Praha – První přímá volba prezidenta v dějinách České republiky vstoupila do svého finále, již jen hodiny dělí volební komisaře od otevření místností voličům, kteří si poprvé sami vyberou hlavu státu. Tečku za mediálními vystoupeními kandidátů Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana učinilo Prezidentské finále na ČT24. Zeman přivítal svého oponenta slovy: „Tak naposledy.“ „Doufejme,“ odpověděl mu Schwarzenberg. Oba kandidáti se přiznali, že k prvním krokům po případném zvolení by patřila snaha posadit za debatní stůl opoziční i koaliční strany.
Miloš Zeman by v prvních třech krocích také jmenoval profesora Jana Švejnara členem bankovní rady, rovněž by navštívil regiony ČR. „Druhým krokem by bylo pozvání představitelů parlamentních stran, kteří by měli začít diskutovat. Příkop mezi opozicí a vládou je vyhlouben,“ prohlásil Miloš Zeman.
„Zajisté bych už v prvním projevu ujistil všechny občany, že prezidentský slib beru vážně a od toho okamžiku jsem prezident pro celý český lid a že nebudu brát nejmenší ohled na stranické a názorové rozdíly,“ deklaroval zas Karel Schwarzenberg. Ocenil Zemanův zájem na diskusi napříč politickým spektrem, sám by rovněž představitele stran svolal. „Masaryk říká: 'Pokud nejste schopni vést diskusi, tak nám ta demokracie zahyne',“ míní ministr zahraničí.
Nechybělo věčné téma Benešových dekretů
Znovu se oba uchazeči o Hrad věnovali i tématu Benešových dekretů. Karel Schwarzenberg znovu vysvětloval svou nedávnou relativizaci dekretů: „Jen jsem řekl historickou úvahu o porovnání právního stavu, který je dnes odlišný. Situace po nacistických zločinech po válce byla jiná,“ řekl s tím, že si z dětství pamatuje „pobouření a tu hrůzu“. Tehdy se podle něj dívala společnost na odsun jako na normální krok, dnes se záležitost posuzuje jinak.
Václav Moravec připomněl Zemanovi jeho řeč ve Federálním shromáždění v říjnu 1990, kdy rovněž kritizoval odsun Němců. „Mluvil jsem o divokém odsunu před Postupimskou dohodu a i nadále souhlasím s tím, že byl nemorální,“ pronesl Zeman. Apeloval na to, aby se debata nevěnovala historickým tématům, ale aktuálním politickým a společenským událostem. „Přesto, vědomě jste chtěl znejistit občany v pohraničí, když jste je mystifikoval mými údajnými výroky o Benešových dekretech. Jejich majetek je přitom v bezpečí. Ale vy jste to využíval v kampani,“ obrátil se Schwarzenberg na Zemana.
Prezident a bonmoty
Oba kandidáti měli na paměti, jak moc vnímá jejich výroky veřejnost. Přesto se oba dopustili nevhodných příměrů vůči ženám. Zeman mluvil o historickém vztahu knížat a zemanů vůči ženám, proti čemuž se ohradila Česká ženská lobby. Schwarzenberg zase srovnával darování náhrdelníku ženě s lukrativními funkcemi pro takzvané rebely z ODS, kteří se vzdali svého poslaneckého mandátu a nepřímo tak podpořili Nečasovu vládu.
Kandidáti byli vyzváni k reflexi některých svých výroků s otázkou, zda by je jako prezidenti korigovali, protože jednání i slova prezidenta se dají považovat za normotvorné. Schwarzenberg by prý ve funkci hlavy státu vážil svá slova pečlivěji, než to činí jako politik, příliš se už ale ve svém věku měnit nehodlá. „V jistém věku už člověk své chování příliš nezmění. Obávám se, že mi někdy nějaké šprochy uletí,“ doplnil.
