Praha – Jednání odborářů s premiérem Petrem Nečasem a ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem o mzdách zdravotníků skončilo patem. Na přidání peněz se neshodli. Odbory už navíc dál jednat nechtějí, další postup zváží. Premiér dnes hodlal do sporu o platy v nemocnicích zasáhnout. Hegera s náměstky a vedení lékařských a zdravotnických odborů proto pozval na schůzku. Obě strany měly předsedovi vlády předložit své propočty – ministerské tabulky ukazují, že nemocnice mají na zvýšení platů dost peněz od zdravotních pojišťoven, odboráři a malá zdravotnická zařízení tvrdí opak.
Odboráři dnes chtěli prosadit změnu úhradové vyhlášky tak, aby od pololetí dostávaly nemocnice víc peněz, které by byly směřované přímo na platy. Premiér jim ale řekl, že podle vládních legislativců by bylo vázání peněz ve vyhlášce přímo na platy protiústavní. Nečas také připomněl, že ve státních zařízeních byl slib memoranda o zvyšování mezd naplněn, stouply o 6,25 procenta. Novinářům pak po schůzce řekl, že vláda nemá možnost ovlivnit nemocnice v krajích, ale nevidí jediný důvod, proč by také ony zdravotníkům nepřidaly, když omezí investice: „Je to jen otázka motivací a politické vůle.“
Předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková se po schůzce netajila zklamáním. Očekávala jednání o změně úhradové vyhlášky a debaty nad argumenty, místo toho prý ale slyšela jen „politické řeči“, že za všechno mohou kraje a sociálně demokratičtí hejtmani. Nečasovu nabídku na další schůzku odboráři odmítli, nemá podle nich smysl. Další společný postup projednají. „Hluboce zklamán“ je z dnešního jednání také předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel. Hlavním cílem je podle něj to, aby od ledna příštího roku stouply platy lékařů na jeden a půl až trojnásobek průměrné mzdy v ČR. Za současné situace ale moc nevěří, že se to podaří.
Nečas se na únorové schůzce s odbory dohodl na analýzách, které měly spor vyjasnit. Pokud by propočty ukázaly, že peníze nestačí, premiér nevylučoval, že by v pololetí vyšla nová úhradová vyhláška. Ta by pojišťovnám nařídila, aby platily nemocnicím víc. Z domluvených kontrol a analýz ale sešlo. Menší nemocnice se jich odmítly účastnit, jelikož prý po nich ministr chtěl víc informací, než potřeboval. Heger přitom odkazoval na memorandum, kde zvýšení platů záviselo i na efektivitě. Chtěl proto z dat nemocnic zjistit, zda skutečně zefektivnily hospodaření. Nemocnice si však nechtěly dát do hospodaření nahlédnout. Ze stovky oslovených nemocnic souhlasilo s ministerskou nabídkou deset.
Memorandum uvádělo pro letošní rok nárůst platů v nemocnicích o deset procent. Heger od ledna zaručil 6,25 procenta, zbytek možná v dalším pololetí. Zároveň ale upozornil, že když se zhorší hospodářské podmínky země, další zvyšování platů není možné. Nevylučoval dokonce ani vydání nové vyhlášky, v níž peníze klesnou.
Na platy nemáme peníze, tvrdí kraje
Nárůst platů se podařil jen ve fakultních a dalších státních nemocnicích, kde to ředitelé dostali příkazem. Pokud by ho nesplnili, ministr by je odvolal. Kraje zvýšit platy odmítly. Ministerstvo ale poukazuje na to, že i přesto investují a nakupují přístroje. Peníze na platy prý mají - fakultním nemocnicím zvýšily pojišťovny platby o dvě procenta, krajským o čtyři.
Kraje navyšování odmítly, prý na to nemají dostatek financí. Ministerstvo poukázalo na to, že i přesto investují a nakupují nové přístroje. Peníze na platy prý mají - fakultním nemocnicím zvýšily pojišťovny platby o dvě procenta, krajským a ostatním o čtyři procenta. Podle Hegera neexistuje jediný důvod, proč by neměly krajské nemocnice navýšit mzdy, pokud tak učinily nemocnice fakultní.
