Kladrubský hřebčín – nejstarší velký koňský chov na světě – se v sobotu dostal na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Unikátní soubor objektů střežících krásu starokladrubských koní už od vlády Rudolfa II. usiloval o ochranu coby kulturní krajina od roku 2007. Podívejte se na fotogalerii z dílny ČT24, která atmosféru podzimních Kladrub zachycuje.
Na počátku byl Rudolf II., na konci UNESCO. Podívejte se na domov starokladrubských koní
Hřebčín v Kladrubech nad Labem založil v dubnu 1579 císař Rudolf II., a areál tak představuje nejstarší velký hřebčín na světě. Za první republiky přitom téměř podlehl zkáze. Když chov zdejších starokladrubských koní převzal v roce 1918 stát, viděl v kladrubských stájích hlavně produkci plemenných hřebců pro jednotlivé zemské chovy. Tradice starokladrubských vraníků takřka zanikla, kdyby ji ve 40. letech neobnovil profesor František Bílek.
Zápisem na seznam UNESCO dochází i ke svérázné historické satisfakci. Chov vídeňských lipicánů založil Rudolf II. nedaleko Terstu jen rok po hřebčíně u Pardubic; na seznam UNESCO se ovšem elegance bílých teplokrevníků a Španělská jezdecká škola ve Vídni zařadily už v prosinci 2015. Kladrubáci za nimi doklusali o čtyři roky později.
Starokladrubský kůň je jediné původní české plemeno koní chované na území českých zemí. Jeho hlavním posláním bylo využití k ceremoniální a reprezentativní službě. Dnes se chová převážně ve dvou barevných variantách, a to bílé a černé. Patří mezi nejstarší dochovaná kulturní plemena koní na světě a tvoří součást národního kulturního bohatství.
Základní kmenové stádo, které tvoří 65 klisen a čtyři hřebci v bílé barvě a stejný počet vraníků, bylo totiž v roce 2002 prohlášeno za národní kulturní památku. Hospodářské zvíře se tak podle ministerstva zemědělství poprvé v českých dějinách stalo oficiální součástí tuzemského kulturního dědictví.
První letošní hříbě v Kladrubech porodila kobylka Extracta
GALERIE
Hřebčín v Kladrubech se představuje po rekonstrukci