„Starého psa novým kouskům nenaučíš. I když jsou psi, kteří se mohou učit, ale to záleží na rase,“ reagoval na Schwarzenbergova slova Zeman. Upozornil také, že k razantním výrokům může kandidáty vybudit vyhrocená volební kampaň, ale s věkem se i podle něj člověk zklidňuje. „Volební kampaň není permanentní, takže ať vyhraje jeden, nebo druhý, budeme patrně dalších pět let poněkud klidnější,“ dodal Zeman.
- Karel Schwarzenberg: „V jistém věku už člověk své chování příliš nezmění. Obávám se, že mi někdy nějaké šprochy uletí.“
- Miloš Zeman: „Starého psa novým kouskům nenaučíš. I když jsou psi, kteří se mohou učit, ale to záleží na rase.“
Zeman preferuje místo obecných řečí o morálce konkrétní řeč o zákonech. Za centrální zákon považuje legislativní normu o prokázání původu příjmů a majetku včetně možnosti zabavení nakradeného majetku. „Kdyby se mi tento zákon, ač vím, že prezident nemá zákonodárnou moc, podařilo prosadit, považoval bych podstatnou část prezidentského údělu za splněnou,“ dodal.
Předseda TOP 09 pálil do vlastních řad, když prohlásil, že sněmovna tvoří ve spěchu příliš mnoho norem, které jsou mnohdy „dosti lajdácky formulovány“. Vysoký počet norem a předpisů považuje za živnou půdu pro korupci. Vyzval k revizi zákonů a jejich „prořízce“. Oba kandidáti se shodli na zpřísnění zákonodárné iniciativy, aby toto privilegium neleželo na každém jednom poslanci, ale poslaneckých klubech a iniciativách.
- Miloš Zeman: "O morálce mluví často hluboce nemorální lidé, kteří pak nosí v krabici od vína 7 milionů poté, co pronesli v parlamentu vášnivý projev proti korupci. Raději bych místo obecného mluvení o morálce mluvil o konkrétních zákonech."
- Karel Schwarzenberg: "Měli bychom udělat důkladnou probírku a prořízku, smím-li použít lesnické výrazy, všech zákonů a předpisů. Bezpočet zbytečných a obtěžujících zrušit.
Prezident v říši justice
Úřad prezidenta se rovněž vyznačuje pravomocí jmenovat šéfy krajských soudů. Oba účastníci duelu hodlají respektovat výsledky výběrových řízení při hledání následníků končících předsedů regionálních soudních senátů. „Nejsem Děda Vševěda…,“ zdůvodnil Schwarzenberg, proč by dal na doporučení ministerstva spravedlnosti na základě konkurzů a nedosazoval do funkcí své nominanty. „Jediný způsob, jak se vyhnout podezření z klientelismu, je právě respektování výsledků výběrových řízení,“ pronesl ke svému odůvodnění Zeman.
V otázce jmenování ústavních soudců by se pak Miloš Zeman „jako neprávník“ radil o složení senátu hlídajícího dodržování ústavy s jeho současným předsedou Pavlem Rychetským, kterého si váží jako „brilantního právníka“. Pokusil by se ho rovněž přesvědčit o pokračování v předsedající roli. Pro Karla Schwarzenberga představuje Ústavní soud nezpochybnitelnou autoritu a nesluší se podle něj, aby politici tuto autoritu jakkoli snižovali či kritizovali.
Oba uchazeči o úřad hlavy státu se rovněž shodují v přání, aby Británie setrvala v Evropské unii. Zeman by se snažil iniciovat, popřípadě by se účastnil kolektivního apelu představitelů členských zemí, pokud by Británie ohlásila úmysl z EU odejít. Schwarzenberg by hledal cestu v jednání o podmínkách, které by eliminovaly překážky odrazující Británii od setrvání v EU. S podmínkami premiéra Davida Camerona se sám osobně veskrze ztotožňuje, pokud by i přes splnění těchto podmínek Britové v referendu požehnali vystoupení své země, byla by to podle ministra zahraničí už jejich věc.
