Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: František Matějka (SNČR)

9 minut
Rozhovory s lídry stran a hnutí kandidujících do EP: František Matějka (SNČR)
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. Rozhovory probíhají v pořadí podle volebních čísel stran. S číslem 2 kandiduje Strana nezávislosti České republiky, do voleb ji vede předseda strany František Matějka. Rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.

Na kterou jednu problematiku, pakliže byste uspěli ve volbách do Evropského parlamentu, se v tomto parlamentu chcete zaměřit a proč? Vyberte tu nejdůležitější.

Chceme se zaměřit na to, abychom spolupracovali s ostatními politiky z národních států, kteří vidí stejně jako my chybu v Evropské unii, v jejím současném podání a chtějí nezávislost a suverenitu vlastních států. Abychom se s nimi mohli domluvit na tom, jakým způsobem budeme spolupracovat v rámci národních států po tom, až Evropská unie nebude v tom stavu, v jakém je. To znamená, že buď nebude existovat vůbec, nebo budou postupně vystupovat jednotlivé státy.

To se bude dít proč?

Bude se to dít z toho důvodu, že lidé budou stále více toužit po tom, aby jejich národní státy měly svou suverenitu a svou nezávislost. Protože dnes se děje jen to, že státy mají stále méně nezávislosti a podle našeho názoru v Evropské unii mají lidé stále méně občanských svobod.

A ty státy si to neumí vymoci, tu svou nezávislost? Ony ji mohou mít na základě smluv.

Jak si to jednotlivé státy mezi sebou vyřeší, respektive jak si to vyřeší v Evropské unii, je jejich věc. Česká republika má v Evropské unii tříprocentní hlasovací kvórum. Je to něco, co je nemožné použít pro to, abyste si v rámci primárního práva domluvil více suverenity, více nezávislosti, návrat práva veta do České republiky a podobně.

Ale když se pro to sežene dostatečná většina, tak to asi jde?

Ale to se nesežene nikdy, pane Takáči.

Jak je to možné?

Je to prosté. Ty jednotlivé státy, které mají velkou hlasovací sílu, a podívejte se, dnes tady máte Španělsko, vyhrávají socialisté, to je tragédie. Na Západě jsou ty jednotlivé státy a voliči v domnění, že za jejich současné problémy může kapitalismus, který je v západní Evropě. Ten tam není desítky let. Oni chtějí léčit socialismus ještě větším socialismem. A teď si představte, že ta obrovská síla toho hlasu Španělska, Portugalska, Německa, Francie…, změna primárního práva, která by znamenala po Lisabonské smlouvě návrat práva veta, nebo by znamenala návrat více nezávislosti jednotlivým státům, to už se prostě nikdy nestane.

Tak v některých případech právo veta u konsenzuálního hlasování existuje, většinové hlasování také je možné v Evropské unii, pravda, je tam blokační menšina, to je taky pravda.

No, většinové hlasování je to, co zásadně kritizujeme. Protože když máte tři procenta a chcete hlasovat o něčem se třemi procenty, promiňte, to je prostě úplně mimo mísu.

A ta tři procenta jsou důležitější než zbylých 97 procent?

Pro Českou republiku bezpochyby. My tady v České republice aplikujeme společnou unijní politiku, o které rozhodují voliči a politici v jednotlivých národních státech, které nejsou v České republice.

Do které frakce by se vaše strana chtěla zařadit, pakliže uspěje?

Velmi pravděpodobně do žádné z těch, které existují v současné době. Spoléháme na to, že po volbách do evropského parlamentu bude jedna frakce úplně nová a ta bude složená z těch politiků, jako jsme my. To znamená ti politici, kteří chtějí, aby jednotlivé národní státy měly více suverenity a samostatnosti.

To jsou po Evropě kteří, dva příklady, prosím?

Nechci, nezlobte se. Před volbami a před výsledkem to opravdu nechci říkat.

Kdo vám je názorově blízký, to nechcete říkat?

Ne ne ne, je to vůle voličů jednotlivých národnostních států. Koho tam zvolí…

Já tomu rozumím, ale kdo vám je blízký v té Evropě?

Ne, nebudu, nebudu…

Byli byste pro dřívější odchod Velké Británie z Evropské unie, než je zatím stanovené datum na 31. října?

