Schuman položil první stavební kámen evropské integrace

Paříž - Evropské státy včetně Česka si připomínají Den Evropy - 9. května 1950 totiž tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman ve vládním prohlášení navrhl novou formu politické spolupráce na kontinentu. Chtěl tak po druhé světové válce předejít dalšímu konfliktu mezi evropskými státy. Na základě Schumanova projevu pak vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli - tedy základ dnešní Evropské unie.

Návrh na vytvoření prvního evropského hospodářského společenství podal Robert Schuman společně se svým poradcem Jeanem Monnetem. Nejdůležitějším úkolem při pokusu o toto sjednocení bylo odstranění táhnoucího se německo-francouzského rozporu. Schuman s Monnetem navrhli, aby se oba státy společně podílely na evropských projektech a vzdaly se národního vlastnictví uhlí a oceli, tedy surovin patřících k páteři veškeré vojenské moci. Návrh nabádal k vytvoření nadnárodní organizace pro výrobu a obchod s těmito surovinami.

Schumanův plán byl přijat a v dubnu roku 1951 bylo Pařížskou smlouvou zřízeno Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), také nazývané Montánní unie. Kromě Francie a Německa byly zakládajícími členy Itálie a země Beneluxu, tedy Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. Smlouva uzavřená na 50 let předpokládala odstranění cla uvnitř společenství a sjednocení cla pro třetí země.

Hlubší integrace na sebe nenechala dlouho čekat. Už v březnu 1957 totiž stvrdily tytéž země podpisem vznik Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Tyto tři organizace sloučily v roce 1967 své správní orgány, vznikla například Evropská komise (EK) a Rada ministrů, a začaly se nazývat Evropská společenství (ES).

EU vznikla jako protiváha trhu USA

Rok 1972 byl výjimečný tím, že se země - stále jen šestičlenného společenství - dohodly na vytvoření Evropské unie. Ta ale oficiálně vznikla až v roce 2009 podepsáním Lisabonské smlouvy. Až podle ní totiž unie získala právní subjektivitu. Uskupení se však označuje jako Evropská unie už od roku 1993, kdy začala platit Maastrichtská smlouva. Ta totiž poprvé definovala EU jako unii hospodářskou, měnovou a politickou. Papírově jsou všechny tyto tři cíle již splněny, otázkou ale zůstává jejich praktické fungování a zejména jejich úspěšnost.

Podnětem k vzniku největšího jednotného trhu na světě, v němž funguje volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb, byla snaha čelit v 80. letech vzrůstající konkurenci USA a Japonska. V roce 2000 si dokonce EU stanovila cíl do deseti let Spojené státy předhonit. V polovině desetiletky však lisabonská strategie EU metu omezila na obnovu ekonomického růstu a snížení nezaměstnanosti. Po nesplnění strategie jedné přišla EK s novou strategií, která nese název Evropa 2020.

  • Evropská komise autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Euro autor: ČT24, zdroj: ČT24

Lisabonská smlouva postavila do čela unie prezidenta

Jako nejsložitější se v dějinách evropské integrace ukázala být unie politická, která dostávala na frak zejména s nebývalým nárůstem členů EU po roce 2004. Výstižným příkladem může být téměř osmiletý proces vzniku nové smlouvy, nutné k reformě institucí a chodu unie. Náhradním řešením se stala Lisabonská smlouva, která zavedla i úřad prezidenta EU (předseda Evropská rady), jehož postavení je ale umenšeno zachováním rotujícího předsednictví členských zemí, jejichž představitelé vedle předsedy EK rovněž vystupují jako zástupci unie. V roce 1999 se 11 členů EU rozhodlo pro ještě užší integraci, když založilo Evropskou měnovou unii (EMU), ve které se platí společnou měnou zvanou euro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vyřešit spor s mediátorem. Soudy tuto možnost nařizují jen v půl procentu civilních případů

Pouze u každého dvoustého civilního sporu soudy nařizují setkání s mediátorem. Za posledních devět let to tak bylo jen u třinácti tisíc případů z celkových 2,5 milionu civilních sporů, vyplývá z dat ministerstva spravedlnosti. Ta přitom současně ukazují, že mediace končí úspěšně ve více než sedmdesáti procentech případů.
před 1 hhodinou

