Zavedení mýtného pro osobní auta v Německu od roku 2019, které v pátek schválil tamní Spolkový sněm, považuje český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) za diskriminační.
Česko by se mohlo připojit k chystané žalobě dalších zemí proti německému opatření, pokud pro to budou dostatečné argumenty, uvedl premiér Sobotka. Opatrnější přístup má zatím ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), který chce počkat na analýzu pravidel německého mýta.
Opatření kritizované německou opozicí i některými evropskými státy se citelně dotkne i českých řidičů, kteří hojně využívají dálniční síť v sousední zemi. Sobotka opatření považuje za diskriminační.
„Nemyslí si to jen Česká republika, ale pokud vím, tak také Rakušané, Poláci a řada dalších zemí,“ uvedl.
Nyní české úřady zpracují analýzu textu normy, který byl nakonec schválen, sdělil premiér. „Je tady skupina zemí, která chce na toto německé rozhodnutí podat žalobu, pokud tu budou reálné argumenty na stole, tak by se Česká republika mohla k této žalobě připojit,“ řekl Sobotka.
- Majitelé aut registrovaných v zahraničí měli platit jen za použití německých dálnic, nikoliv silnic prvních tříd.
- Roční mýtné by bylo možné koupit kdykoliv během roku s platností 12 měsíců.
- Dálniční známka má být elektronická a ke koupi na internetu, v mobilní aplikaci nebo na dálnicích poblíž německých hranic.
- Řidiči by měli povinnost uvést poznávací značku vozu i údaje o objemu motoru nebo jeho emisní normě. Pokud technické údaje nevyplní, byl by jim automaticky účtován nejvyšší poplatek za vybrané časové období.
- Kontrola dálničních známek se měla uskutečňovat digitálně pomocí srovnání poznávacích značek vozů zaznamenaných na dálnici s databází aut, za které bylo zaplaceno mýtné.
- Výše pokut pro řidiče bez dálniční známky nebyla stanovena. Německé ministerstvo dopravy ale ujistilo, že by pokuty vymáhalo i v zahraničí.
Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) dostal od Sobotky za úkol, aby se záležitosti aktivně věnoval. V okamžiku, kdy už by k podání žaloby mělo dojít, by měl Ťok vládě předložit zprávu s doporučením, zda by se k ní Česko mělo přidat. „Měli bychom se snažit, aby Německo tuto legislativu ještě upravilo,“ uvedl Sobotka.
„Každý stát má právo vybírat dálniční poplatky, aby měl peníze na opravy a výstavbu. Na druhou stranu je sporné, zdali různými daňovými slevami pro německé řidiče přenášet toto financování silnic na cizince, tedy i na české občany,“ uvedl v pátek Ťok.
Stanjura: Mýtné se platí všude, i u nás
Podle bývalého ministra dopravy Zbyňka Stanjury jsou stížnosti ze strany Česka nebo Rakouska pokrytecké. „Země, které proti mýtnému protestují, ho samy mají. Kdyby protestovaly země Beneluxu, tak by to smysl mělo,“ myslí si Stanjura. Vláda by se podle něj místo na žalobu měla soustředit na dálničních snížení poplatků pro české řidiče v tuzemsku.
Mýtné začne pro osobní auta platit v roce 2019, jeho zavedení dnes schválil německý Spolkový sněm. Výše mýtného se bude lišit v závislosti na objemu motoru a množství emisí. Desetidenní poplatek se bude pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (zhruba 68 až 676 korun), dvouměsíční od sedmi do 50 eur (189 až 1351 korun). Nejdražší roční mýtné přijde na 130 eur (3513 korun).