Bezpochyby. Británie měla svátek demokracie tím, že lidé rozhodli v referendu o vystoupení. Kdyby ti lidé tehdy mohli zmáčknout tlačítko, oni nečekali na žádné dohody a obchodní věci a dva roky vyjednávání. Kdyby ho tehdy mohli zmáčknout, tak Británie už dnes není v Evropské unii. Problém brexitu je paradoxně v tom, že ti, kteří o něm vyjednávají na obou stranách stolu, jak v Bruselu, tak ve Velké Británii, uvnitř v srdci nikdy nechtěli ven, nikdy nechtěli, aby Británie měla opět samostatnost. A to je pak těžká pozice, vyjednat nějaké podmínky.

A vy jste pro referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie?

No samozřejmě, samozřejmě! Já jsem na rozdíl od všech ostatních kandidujících politiků v situaci, kdyby tady pane Takáči leželo tlačítko, a to tlačítko by znamenalo dnes a tady vystoupit z Evropské unie, tak ho zmáčknu.

I když vidíte, co to přináší, jaké problémy to přináší? Přesto myslíte, že by mělo být referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie?

Nepřináší to problémy, politici přináší problémy.

No, politici přináší problémy, ale i lidé z toho můžou mít problémy.

Lidi jsou v situaci, kdy chtějí cestovat, chtějí normálně žít, chtějí normálně pracovat, chtějí mít zaměstnání, chtějí mít svoji výplatu, firmy chtějí obchodovat, poskytovat služby. Ne. Politici jsou jediní, kteří mají nějaký sen o nějaké nové Evropě, kteří jsou problémem při vyjednání o odchodu Británie z Evropské unie. Lidi se domluví, firmy se domluví, máte pocit, že po brexitu by se stalo, že zmizí silnice, dálnice, továrny, lidi, služby, že zmizí nemocnice… Nic se nestane. Kdyby dnes Británie nebyla v Evropské unii, tak všichni na obou dvou stranách budou dělat, jako že se nestalo vůbec nic, protože by se fakticky opravdu nic nestalo.

Jak by měla být řešená ochrana společných hranic Evropské unie?

Každý stát samostatně se svojí odpovědností.

Jste pro další prodloužení sankcí vůči Rusku, případně proč?

V žádném případě, jsem zásadním odpůrcem politických sankcí napříč, a to z jednoho prostého důvodu. Jediné, co zajišťuje mír, je vzájemný obchod, naprosto s kýmkoliv v tuto chvíli. Je naprosto iluzorní si představovat, že když zavedete někde nějaké politické sankce poplatné současnému systému na jedné straně, že to způsobí, že v té lokalitě bude více svobody, anebo více lidských práv. To se ještě nikdy nestalo.

Takže nad anexí Krymu, kupříkladu, což je jeden z důvodů těch sankcí, se má mávnout rukou a obchodovat.

To je úplně jiná věc. Vy jste se ptal na politické sankce vůči Rusku.

Jestli mají být sankce vůči Rusku, které jsou z nějakého důvodu.

Já odmítám jakékoliv sankce, které jsou politické, protože znovu opakuji…

No, a ty jsou z důvodu anexe Krymu, takže mají být, nebo nemají?

Pane Takáči, jakékoliv, takže nemají být politické sankce.

Co by mělo obsahovat strategické partnerství Evropské unie a Číny?

Vůbec nic, proboha, vůbec nic. Protože strategické partnerství má být výsadním postavením a právem jednotlivých národních států, které si mají mezi sebou sjednávat naprosto volně a svobodně podmínky na základě vzájemné výhodnosti, bez toho, aniž by nám o tom vyprávěl někdo v Bruselu, kdo má na starosti zahraniční politiku, to je naprosto smutná záležitost.

Měla by Evropská unie poskytovat dotace pro rozvoj malých nebo velkých firem? Proč a z jakých oblastí?

Ani malých a ani velkých, protože dotace, to je jedno z největších zel, které může existovat. Je to absolutní korupční prostředí, a to nejen z hlediska toho, že politici při rozdávání těch peněz mají řekněme příliš velké oči na to, co z toho sami získají, ale zároveň se za ty dotace kupují i jednotliví voliči. A úplně nejhorší je, že jako podnikatel, který nechce dotace, nebo na ně nedosáhnete, protože nemáte administrativní tým, si musíte ze svých vlastních daní platit vlastní konkurenci, to je naprosto ujetý.

Vy na webu píšete mimo jiné, že chcete zajistit budoucnost naší země, která bude symbolem hrdosti občanů České republiky. Vy teď nejste hrdý na Českou republiku?

Ne, nejsem, protože Česká republika není suverénní, není samostatná a já bych si velmi přál, aby byla. Takže v tuto chvíli bohužel nejsem, národnímu parlamentu přezdívám implementační agentura a byl bych velmi rád, aby si lidé mohli o své zemi rozhodovat sami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 56 mminutami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 11 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...