Senát se rozhodl ulevit těm, kdo sní o vlastním bydlení. Doporučil snížit poplatky za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu. Ty se nyní počítají i ve stovkách tisíc korun. Nově by stavebníci zaplatili nanejvýš desetitisíce. Senátoři podpořili rovněž úlevy pro veřejně prospěšné stavby, tedy investice obcí a krajů - to se však zásadně nelíbí ministerstvu životního prostředí. Novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu bude znovu posuzovat Sněmovna.
Několik let se prodávaly stavební parcely v obci Vyskeř, která se nachází v Českém ráji. Zájem by o ně byl značný, ale když někteří investoři zjistili, že by za vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu zaplatili 180 tisíc korun, svůj záměr vzdali.
Starosta Jan Kozák (nestr.) odhadl, že u každé parcely se teprve každý šestý zájemce „rozhodl, že do toho půjde“. Pro ilustraci dodal, že zatímco obec prodávala parcely za 690 korun za metr čtvereční, tak samotný poplatek činil přes tisíc korun.
Poslanci navrhli snížit poplatky pro rodinné domy
Situace, kdy poplatek za úřední změnu pole na stavební parcelu byl často vyšší než cena samotného pozemku, nakonec vedla poslance k akci. Předložili návrh novely, která počítala se snížením poplatků pro individuální výstavbu rodinných domů na zastavitelném území podle územního plánu.
Tuto navrženou změnu považovalo za přijatelnou i ministerstvo životního prostředí (MŽP), podle kterého to nebude mít negativní dopad na ochranu zemědělské půdy v Česku.
Senátoři přidali veřejně prospěšné stavby obcí
Sněmovna novelu schválila. Putovala pak k posouzení do Senátu, kde k ní někteří senátoři navrhli dodat zrušení poplatků u všech krajských a obecních komunikací (veřejně prospěšné stavby). To by se mohlo týkat například Karlovic. K domkům, které tu vyrostou, chtějí postavit silnici. Starosta Ondřej Havrda (nestr.) argumentuje tím, že vynětí ze zemědělského půdního fondu by vyšlo obec přibližně na 1,3 milionu korun. „To je odhadem 20 procent z ceny celé komunikace. To je částka, kterou si obec s naším rozpočtem nemůže dovolit,“ říká.
Senátor Miloš Vystrčil (ODS) byl zastáncem změny. „Považujeme za důležité, aby obcím a městům byla umožněna možnost rozvoje,“ řekl. Senátor za ČSSD Martin Tesařík (ČSSD) pak považoval za důležité, „aby ti, kteří se rozhodnou žít na vesnici, mohli ušetřit zejména finanční prostředky, a tudíž aby zůstali v této lokalitě“.
Náměstek ministra životního prostředí pro řízení státní správy Vladimír Mana naopak považuje snahu senátorů snížit odvody za zábory zemědělské půdy a celkově oslabit ochranu půdy v Česku za nepřijatelnou. Zdůraznil, že zabetonování nebo zničení půdy je proces nevratný a že tím ubíráme nenahraditelný přírodní zdroj nejenom sami sobě, ale také našim dětem a jejich potomkům.
V posledních letech mizí okolo čtyři a půl tisíce hektarů zemědělské půdy ročně. Vznikají na ní hlavně sklady, silnice nebo právě bydlení.
Asociace Zelený kruh, která zastřešuje 26 ekologických nevládních organizací, uvedla, že poplatky za zábor půdy jsou nástrojem její ochrany před zničením. Motivují investory ke směrování záborů mimo zemědělskou půdu či na půdy méně kvalitní. Pokud se navržené změny nakonec dostanou do zákona, rozšíří se tak podle asociace výjimky, které se týkají záborů půdy. „Klíčový nástroj ochrany půdy by tak zcela ztratil svou funkci i smysl,“ uvedl Zelený kruh.
- Ke konci loňského roku činila rozloha zemědělské půdy v Česku 4, 211 milionu hektarů.
- V roce 2010 byla rozloha 4,233 milionu hektarů.
- V roce 2000 byla velikost zemědělské půdy 4,279 milionu hektarů.
- Zdroj: Ministerstvo zemědělství
