Šance na umístění největšího laseru na světě v Česku rostou

Praha - Šance na umístění víceúčelového obřího laseru ELI (Extreme Light Infrastructure) v České republice rostou. Čeští vědci totiž mají s laserovou technologií zkušenosti a můžou se pochlubit laserovým systémem PALS - pracovištěm, které je otevřeno zahraničním vědcům a v minulých letech vykazovalo největší počet experimentů mezi pracovišti tohoto typu v Evropě. Šance Česka na umístění nejvýkonnějšího laseru, který má sloužit mnoha vědeckým oborům, potvrdil i vedoucí oddělení rentgenových laserů Fyzikálního ústavu Akademie věd Bedřich Rus.

Rus je považován za českého duchovního otce projektu, který se připravuje v rámci Evropské unie. Pokud se uskuteční, půjde o největší laser na světě. Rus je například koordinátorem pracovní skupiny (Work Package 7A-Lasers), jejímž úkolem je vypracování projektů laserového systému budoucí infrastruktury a výzkum sekundárních zdrojů, zejména zdrojů rentgenových.

O realizaci projektu projevily kromě České republiky zájem také Francie, Británie, Maďarsko a Rumunsko. Vážnými konkurenty Česka jsou Británie a Francie. V kuloárech se ale mluví o tom, že Francie má o projekt zájem jen naoko - že realizaci zdržují v naději, že se záměr nakonec neuskuteční a peníze se použijí na jiné unijní projekty.

Rozhodnutí o umístění laseru má padnout letos v létě. Ministerstvo školství i česká diplomacie jsou připraveny udělat vše pro to, aby tato infrastruktura světového významu stála právě v Česku. Ministerstvo například prosadilo ve vládě usnesení, že kabinet bude kandidaturu Česka na realizaci projektu podporovat.

Laser by mohl stát v Dolních Břežanech nebo u Zlatníků-Hodkovic

Česká strana založila konsorcium vědeckých institucí ELI-CZ, které mají na ELI zájem. Jeho členy jsou České vysoké učení technické v Praze, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Technická univerzita v Liberci, Univerzita Karlova v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Pardubice, Západočeská univerzita v Plzni, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a z Akademie věd Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského, Ústav fyziky materiálů, Ústav fyziky plazmatu, Ústav přístrojové techniky a Fyzikální ústav, který je koordinátorem projektu.

Organizátoři projektu mají zajištěny dvě lokality ve Sředočeském kraji vhodné pro umístění laseru. Jsou to pozemky u Dolních Břežan a u Zlatníků-Hodkovic. Budova by mohla stát ve druhé polovině roku 2011. Technologie by pak mohly být instalovány v letech 2012 a 2013. Pokud bude projekt schválen, Evropská unie by na něj mohla ze strukturálních fondů poskytnout 260 milionů eur.

ELI bude mít výkon asi stokrát větší, než je výkon největších současných zařízení tohoto druhu. Využitelný bude podle Rusa v mnoha oborech, například v biologii pro zkoumání buněk či pro terapii nádorů. Aplikace se zejména týkají holografie molekul proteinů. Díky intenzitě záření laseru by bylo možné zaznamenat hologram a rekonstruovat komplexní biologické struktury. Bude jím také možné vytvořit fyzikální podmínky podobné těm, které existovaly při vzniku vesmíru. S jeho pomocí bude možné studovat kvantovou fyziku nebo gravitaci, jaká je v blízkosti černé díry. „Takovéto zařízení je snem mikrobiologů, fyzikálních chemiků i mnoha jiných vědců,“ uvedl Rus. Po uvedení do provozu bude přibližně 80 procent provozních nákladů financováno zahraničními partnery projektu.

Do přípravné fáze projektu se zapojilo 16 zemí, kromě Česka i Německo, Británie, Francie, Itálie, Portugalsko, Maďarsko, Řecko a Španělsko. Základní i aplikovaný výzkum v ELI by mohl také přispět k výchově nové generace badatelů a technologických specialistů. Počítá se s tím, že se do aplikačního výzkumu zapojí tuzemské i zahraniční firmy a že realizace vybraných projektů bude podnětem ke vzniku nových malých a středních firem specializovaných na pokročilé technologie.

Umístění ELI v Česku by významně zvýšilo prestiž republiky ve vědě a výzkumu, tvrdí stoupenci projektu.

