtvrtek naváže návštěvou České republiky a v pátek absolvuje jednání v Polsku, kde se sejde se svými protějšky ze zemí takzvané visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko).
Estonci protestují proti migrační politice kancléřky Merkelové
Po návratu do Německa bude intenzivní diplomatická aktivita spolkové kancléřky pokračovat. Na zámku Meseberg nedaleko Berlína ještě v pátek přijme šéfy vlád Slovinska, Bulharska, Rakouska a Chorvatska. Také s nimi chce jednat o přípravách summitu EU ve slovenské metropoli. Stejné téma má být i na programu sobotního rokování Merkelové s premiéry Nizozemska, Švédska, Finska a Dánska.
Lang: Zemanův postoj k migraci v Německu nechápou
Vedle diskuze o budoucnosti evropského projektu přijde při česko-německém jednání jistě na přetřes i problematika migrační krize. „Migrační politika je jediná třecí plocha v jinak dobrých vztazích Berlína s Prahou. Česká vláda se už dřív dala slyšet, že v této oblasti má blíže do Mnichova než do německé metropole,“ připomněl zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Odborník na česko-německé vztahy Kai-Olaf Lang z Nadace pro vědu a politiku (SWP) je přesvědčen, že postoj českého prezidenta Miloše Zemana k migraci nenaráží v Německu na žádné porozumění. To, že se s ním přesto během své návštěvy Česka Merkelová sejde, považuje Lang za důležitý signál připravenosti k dialogu i v momentě, kdy na řešení migrační krize oba zastávají velmi odlišné názory.
GALERIE
Merkelová před návštěvou Česka
„Německo vnímá, že v České republice existuje politický i veřejný odpor proti přijímání většího počtu uprchlíků, ale nechápe, že si někteří úplně postavili hlavu,“ popisuje postoj německých politiků Lang, jehož nadace radí mimo jiné německé vládě a parlamentu. Berlín podle něj očekává, že země osmadvacítky ponesou zodpovědnost společně.
Právě rozdílné názory na migraci stály podle některých za tím, že Merkelová do Prahy nepřijela již dříve. Lang má ale za to, že Berlín dokáže diferencovat mezi názory různých českých politiků. „Jsem přesvědčen, že Německo rozlišovalo mezi vyjádřeními třeba prezidenta, které byly zčásti velmi explicitní, velmi otevřenými a kritickými slovy některých členů vlády a umírněným kurzem premiéra Bohuslava Sobotky,“
Česko-německé neshody ohledně migrační politiky by mohl vyrovnat podobný názor na směřování EU po brexitu. Angela Merkelová totiž odmítá mluvit o vícerychlostní Evropě a přesunu více pravomocí do Bruselu.