Poslanci by měli zahájit debatu o návrhu na zmrazení platů vrcholných politiků

Poslanci by ve čtvrtek měli zahájit debatu o koaličním návrhu na zmrazení platů vrcholných politiků. Pokračovat potom má jiná mimořádná schůze svolaná z koaličního podnětu, na jejímž programu jsou zejména předlohy v úvodním kole. Jde například o změny pravidel penzijního spoření nebo o růst důchodů starších penzistů.
před 3 hhodinami

Poslanci schválili konec zdražování dálničních známek

Poslanci schválili koaliční návrh na zastavení pravidelného zdražování dálničních známek, který v úvodu projednávání podpořil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Novela současně upravuje platnost jednodenní známky na 24 hodin od zakoupení, na čemž se shodli zástupci koalice i opozice. V závěrečném čtení pak sněmovna odsouhlasila novelu, která veřejnosti zpřístupní více údajů o dopravě a obcím umožní požadovat po taxikářích různé zkoušky. Poslanci se zabývali i změnami trestního zákoníku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoŠest mrtvých za jeden den. Před úmrtími na silnicích varuje nová kampaň

Ve středu zemřelo na českých silnicích šest lidí. Jde o jeden ze dvou nejtragičtějších letošních dnů na českých silnicích. A právě teď začala kampaň České asociace pojišťoven s názvem Normální řízení zabíjí. Upozorňuje na nejčastější příčiny smrtelných srážek, jako jsou příliš vysoká rychlost nebo třeba používání telefonu za volantem. Snímek odkazuje na 346 loňských obětí, ty podle tvůrců zabilo právě chování řidičů, kteří si zvykli považovat přestupky za „normální“.
před 11 hhodinami

VideoKoalice chystá návrh na snížení hranice trestní odpovědnosti u nejzávažnějších činů

Za nejzávažnější zločiny by měly být trestně odpovědné už děti od třinácti let, shoduje se ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) s právními experty SPD a Motoristů. Jeho resort vypracoval analýzu, z níž vyplývá, že agresivita u dětí roste, a je proto na místě uvažovat o změnách. Soudy teď pachatele mladší patnácti let mohou posílat do výchovných ústavů či specializovaných dětských domovů. Nejpřísnějším trestem je ochranná výchova.
před 11 hhodinami

VideoNemyslím si, že by Česku hrozila válka, říká Libor Vondráček

„Jedna věc je hovořit o míru, usilovat o mír a druhá věc je neustále vyvolávat dojem, že nám tady nějak bezprostředně hrozí válka. A to si rozhodně nemyslím, že by České republice hrozila válka,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), podle kterého by se všichni měli pokoušet ukončit ruskou válku na Ukrajině. „Agresivita jakékoliv velmoci je ohrožením bezpečnosti pro všechny, zejména pro státy, které velmocemi nejsou,“ sdělil také poslanec, který se domnívá, že Rusko je bezpečnostní hrozbou pro Evropu.
před 12 hhodinami

Ze švadleny pečovatelkou. Domovy pro seniory dál shánějí zaměstnance

Ze švadleny se Jitka Němcová stala pečovatelkou. Ke změně zaměstnání ji přivedla ztráta toho předchozího. Nedostatek pečovatelů, sociálních pracovníků i zdravotních sester trápí domovy pro seniory napříč Českem. Počet jejich klientů přitom stále narůstá.
před 12 hhodinami

Soud potvrdil falešným bankéřům více než jedenáctileté tresty vězení

Bratři Marek a Robert Petříště a Dmytro Rožkov, kteří působili v česko-ukrajinské skupině falešných telefonických bankéřů, si odpykají jedenáct a půl až dvanáct a půl roku vězení. Tresty jim ve středu pravomocně potvrdil pražský vrchní soud. Desetičlenný gang připravil podle obžaloby více než osm set lidí o celkem 195 milionů korun. Hlavní organizátor podvodů je podle dřívějších informací stíhaný na Ukrajině.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.