Senát chce jednat o přesunu pravomocí prezidenta podle jeho zdravotní prognózy

Nahrávám video
Senát bude iniciovat převod pravomocí prezidenta v závislosti na prognóze jeho zdravotního stavu
Zdroj: ČT24

Senát bude iniciovat převod pravomocí prezidenta v závislosti na prognóze zdravotního stavu Miloše Zemana, kterou si vyžádal, a pokud to bude třeba. Uvedl to po středečním jednání senátního bezpečnostního výboru jeho předseda Pavel Fischer. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček napsal na Twitteru, že se Zeman sejde s lídrem koalice SPOLU Petrem Fialou (ODS), žádost prezidentovi tlumočil kancléř Vratislav Mynář. Zeman je od neděle hospitalizovaný v Ústřední vojenské nemocnici na pracovišti intenzivní medicíny. Nemocnice se ohradila proti zpochybňování péče.

„V případě, jestli bude potřeba předat pravomoci, bude třeba jednat rychle,“ konstatoval Fischer. Termín je podle něj otázkou dalšího jednání, které nezáleží jen na senátorech. „Musíme doufat, že na to máme čas do zasedání sněmovny a že do té doby dojde k nápravě informovanosti,“ dodal. Ladislav Faktor z klubu ODS a Miroslav Balatka z klubu Starostů potvrdili, že další postup závisí na prognóze zdravotního stavu prezidenta.

Fischer se pozastavil nad tím, jak hradní kancelář informuje o stavu nejvyššího ústavního činitele. „Způsob, jak pozdě, nepřesně a zavádějícími výrazy se dozvídáme o zdravotní kondici prezidenta, je neuvěřitelný,“ prohlásil. Podle Fischera prezidentův tým selhal a nepostupuje v souladu s veřejným zájmem.

Kritika kancléře Mynáře

Senátor upozornil, že na oddělení intenzivní medicíny v Ústřední vojenské nemocnici, kde je Zeman umístěn, nebývají převáženi pacienti k plánované hospitalizaci. Za nemravné pak označil to, aby trestně stíhaný kancléř případně konal za hlavu státu. „Jedná se o bezpečnost státu,“ zdůraznil. Senát bude podle Fischera jednat v rámci standardních ústavních mezí. Příští týden o nich má jednat senátní ústavní komise.

Zemana zdravotníci převezli do ÚVN v neděli po poledni. Důvodem náhlé hospitalizace byly podle prezidentova ošetřujícího lékaře a ředitele nemocnice Miroslava Zavorala komplikace provázející Zemanovo chronické onemocnění. Přesnou diagnózu Zavoral médiím nesdělil, což zdůvodnil absencí pacientova souhlasu. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke v pondělí řekla, že Zemanův zdravotní stav je stabilizovaný.

K dalšímu programu prezidenta se Hrad vyjádřil ve středu. Prezident souhlasí se schůzkou s předsedou ODS a lídrem koalice SPOLU Fialou. Fialovu žádost Zemanovi tlumočil jeho kancléř Vratislav Mynář. Schůzka se podle mluvčího uskuteční „v pozdějším termínu“. Fiala novinářům řekl, že o setkání se Zemanem požádal prostřednictvím kancléře. Koalice SPOLU chce společně s koalicí Piráti a Starostové sestavit vládu.

Premiér Babiš také v úterý uvedl, že Zeman, se kterým se premiér setkal v neděli krátce před jeho hospitalizací, hovořil o tom, že když nastane chvíle, osloví s pověřením k sestavení vlády právě jeho. Ve středu sdělil, že je stále otázkou, koho prezident pověří jednáním o sestavení nového kabinetu. Rozhodnutí, zda by pověření případně přijal, chce vysvětlit nejdřív hlavě státu. Babiš nadále počítá s tím, že se Zemanem se bude chtít setkat, až se zlepší prezidentův zdravotní stav. Zároveň se podle Babiše ANO připravuje na opoziční roli.

Nemocnice odmítá výtky ohledně péče

ÚVN se také ve středu ohradila proti zpochybňování poskytované péče o prezidenta. V úterý Ovčáček oznámil, že Zeman poobědval meruňkové buchty a na středu si objednal vinnou klobásu s bramborovou kaší. Podle některých lékařů není taková strana vhodná pro pacienta umístěného na pracovišti intenzivní medicíny, který se navíc léčí kvůli cukrovce.

Zinke uvedla, že léčebný program každého pacienta včetně dietního režimu sestavují specialisté, a že se v médiích v souvislosti s hospitalizací téměř denně objevují spekulace, dezinformace a útočná vyjádření.

„V ÚVN platí, že dobro pacienta je nejvyšší zákon,“ poznamenala mluvčí. Nemocnice se podle ní musí řídit zákony a nemůže o pacientech zveřejňovat informace, když si to nevyžádají. „Každý pacient ÚVN je především vnímán jako člověk, který potřebuje léčbu, zdravotnickou péči, důstojné zacházení a pocit bezpečí,“ uvedla.

Prezidentovi i všem pacientům se podle ní v ÚVN dostává náležité péče. „Léčebný program každého pacienta, jehož součástí je také určení medikace i dietního režimu, sestavují specialisté v oboru a vždy odpovídá adekvátním zdravotním problémům, diagnóze i zdravotnímu stavu pacienta,“ napsala.

„Nemůžeme o pacientech podávat informace, ale můžeme se ohradit, je-li napadána nebo znevažována poctivá práce odborníků, umocněná empatií, lidským přístupem a pochopením pro potřeby pacienta,“ dodala.

Spekulace o skutečné povaze prezidentova stavu

Server Deník N ve středu uvedl, že prezidentův stav je vážnější, než jeho okolí přiznává. S odvoláním na tři zdroje z jeho okolí, státní správy a lékařského prostředí napsal, že současná povaha prezidentova onemocnění představuje pro výkon funkce zásadní omezení. Zeman podle serveru trpí jaterní encefalopatií, kterou způsobuje akutní nebo chronické selhání jater. 

Deník N a Radiožurnál již dříve uvedly, že Zeman trpí ascitem, tedy hromaděním vody v břiše kvůli problémům s játry. Že jsou potíže prezidenta spojené s játry řekl i někdejší prezident Václav Klaus, který ho v nemocnici navštívil během první hospitalizace.

Podle lékařů, které oslovil deník Aktuálně.cz, dva roky stará lékařská zpráva zveřejněná po prezidentově hospitalizaci problémy s játry nenaznačuje. Chronická cirhóza se přitom vyvíjí desítky let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...