S ročním zpožděním probíhá v Česku sčítání dopravy. Ředitelství silnic a dálnic poslalo sčítače více než na osm tisíc míst, pracovat budou až do října. Kvůli zdržení ale nebudou letošní výsledky snadno použitelné pro mezinárodní srovnání.
Celostátní dopravní sčítání se netýká pouze silnic, které spravuje Ředitelství silnic a dálnic, tedy dálnic a silnic I. třídy. Probíhá i na některých silnicích nižších tříd. „Přidávají se k nám i statutární města, mezi nimi bych mohl zmínit České Budějovice, Liberec, Plzeň, Hradec Králové,“ uvedl generální ředitel ŘSD Jan Kroupa.
Po desetiletích pravidelných měření Česko klopýtlo
Obvykle probíhalo celostátní sčítání v letech, které končily nulou a pětkou, tentokrát má rok zpoždění. To považují někteří dopravní experti za závažný problém, hovoří o snaze šetřit na nesprávném místě. „Důsledky jsou citelné. Je to obrovská škoda a ztráta kontinuity, která byla v celé Evropě po desítky let,“ poukázal František Lehovec z Fakulty stavební ČVUT.
Podle Jana Kroupy nastalo zpoždění proto, že ministerstvo dopravy v době, kdy bylo třeba sčítání připravovat, pochybovalo o jeho smyslu. „Tehdejší ministr Prachař diskutoval potřebu celostátního sčítání dopravy, následně probíhala diskuse, jestli například využít nezaměstnané. Diskutovalo se, jestli spolehlivost například nástupu sčítačů na sčítací místa by byla dostatečná,“ shrnul šéf silničářů.
Exministr Antonín Prachař (ANO) však odmítl, že by on byl za zpoždění a výpadek pětiletého cyklu sčítání zodpovědný. Pouze se snažil zabránit, aby zakázku dostala „nějaká agentura“. „Nebyl jsem ten, který by to blokoval. Hledal jsem cestu, jak to udělat co nejefektivněji a nejlevněji,“ uvedl.
Ruční sčítání na 8350 místech
ŘSD nakonec vysoutěžilo sčítání jako externí dodávku za 57 milionů korun, což je cena o polovinu nižší než za sčítání v roce 2010 (tehdy 111 milionů). Sčítači postupně od dubna do října zjistí, kolik aut jezdí na 8350 místech. Při každém měření se sejde více lidí – brigádníků – kteří několik hodin zaznamenávají průjezdy ve všech směrech, popř. jízdních pásech.
Podle Jana Kroupy není možné využít k celostátnímu sčítání automaty, které na několika místech také jsou. Vzhledem k počtu míst, jichž se sčítání týká, by bylo možné dosadit tisíce automatických sčítačů. Ty navíc nedokáží rozpoznat všechny kategorie vozidel. „To byl jeden z důvodů, proč ministerstvo dopravy (MD) chtělo změnit dvanáct kategorií, které se sčítají, na osm kategorií, které automatické sčítače umí,“ upozornil generální ředitel ŘSD.
Ačkoli Jan Kroupa přiznal, že vzhledem k ročnímu zdržení bude problém například při mezinárodním srovnávání dat ze silnic, samotné výsledky podle něj ŘSD využije hned k několika účelům. „Data využíváme při posuzování nových staveb nebo při plánování oprav. Používají se při hlukových studiích a výpočtu emisí a imisí,“ nastínil.
Po posledním sčítání v roce 2010 vytvořili silničáři celý web, který představil výsledky. Součástí jsou podrobné mapy jednotlivých lokalit, ale i interaktivní mapa, jež jasně ukazuje, které komunikace jsou v Česku nejvytíženější.
