Severoatlantická aliance se v rámci nynější migrační krize odmítá zapojit do ochrany hranic některých evropských zemí. „Neexistuje žádné vojenské řešení problémů, které jsou způsobeny velkými migračními pohyby,“ uvedl mluvčí NATO, podle něhož Alianci něco podobného nepřísluší.
NATO se do uprchlické krize nezapojí - vojenské řešení prý neexistuje
Německá agentura DPA v této souvislosti připomněla úterní slova českého vicepremiéra Andreje Babiše, jenž se o možnosti takové alianční pomoci zmínil. V souvislosti s uprchlickou krizí prohlásil, že je třeba okamžitě uzavřít schengenský prostor a bránit toto území většiny evropských zemí před přílivem uprchlíků.
„Když se podíváte na mapu, Schengen má zvláštní podobu. Je tam osamocené Řecko a další hranice je Maďarsko. Je otázka, jestli makedonská nebo bulharská armáda nepotřebuje od NATO pomoc,“ uvedl Babiš. Pokud ostrahu vnější hranice schengenského prostoru okrajové státy nezvládají, musí to být podle něj domluveno na nejvyšší úrovni.
„Pokud jde o NATO, to už je úplně extrémní. Je škoda, že Evropa nemá společnou obranu, ale NATO funguje trochu jinak a nelze to slučovat s Evropskou unií. Je to ze sféry úžasných nápadů, které jsou v podstatě nepoužitelné,“ řekl k Babišově návrhu místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík v Interview ČT24. Dodal, že „Evropská unie nedělá žádné strategické kroky, které by nejen řešily aktuální situaci, ale připravily nás na to, že uprchlická krize může trvat několik let nebo i desetiletí. V posledních týdnech jsem vůbec neslyšel o předsedovi Evropské rady ani o evropské ministryni zahraničí. Slýcháme, kde jednala Merkelová, případně Hollande, ale ti dva jako by nebyli,“ prohlásil Gazdík s tím, že Evropská unie „vypadá trochu jako Evropská mumie“.
GALERIE
Přes Balkán do Maďarska míří stále víc lidí
Evropa v posledních měsících čelí náporu uprchlíků, kteří hledají útočiště před konflikty ve svých zemích i lepší ekonomické podmínky. Maďarská vláda už diskutovala o možnosti, zda by mohlo při ochraně jižní hranice země a zvládání rostoucího přílivu uprchlíků pomoci nasazení armády.
Německo letos očekává až 800 000 běženců, čtyřnásobek proti roku 2014. Uprchlická vlna vyvolala napětí ve společnosti a několik ubytoven pro běžence se stalo terčem žhářských útoků. Také Vídeň přestává zvládat nápor migrantů a staví nové azylové tábory. Jeden z nich na bývalém hraničním přechodu Berg leží jen 150 metrů od hranice se Slovenskem. Bratislava proti tomu protestuje.
Po moři už letos do Evropy připlulo více než 237 000 migrantů, 2373 z nich cestu zaplatilo životem, uvedla v nejnovější bilanci Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). K největší tragédii došlo v této oblasti letos v dubnu, kdy se u Libye potopila loď, na níž bylo asi 800 migrantů. Hlavní vstupní branou na evropský kontinent se letos pro utečence stalo Řecko a Itálie.