Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S volebním číslem 35 se o přízeň voličů uchází hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA. Kandidátku vede Jaroslav Bašta, hovořila s ním Tereza Kručinská.
Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Jaroslav Bašta (BOS)
Pokud získáte europoslance, co bude to hlavní, co budou oni, případně vy prosazovat v Evropském parlamentu?
Budeme samozřejmě prosazovat to, co máme v názvu. To znamená bezpečnost, odpovědnost a solidaritu. Ale jinak se budeme snažit o to, aby se zreformovala Evropská unie.
Buďte, prosím, konkrétnější. Jakým směrem byste chtěli Evropskou unii reformovat, co konkrétně si představit pod pojmy bezpečnost, odpovědnost a solidarita?
V každém případě to znamená, že EU ve stavu, ve kterém je teď, se blíží ke svému kolapsu, což už konstatovalo více lidí. Jediný možný způsob, jak tomu v tuto chvíli zabránit, je prostě se vrátit zpátky před Lisabonskou smlouvu. To znamená o těch deset let zpátky, posílit pravomoci národních států, členských států.
Máte v programu právě třeba navrácení práva veta jednotlivým státům ve snaze prosadit změnu Lisabonské smlouvy, ale pojďme upřesnit, ve které frakci byste chtěli tyto své priority v rámci Evropského parlamentu prosazovat? Z těch existujících?
To bude samozřejmě záležet na tom, kdo se do Evropského parlamentu dostane. Zdá se z předvolebních průzkumů, že z dosavadních frakcí tam nezůstane v tomto poměru kámen na kameni. Budeme se v každém případě snažit spolupracovat s těmi, kteří budou mít shodný program.
Dovedete si představit spolupráci třeba v rámci frakce Evropa národů a svobod s francouzskou Národní frontou Marine Le Penové, Geertem Wildersem nebo italskou Ligou severu? Jsou to strany, které jsou vám názorově blízké?
Já jsem byl diplomat a umím si představit spolupráci s každým.
Dobře. Pojďme k další věci. Protože vy ve svém programu píšete, že „hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA si je vědomo nezastupitelnosti Evropské unie v současné rozbouřené době, a proto jsme pro naši účast v rámci EU, ale také proto, aby byla Evropská unie funkční, aby byla společenstvím rovnoprávných, suverénních národních států“. O tom jste mluvil. Ale zároveň tam říkáte, že v případě pokračování trendu v EU a v neschopnosti reformovat EU ani po volbách do Evropského parlamentu jste připraveni podpořit vypsání referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie. Jaká je tedy linie vašeho uvažování? Co od vás volič může očekávat – spíš že se budete snažit Evropu reformovat zevnitř, nebo že budete sbírat podpisy pod referendum a budete chtít, aby Česko Unii opustilo?
Tam z toho jasně vyplývá, že se budeme snažit reformovat Evropu zevnitř, ale zároveň jsem mluvil o tom, že takové úsilí nemusí být korunováno úspěchem, protože Evropská unie se v mnoha ohledech dostala na hranu své existence. Takže v případě krizového vývoje si umím představit, že budeme působit k tomu, aby byl rozpad klidný a pomalý.
A co bude impulzem? Ve kterou chvíli si řeknete: „EU se reformuje málo a chceme prosazovat referendum a odchod České republiky.“ Ptám se třeba v návaznosti na vaši snahu změnit Lisabonskou smlouvu. Stačí, aby zůstala v platnosti, a vy už tedy budete považovat EU za nedostatečně reformovanou?
Ne. Dokážu si docela živě představit situaci, ve které strany, které mají podobný náhled na Evropskou unii jako my, dosáhnou blokační minority. V tom případě, i kdyby nedošlo k návratu před Lisabonskou smlouvu, vytváří se velmi slušný prostor pro to, abychom brzdili ty největší, řekl bych, šílenosti, kterými nás občas Evropská komise, případně bruselská byrokracie, oblažuje, a abychom nacházeli spojence do jednotlivých etap a do dalšího volebního období. Není to běh na krátkou trať.
Znamená to, že když třeba budete mít pocit, že vaši spojenci mají v Evropském parlamentu dostatečnou sílu a můžou dostatečně promlouvat do akcí EU, tak nebudete usilovat o to, aby Česko opustilo Evropskou unii?
Nemáme opuštění EU jako první. Máme na prvním místě reformu a odstranění deficitu demokracie, který je v současné Evropské unii až příliš hluboce zakořeněn.
Pojďme k další věci. Jaká je představa vašeho hnutí o ochraně společných hranic EU a řešení migrační otázky?
Tam je to docela jednoduché. Migrační krize představuje rizikový faktor, který by dlouhodobě mohl způsobit rozpad Evropské unie. Je tam jedna pozoruhodná věc, když se podíváte na vývoj za posledních pět let. Schengenský prostor a jeho pravidla fungují jenom pro někoho. Nefungují pro klienty pašeráckých gangů a na ně navázaných neziskovek. Čili cesta ochrany hranic EU začíná tím, že se konečně začnou šetřit peněžní toky, které jdou mezi pašeráky a lidmi navázanými na ně v Evropě. A budou se likvidovat pašerácké bandy. To už se dávno mělo stát a neděje se to.
V souvislosti se zmiňovaným Schengenským prostorem byste si představovali nějaké úpravy stávajícího fungování, nebo nač konkrétně narážíte? Jaká je ta idea?
Konkrétně narážím na to, že nefunguje ochrana vnějších hranic Evropské unie. Sice se mluví o tom, že by Frontex měl mít 10 tisíc členů, ale pořád jich má 1700. To je první věc. Druhá věc je, že jsem se nikde nedočetl, že by byly zmapovány peněžní toky, které jdou od gangů organizujících migraci, od pašeráků lidí směrem do Evropy. Bez toho by to nemohlo fungovat.
Kam konkrétně by měly jít, třeba žádné takové toky neexistují?
To by bylo velmi zvláštní, kdyby v tomto případě neexistovaly, protože pro moment, kdy někdo nefunguje, máte jenom dvě vysvětlení – buď je to totální neschopnost, nebo korupce. V tomto případě, když to trvá s těmito důsledky už pět let, je třeba, aby byly zveřejněny všechny kroky, nebo výsledky vyšetřování, která už mezitím byla provedena a o kterých se nemluví. Já mám pocit, že jak členové pašeráckých gangů, tak finanční toky a tohle další je zmapované.
Ještě k další věci. Jaký je postoj vašeho hnutí k sankcím vůči Rusku? Měly by pokračovat, měly by se změnit, zmírnit, zrušit? A proč?
V tomto případě si nejsem jistý.
Na to byste si názor teprve udělal?
Ano.