Kladrubskému hřebčínu zbývají necelé tři měsíce na to, aby zpracoval připomínky stanovené organizací UNESCO při zápisu na seznam světového dědictví. Okolní krajina potřebuje širší památkovou ochranu a hřebčín také musí předložit strategii, jak si poradí s přívaly návštěvníků.
Rozmělnění davů turistů či rozšíření ochranné zóny. Kladrubský hřebčín dodatečně plní podmínky UNESCO
Od léta je na seznamu UNESCO nejen hřebčín ze šestnáctého století, ale i 1300 hektarů okolní krajiny. Tamní louky a lužní les vyvářejí optimální podmínky pro to, aby chov kočárových koní zůstal nepřerušen.
Mezi podmínky, které je nutné dodatečně splnit, patří rozšíření ochranné zóny krajiny jižním směrem, zhruba o 260 hektarů. „Tím hlavním limitem je, aby tam nebyly žádné výškové budovy,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek (KDU-ČSL).
Zápisu na seznam světového dědictví se tak musí přizpůsobit všechny nově budované stavby – třeba most přes Labe, který by měl už v příštím roce nahradit stávající konstrukci v havarijním stavu. „Je vybráno z asi šesti řešení, které vyhovuje památkářům, vyhovuje UNESCO a vyhovuje i dopravě,“ přiblížil Línek.
Davy návštěvníků
Další kapitolou je přístup k návštěvníkům. Hřebčínem ročně projde zhruba šedesát tisíc lidí. V letní sezoně jich tisíce obklopují i nejbližší pastviny. „Když jsou prázdniny nebo nějaké svátky, tak je tady každý den úplně plno,“ vylíčil ošetřovatel Michal Forisek.
Už příští sezonu proto hodlá hřebčín davy příchozích rozmělnit v tříkilometrovém vycházkovém okruhu. „Nebo se dá regulovat rezervačním systémem. Máme ho připravený, a když bude potřeba, můžeme ho spustit,“ uvedl už dříve ředitel hřebčína Jiří Machek.
„Na našem území uděláme záchytné parkoviště, pokud o to bude hřebčín stát,“ řekla starostka Řečan nad Labem Michaela Matoušková (STAN).
Zpráva, jak hřebčín plní kritéria stanovená organizací UNESCO, musí být do centrály v Paříži doručena do konce ledna.