Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Miroslav Tancoš (RDS)

Nahrávám video
Miroslav Tancoš, lídr kandidátky Romské demokratické strany do Evropského parlamentu
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 8 kandiduje Romská demokratická strana, do voleb ji vede předseda strany Miroslav Tancoš. Rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.

Čemu nejdůležitějšímu se chcete, jako poslanci Romské demokratické strany v Evropském parlamentu věnovat?

Chtěli bychom, aby byla lepší životní úroveň všech občanů v České republice.

To jde udělat z europarlamentu?

Legislativně by to šlo ošetřit, aby bylo důstojné bydlení, životní podmínky aby byly lepší. A trošku legislativně zajistit, aby byla tolerance a solidarita, lepší soužití národnostní menšiny s majoritní společností.

Tak mi to zkuste trochu převtělit, zhmotnit do konkrétních vašich kroků. Představte si, že jste poslancem Evropského parlamentu a teď chcete zlepšit solidaritu mezi lidmi v České republice. Tak co konkrétně pro to v Evropském parlamentu uděláte?

Chtěli bychom všechny napříč politickým spektrem obeznámit se svým programem a svými vymoženostmi, které bychom v něm měli jako Romská demokratická strana. A konkrétní fakta, vzít si příklad z Holandska nebo z jiných států, aby člověk věděl přesně, kde se to daří, ve kterých státech Evropské unie, pochytat ty jejich kanály a dát to do České republiky do právního nebo legislativního vědomí.

Do které frakce by se vaše strana v Evropském parlamentu chtěla zapojit?

Spíš do sociální.

K socialistům například?

K socialistům, ano.

A proč?

Mají tam to cítění a také jsme v úzké spolupráci s nimi tady v Čechách. Jejich program, co dělá teď paní ministryně Maláčová, se nám líbí.

Byli byste pro dřívější odchod Velké Británie z Evropské unie, než je ten zatím plánovaný termín na 31. října a pokud ano, tak za jakých okolností?

To ne, my jako Romská demokratická strana nesouhlasíme s tím, že Velká Británie vystupuje z evropského společenství, tam prostě měli zůstat. Ale jak rozhodli občané v Británii…

S tím nic neuděláte.

S tím se nic neudělá.

A co s tím? Teď jsme ve fázi, kdy se čeká na 31. říjen, až to skončí, jestli to bude 31. říjen, protože to období se dá prodlužovat opakovaně, tak má se počkat až do 31. října, nebo to ukončit co nejdříve?

Má se počkat, spíše se má počkat. Ale nemám obavy, že bude nějaká deportace lidí veliká, katastrofální scénáře že by se děly, protože Velká Británie dodržuje lidská práva, ti lidé se tam vzdělávají, jsou tam zaměstnaní a jsou spokojení.

Jste pro referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie?

To ne, zásadně ne.

Ani referendum?

No, pokud by se to odhlasovalo, že by byla většina…

No já se ptám, co chcete. Vy můžete říct, ne, my referendum nechceme nebo ano, my referendum chceme. A já se vás ptám, jestli referendum ano, nebo ne.

Ne.

Proč.

Česká republika je velmi dobře zapsaná v Evropské unii, máme tam svoje lidi a já se domnívám, že bychom neměli v České republice ani pochybovat o tom referendu.

Jak by měla být řešena ochrana společných hranic Evropské unie?

Nějaká ochrana by měla být. Jsme v schengenském prostoru a vidíme, jak velká je migrace, co se všechno děje v celém evropském kontinentu, tak si myslím, nějaká ochrana by měla být.

Jak by měla vypadat? Speciální evropská pohraniční stráž, policie, něco jiného, armády by to měly dělat?

Taková polovojenská nějaká armáda by na hranicích měla být. Záleží, jak Evropský parlament, nebo komise nebo rada se dohodnou, ale já jsem přesvědčen, že by měla být ochrana.

A s volným přístupem na území jednotlivých hraničních států Unie?

Je to opravdu sporné ale víme, co všechno se děje kolem, takže spíš, aby tam byl ten přístup.

Jste pro další prodloužení sankcí vůči Rusku?

