Praha – Senátoři odmítli návrh belgického předsednictví EU, aby do kontroly společné zahraniční a bezpečnostní politiky unie zasahoval národním parlamentům Evropský parlament. Tzv. koordinační konference má nahradit činnost parlamentního shromáždění Západoevropské unie, která byla loni rozpuštěna. Návrh Senátu počítá s tím, že by měli evropští poslanci při pravidelných setkáních s evropskou ministryní zahraničí Catherine Ashtonovou postavení zvláštních hostů.
Návrh belgického předsednictví má posloužit jako podklad při schůzce šéfů parlamentů zemí unie, kteří budou v dubnu diskutovat právě o budoucí platformě diskuze o zahraniční a bezpečnostní politice. Podle místopředsedy senátního zahraničního výboru Tomáše Jirsy ovšem tento návrh dává obrovskou moc Evropskému parlamentu, který by měl mít na konferencích 54 zástupců, zatímco národní parlamenty po čtyřech, celkem tedy 108.
Senátoři chtějí tuto disproporci vyrovnat, navrhují proto, aby každý národní parlament měl na konferenci šest svých zástupců, členů výborů pro zahraničí a obranu. Stejný počet zástupců povoluje i Evropskému parlamentu a delegaci ministryně zahraničí EU. Konference by se podle Senátu měla scházet vždy v předsednické zemi, nikoli v Bruselu, jak navrhlo belgické předsednictví.
Senát dal zároveň vládě předběžný souhlas se změnou dodatku Lisabonské smlouvy, jejímž cílem je vytvoření stálého krizového mechanismu pro zajištění finanční stability eurozóny. Ta by pak mohla pružněji reagovat na případné potíže svých členů, které už potkaly Řecko nebo Irsko. O změně dodatku budou politici diskutovat příští týden na summitu.
Senátní souhlas zároveň umožňuje českým zástupcům na summitu přistoupit i na kompromis, který by se příliš neodlišoval od původního záměru. Sama vláda si pro vyjednávání stanovila několik mantinelů, např. nesmí čeští zástupci zároveň souhlasit s přesunem dalších pravomocí do Bruselu.
Drážní novela se vrací do sněmovny
Senátoři vrátili zpět do sněmovny novelu drážního zákona, která má zpřísnit podmínky práce strojvedoucích. Horní komora totiž chce mimo jiné upravit prodloužení platnosti rámcových dohod o provozování dopravy na železnici. Ministr dopravy Vít Bárta (VV) se senátními úpravami souhlasil, neboť podle něj podstatu novely nemění.
Novela v návaznosti na evropské předpisy počítá s tím, že by železniční dopravci museli vydávat svým strojvedoucím nové osvědčení, kde bude přesně uvedeno, na jakých traťových úsecích a typech lokomotiv mohou jezdit. Osvědčení budou moci získat pouze strojvedoucí s licencí, která bude vydávána na deset let. Žadatelé o licenci budou muset absolvovat preventivní lékařské i dopravně-psychologické vyšetření.
Norma má podle ministerstva dopravy zlepšit přístup českých strojvedoucích na zahraniční tratě, protože český dopravce bude moci po řádném přezkoušení vydávat osvědčení i pro cizinu. Někteří strojvedoucí se ale nových požadavků obávají, například kvůli znalosti cizího jazyka. Tu budou muset nově prokázat i při pouhé zajížďce do hraniční stanice, například Summerau v Horním Rakousku. V mezinárodní dopravě si budou muset strojvedoucí vyměnit průkazy do konce roku 2015, ve vnitrostátní už v příštím roce.
V mezinárodní osobní dopravě novela přináší i malé zmírnění pravidel. Pokud chce nyní dopravce jezdit přes hranice, musí mít v cílovém státě pobočku nebo alespoň organizační složku zapsanou v obchodním rejstříku. Nově to nebude nutné. Novinky přináší novela i pro nově vyráběná kolejová vozidla. Týkají se například komunikačních zařízení na lokomotivách a kolem kolejí nebo deformačních zón vozidel.
Senátoři budou jednat mimo jiné o zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky, podle níž krabička cigaret zdraží od příštího roku až o tři koruny. Na programu schůze je také vládní návrh na stanovování nájemného po skončení jeho regulace nebo změny v bodovém trestání řidičů. Zpřesnit by se měly hlavně pokuty za řízení pod vlivem alkoholu.
