S narůstající migrační krizí a terorem Islámského státu se stále častěji debatuje o NATO. Severoatlantická aliance ve středu odmítla zapojení do ochrany hranic některých evropských zemí. Podle Jiřího Šedivého, který je velvyslancem Česka při NATO, jde primárně o humanitární problém, nikoliv vojenský. Proti islamistům by podle něj NATO zasáhlo pouze tehdy, pokud by například došlo k mohutnému napadení Turecka nebo by Islámský stát provedl teroristický útok srovnatelný s 11. zářím.
„Primárním cílem Aliance je kolektivní obrana proti vojenským hrozbám. Běženecká krize není v první řadě bezpečnostní riziko, ale humanitární problém,“ nastínil Šedivý v Interview ČT24 důvody, proč se NATO nechce zapojit do ochrany Schengenu.
Po Alianci požadoval zapojení do ochrany hranic například ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle Šedivého ale zatím žádný ze členských států o podporu NATO nepožádal. „Státy, kterých se to nejvíc týká, spoléhají na to, že příslušnou organizací k řešení krize je Evropská unie... I Aliance to vnímá jako otázku spíš pro Evropskou unii,“ dodal.
Proč tedy NATO například zasáhlo v 90. letech v Kosovu a jeho válečné lodě operují proti somálským pirátům? „Kosovo byla jiná situace, tam hrozila genocida, bylo tam už sto tisíc mrtvých... V Alianci to chodí tak, že když nastane nějaký problém v členském státu, tak ten vyvolá debatu a případně požádá o nějakou formu podpory,“ uvedl Šedivý.
Teroristé, kteří se z Islámského státu vracejí zpět do Evropy a mohou zde páchat teroristické útoky, jsou podle velvyslance problémem vnitřní bezpečnosti zpravodajských služeb. Co by se tedy muselo stát, aby NATO proti Islámskému státu zasáhlo jako celek?
Na masivní útoky nemá IS kapacitu
Šedivý se domnívá, že by islamisté museli systematicky obrátit svou pozornost proti Západu: „Došlo by například k mohutnému vojenskému napadení Turecka nebo by IS provedl masivní teroristický útok na území Evropy srovnatelný s 11. zářím.“ Podle Šedivého nicméně Islámský stát nemá takovou vojenskou kapacitu, aby něco takového provedl.
„Osa konfliktu navíc není namířena proti Západu, ale táhne se uvnitř islámské komunity. Je to především náboženská válka,“ tvrdí velvyslanec. Bylo by proto podle něj namístě, kdyby se do konfliktu více zapojily země v Perském zálivu. NATO je nicméně v případě nutnosti schopné zasáhnout do 48 hodin.