Sankce, já se domnívám, že by neměly být sankce, protože Rusko je velmoc, tak jako Spojené státy a je potřeba komunikovat, vést dialog, oni tam mají ropu a je potřeba s nimi jednat, komunikovat.

A prodlužovat by se tedy neměly, přestože jednou z příčin sankcí je anexe Krymu. Tak v tomto smyslu by se měly sankce zrušit a komunikovat s Ruskem? O čem ?

Aby se odbouraly nelegální věci, co Rusko dělá, porušování práv, omezování suverenity jednotlivých států. Je potřeba, aby tam sankce byly, aby si uvědomili, že nemohou dělat to, co páchají.

Takže třeba anexe Krymu je špatně a Rusko by Krym mělo vrátit Ukrajině?

Ano, ale zase….

A do té doby, než to Rusko případně udělá, tak mají zůstat ty sankce, nebo ne?

Sankce by tam měly být.

Jste spokojení s tím jak se Evropská unie postavila ke dvojí kvalitě potravin?

Velice nespokojen, protože my potřebujeme kvalitní potraviny za dostupnou cenu. Pevně věřím, že vláda asi do čtrnácti dnů o tom bude rozhodovat a udělají nějaká opatření, protože nemůžou nám diktovat. My chceme kvalitní potraviny a ne dvojí.

Vy máte velice stručný program, první bod zní: „Hájit suverenitu České republiky“. Co si pod tím představit?

Já si představuji, že je potřeba chránit národní a státní zájmy České republiky, abychom si nenechali diktovat, co se nám nelíbí.

A to se děje? Že nám někdo něco diktuje?

Diktovali kvóty k migraci a potom nám diktují, že máme mít tuto známku, tento obal na potravinách… a to se mi nelíbí. My jako suverénní stát si o tom máme sami rozhodnout a sami výrobci, vláda, parlament a Senát vědí, co smíme a nesmíme. A že nám budou diktovat, to je špatně.

A to se nerozhoduje hlasováním, třeba ty kvóty jste zmiňoval, to je diktát?

Ono to bylo odhlasované, ale chtěli nás přehlasovat, ale potom se dohodli na tom, že ty kvóty nebudou.

Měla by Česká republika přijmout euro?

Já se domnívám, že ano.

Proč?

Když jsme v tom evropském společenství, všude se s tím platí, i na Slovensku, tak nevím, proč bychom s tím neměli platit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda bude zřejmě moci regulovat ceny benzinu a nafty, schválila to sněmovna

Vláda bude moci zřejmě od května regulovat ceny pohonných hmot pomocí cenového výměru vydaného jako nařízení vlády. Umožnit jí to má zákon, který v noci na středu ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna. Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Část opozice zvolený způsob kritizovala a označovala ho mimo jiné za socialismus a návrat k centrálnímu plánování. Nesouhlasila ani se zrychleným schvalováním v režimu legislativní nouze.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 7 hhodinami

ČT a ČRo mají od příštího roku místo poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, řekl Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT mapovali, jak náměstci ministrů šíří kremelskou propagandu

Na vlivných i politicky významných postech na některých ministerstvech jsou lidé, kteří se podílejí na legitimizaci kremelské propagandy. Šíří informace ze zdrojů, které jsou podle tajných služeb přímo napojené na Rusko, a jsou tak bezpečnostním rizikem, když otevřeně míří proti českým zájmům. Takovým na Kreml přímo napojeným zdrojům někteří politici také poskytují rozhovory. Reportéři ČT zjišťovali, jak to vysvětlují a co na to jejich nadřízení ministři. Natáčeli Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 9 hhodinami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 12 hhodinami

ÚS vyhověl stížnosti Knížáka, justice musí znovu rozhodovat o rehabilitaci

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka. Justice se musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině. Vazba trvala od 23. října 1974 do 7. února 1975. Za situace, kdy zákon umožňuje dvojí výklad, je zapotřebí zvolit ten, který je ve prospěch rehabilitace a nepřidává ke staré křivdě novou, plyne z nálezu. Jeho vyhlášení se Knížák osobně nezúčastnil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...