Praha – Nová koaliční smlouva má mnoho dobrých bodů, samozřejmě také nedostatky – ale především slibuje něco, co nelze zaplatit, tvrdí šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. V pátečním Interview ČT24 také vyjádřil obavy nad vývojem ekonomické stability – hlavně kvůli složitému boji o obsazení vládních postů. A vyhraněný názor má také na přetahovanou o rezort zemědělství. „Lidovci pochopili, že mají pro ostatní dvě strany velkou hodnotu a extrémně vyjednávají. Být předsedou lidovců, byl bych skromnější, pokornější,“ tvrdí Hanák. KDU-ČSL podle něj udělala chybu, když nevyužila předchozí nabídky ČSSD na získání dopravy a ministerstva práce a sociálních věcí. S vlivnými ekonomickými rezorty prý mohla zazářit.
Vláda, která nastartuje ekonomiku a zajistí podnikatelům stabilní prostředí – s takovým přáním vzhlížel Svaz průmyslu a dopravy k předčasným volbám a budoucímu kabinetu. Obecné programové body sice ČSSD, ANO a lidovci převtělili do koaliční smlouvy, zadrhli se ale na dohadech o jednotlivé rezorty – zejména pak rezort zemědělství. Ten si jako prioritu stanovila KDU-ČSL a navzdory obavám zbylých dvou stran z lidovecké správy restitucí své ministerstvo nakonec získala. „Možná je to trochu nezkušeností Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše. Zřejmě si to zapříčinili sami, když říkali, že jediná možnost je právě koaliční stojedenáctka s lidovci. Ti pochopili, že mají hodnotu. Přece jenom tam fungují schopnosti a tradice umění lidovců si vyjednat či vybrečet své,“ tvrdí šéf svazu.
Podle Hanáka je pro KDU-ČSL škoda, že trvali po celou dobu právě na ministerstvu zemědělství. Podle lidovců jde o tradiční oblast jejich zájmu a chtějí prosadit svůj program právě v agrárním sektoru, kde působí řada jejich voličů. Pohledem průmyslníka prý ale mohli mnohem více zazářit při využití předchozí nabídky. „Být předseda lidovců, byl bych skromnější, pokornější a čtvrteční nabídka resortů, jako je ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo dopravy - to jsou dva rezorty, kde mohli lidovci mimořádně vyniknout, MPSV má pod sebou přes 40 procent HDP, tak je mi to líto, na druhé straně asi nemají odborníky,“ komentoval Hanák.
Pro srovnání: ministerstvo zemědělství má podle stejného kritéria zhruba 1,86 procent HDP, zároveň ale díky Státnímu pozemkovému úřadu výrazně promlouvá do církevních restitucí. To se stalo hlavním bodem koaliční přetahované. „Jde tam skutečně o politiku a restituce,“ myslí si Hanák. Do obsazování funkce ministra přitom začala silně promlouvat také Agrární komora. Její předseda by v ní rád viděl zástupce, kteří v minulých letech byli přítomni u vyjednávání zemědělské politiky. Takové osoby má podle Veleby ČSSD, nikoliv lidovci. (Více k jeho názorům zde)
V čele ministerstva si přitom Veleba dovede představit také nestranického odborníka – a v tom je s ním šéf dalšího svazu zajedno. „Doufám, že pan předseda Sobotka i pan prezident Zeman budou při schvalování vlády moudří a že tam půjdou odborníci,“ tvrdí Hanák. Do konkrétních návrhů jmen na jednotlivá ministerstva ale Svaz průmyslu a dopravy mluvit nijak nechce. „ My jim dáme 100 dnů hájení. Je to tradice a tradice my rušit nechceme, ale po sto dnech se budeme ptát, proč je tam takový člověk, proč například nerozjel některé věci, proč nerozjel program daného ministerstva. Na to máme právo a využijeme k tomu tripartity,“ dodává.
Hanák ale zároveň působí v poradním týmu prezidenta Miloše Zemana. Ani jemu nechce k návrhům vlády nic vnucovat, se svým postojem by se ale v případě zájmu netajil. „Když se mě pan prezident zeptá na názor, tak mu sdělím svůj osobní pohled. My teď nebudeme komentovat ta jména, ale platí to, co řekl pan Veleba bez těch dalších jeho průpovídek, že by na ministerstva měli přijít odborníci,“ prohlásil Hanák.
Zeman už dříve naznačil, že s některými avizovanými kandidáty by nemusel souhlasit. Může jít například o Lubomíra Zaorálka jako adepta na ministra zahraničí nebo Martina Stropnického. K němu má Zeman vážné výhrady jako možnému ministru obrany. Ústavní právníci se nyní přou o to, zda hlava státu má právo ministerského kandidáta odmítnout. (Podrobněji např. zde)
Z programových věcí Hanák očekává, že vláda zapracuje hlavně na konkurenceschopnosti a zlepšení státní správy. Jako šéf průmyslového svazu vítá zejména dohody v energetické a surovinové politice. Schvaluje také požadavek zefektivnění dostavby Temelína nebo důraz na dopravní infrastrukturu. „Co se týče vzdělanosti, mám z toho také docela dobrý pocit. Je tam vazba na technické vzdělání,“ dodává Hanák.
Tvůrcům koaliční smlouvy naopak vytýká podcenění tématu další digitalizace, internetu nebo elektronických faktur. Především ale upozorňuje na fakt, kdo ambiciózní koaliční plán zaplatí. „Z čeho mám největší obavu, a to tady řeknu natvrdo, je, že ta koaliční dohoda je jednoznačně neufinancovatelná. Když začnu třeba ve zdravotnictví, podle mě se zbytečně ruší třeba 60 korun za lůžko v nemocnici. Lidé za den jistě nezaplatí méně za to, že zůstanou doma - energie, voda vaření, myslím, že je to uděláno zbrkle,“ dodává Hanák.
Podobné výhrady mají ke vznikající koalici také odbory. I podle nich vláda bude na plnění slibů těžko hledat peníze - zvlášť když nechce prozatím zvyšovat daně. (Podrobněji o postoji odborů zde)
Co je v koaliční smlouvě?
Dokument slibuje, že koalice nebude příští rok zvyšovat daně. Jakékoliv změny v daňových zákonech chce dát k připomínkování veřejnosti. Od roku 2015 chce ovšem koalice zvýšit zdanění hazardu a zavést sníženou sazbu DPH.
Postupně od roku 2015 plánují koaliční partneři zvyšovat slevu na druhé a další dítě a chtějí také prosadit porodné i na druhé dítě.
Zároveň má budoucí vláda v plánu obnovit slevu pro pracující důchodce. Od roku 2015 by se také měly pravidelně valorizovat důchody.