Logo Akademie věd
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Oxid uhelnatý je tichý zabiják. Nepodceňujte kontrolu kotle, vyzývají experti

Není vidět ani cítit, přesto každý rok zabíjí. Hlavně na začátku topné sezóny. Třeba ve středu ráno přiotrávil oxid uhelnatý pět lidí v Příbrami. I proto odborníci připomínají dvě věci: mít doma detektor, který zvýšenou koncentraci jedovatého plynu odhalí, a nepodceňovat kontrolu kotle. K prvotním příznakům otravy oxidem uhelnatým patří slabost, únava, zrychlené dýchání nebo silné bušení srdce. V takovém případě by se měl člověk co nejrychleji dostat k otevřenému oknu k přísunu čerstvého vzduchu.
před 9 mminutami

V osadě Bedřiška začalo bourání domu, který dřív bránili aktivisté

Policisté v pondělí brzy ráno zajistili v bývalé hornické kolonii Bedřiška v Ostravě dům určený k demolici. V minulých dnech na jeho střeše navzdory chladnému počasí setrvávali aktivisté, kteří se tak snažili bourání zabránit. Ti na něm nyní nebyli. Informovali o tom starosta Patrik Hujdus (Starostové pro Ostravu) a policejní mluvčí Eva Michalíková. Hujdus uvedl, že kolem 6:30 začalo bourání objektu.
06:12Aktualizovánopřed 38 mminutami

Vesnické obchody fungují i díky dotacím, splnit podmínky je pro část složité

Z dotačního programu Obchůdek 2021+ stát vyplatil vesnickým prodejnám už 126 milionů korun. Podnikatelé můžou získat až sto třicet tisíc například na zaplacení energií, nájmu nebo zaměstnanců. Nejnižší zájem o podporu je letos v Karlovarském kraji. Splnit podmínky a vyplnit žádost může být ale pro některé obchodníky náročné.
před 39 mminutami

Koupit dítěti chytrý telefon, či nikoliv? Klíčová je komunikace, míní experti

Koupit dítěti chytrý telefon, či nikoliv? A v kolika letech nejdříve? To je dilema, které se s příchodem Vánoc řeší v nejedné domácnosti. Přístup těch nejmladších k těmto přístrojům se snaží změnit iniciativa Dětství bez mobilu, která zveřejnila na začátku prosince výzvu Odložme smartphony. Na tom, kdy pořídit chytrý telefon a jestli například plošně omezit sociální sítě, se ale často neshodují ani odborníci.
před 1 hhodinou

Dálnice i železnice. Ministerstvo vykáže dvacítku staveb jako výdaje na obranu

Více než osm miliard korun vykáže ministerstvo dopravy z letošních útrat jako výdaje na obranu. Vytipovalo dvacet staveb, které by v případě potřeby sloužily armádě. V týdnu to jednomyslně schválili poslanci rozpočtového výboru.
před 1 hhodinou

Policie během adventu posiluje hlídky, aktivnější jsou ale i kapsáři

Ozbrojení policisté jsou tradiční a již standardní součástí bezpečnostních opatření během období adventu. Na řadě míst je doplňují i městští strážníci. Vlastní bezpečnostní opatření zavádějí i některá města. Například vjezdy na náměstí, kde jsou trhy, osazují zábranami. Podle policie jde nicméně v celé šíři o preventivní opatření.
před 10 hhodinami

Klasickým restauracím přebírají zákazníky fastfoody. A přibývá jich

Restauracím rychlého občerstvení se v tuzemsku daří a podle provozovatelů pokladních systémů přebírají část zákazníků tradičním podnikům. Zavedené řetězce rozšiřují síť svých poboček a přicházejí i nové značky, které jsou zaměřené i na zdravější stravování. Provozovatelé i analytici očekávají další růst fastfoodového sektoru. Lidé podle nich stále častěji vyhledávají rychlost, jednoduchost a moderní prostředí.
před 12 hhodinami

Středula a Zajíček v Duelu ČT24 mluvili i o tom, že se Babiš vzdá Agrofertu

„Pokud bude sledovat obvyklé zahraniční modely, mělo by být dostatečné,“ zhodnotil avizované řešení střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Babiš před pár dny uvedl, že akcie Agrofertu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Potomci předsedy ANO získají firmu až po jeho smrti. „Ten signál je jasný, ale je potřeba kontrolovat, jak svá slova bude Babiš praktikovat,“ poznamenal šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o průměrné mzdě či zadlužení státu.
před 12 hhodinami
Načítání...