Praha – Pozici generálního ředitele státní služby, čili tzv. superúředníka, by měla vláda obsadit už za půl roku. Vyplývá to z návrhu časového plánu, který popisuje, jakým způsobem přijde k životu zákon o státní službě. Od něj si koalice slibuje lepší fungování státní správy a její větší autonomii ve vztahu k politikům.
Podle jízdního řádu služebního zákona by mělo Generální ředitelství státní služby vzniknout v červenci, v říjnu vláda jmenuje na doporučení výběrové komise jeho šéfa a na konci roku proběhnou výběrová řízení na pozice státních tajemníků pro jednotlivé úřady (včetně ministerstev). Jmenováni by měli být k lednu příštího roku, kdy má hlavní část novely služebního zákona vejít v platnost.
Řadu let odkládaný služební zákon je jedním z nejstarších ústavních dluhů České republiky. Česko je jedinou zemí Evropské unie, která zákon o státní službě nemá. Konečné znění předlohy by Sněmovna měla dostat v květnu tak, aby zákon prošel oběma komorami parlamentu ještě v létě.
Hlavní spor? Kdo vybere státní tajemníky
Původně měl přitom zákon zamířit mezi poslance už příští týden, to ovšem zbrzdily koaliční spory. Hlavní jablko sváru mezi vládními stranami představuje způsob, jakým budou na konci roku vybírání stálí tajemníci. ČSSD chce, aby větší počet zástupců ve výběrové komisi, která o nich bude rozhodovat, obsadil nejvyšší úředník. Argumentuje tím, že jedině tak se podaří státní správu odpolitizovat.
„Je velmi důležité, aby rozhodující roli při výběru vedoucích státních úředníků hrála odborná kritéria, a nikoli politické předpoklady, které standardně prosazují ministři,“ prohlásil při dnešní návštěvě jižní Moravy premiér Sobotka. Hnutí ANO ovšem naopak prosazuje silnější hlas pro jednotlivá ministerstva, protože se obává, aby superúředník ve svých rukou nekoncentroval přílišnou moc.
Spor měly dnes vyřešit vyjednávací týmy všech tří koaličních stran, které zasedly ve Strakově akademii. „Nejlepší kompromis je ten, který existuje uprostřed, a kdyby zde byla parita, nemusely by být obavy, že bude při výběru státních tajemníků převažovat úřednická nebo politická moc,“ podotkl sociální demokrat Jeroným Tejc. Paragrafové znění zákona o státní službě nakonec týmy nestačily projít do konce, ke shodě ohledně způsobu výběru státních tajemníků (čili jakýchsi stálých náměstků) rovněž nedospěly a jeho vyřešení přenechají stranickým šéfům. Ti se společně setkají v pondělí.
Šéf Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier: „Státní služba musí být nezávislá, kvalifikovaná a nesmí docházet k personálnímu zemětřesení po každých volbách nebo při změně každého ministra. To jsou věci, které za každou cenu prosazujeme. Nechceme připustit, aby si ministr mohl své úředníky libovolně vybírat.“
Nejasnosti u platů, shoda nad vzděláním
Kromě výběrové komise čeká předsedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL také otázka odměňování úředníků, protože kolem jejich platů nadále panují nejasnosti. „Měli bychom omezit možnosti excesů, to znamená extrémního hodnocení jednotlivců, a jít na vyšší tarif a připustit míru odměňování za těžší úkoly,“ prohlásila ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO).
Shodu dnes naopak strany našly v tom, že přihlásit se do výběrového řízení bude možné i elektronicky, a kompromis se našel i u vzdělání úředníků, což jako své důležité téma prezentovali lidovci. „Prosazujeme úřednickou zkoušku, protože jedním z našich programových bodů bylo mít vzdělané úředníky,“ uvedla členka expertní komise a náměstkyně ministra vnitra Monika Pálková.
