Rozhodnutí pojišťovny nemůže přebít pět lékařských zpráv, řekl advokát zastupující rodinu malého Martina

Nahrávám video

Advokát Zdeněk Joukl zastupující rodinu Martínka, který trpí vzácnou genetickou poruchou, chce otevřít celospolečenskou diskuzi o vážných a vzácných onemocněních a jejich kompenzacích ze strany pojišťoven. Podle něj je důležité především časové hledisko rozhodování. Výrazná je role lékařů, kteří se podílejí na podání žádosti. Někteří z nich jsou však podfinancovaní, prohlásila advokátka se zaměřením na farmaceutické právo Barbora Dubanská v pořadu Události, komentáře.

„Máme pocit, že zdravotní systém je dobře nastaven, ale potřeboval by doladit,“ řekl Joukl. Žádost o léčbu Martínka oslovená pojišťovna zamítla, proti tomu rozhodnutí se však rodina odvolá, i když léčba již proběhla, vysvětlil Joukl. 

Jeho vyjádření podpořila i Dubanská. „Systém je relativně dobře nastaven, ale jde o detaily,“ řekla. Jedná se o takzvanou mimořádnou úhradu zdravotních služeb podle paragrafu číslo 16 zákona o veřejném zdravotnictví.

„Jsem velmi ráda, že máme tento nástroj, kdy se můžeme domoct přípravku, který by normálně nebyl hrazený. Je ovšem otázkou, jak dlouho to trvá a kdo rozhoduje,“ doplnila. Každý pacient totiž o této možnosti neví nebo se mu skrze ni nepovede získat prostředky na léčbu.  

Joukl v této souvislosti zmínil pozici koordinátora. Podle advokáta je potřeba osoba nebo organizace, na kterou by se rodiče či pacienti mohli obrátit a která by jim komplexně pomohla zvládnout složitou situaci, když se dozvědí nečekanou diagnózu.

Včasné vyřízení žádosti

Podle Dubanské případ Martínka udělal z problému vzácných onemocnění celospolečenské téma. „Když společnost vidí malé dítě, tak je to větší téma pro nás všechny,“ řekla advokátka. Podle ní ovšem zůstává důležité, aby se žádosti o mimořádnou úhradu posuzovaly z hlediska medicíny. 

„Tady je výrazná role lékařů, kteří pomáhají s žádostí, a revizních lékařů,“ dodala. Zlepšením by podle ní mohlo být, aby žádost na straně pojišťoven neposuzoval jeden lékař, ale aby se jednalo o společné konsorciální rozhodování dobře zaplacených lékařů.

Dubanská upozornila na to, že v současné chvíli jsou revizní lékaři špatně zaplacení, a proto jich je málo, což vede k tomu, že vyřízení žádostí o mimořádnou úhradu zdravotních služeb je zdlouhavé.  

Financování léčby

Joukl podpořil myšlenku včasného vyřízení žádosti a otázku financování vztáhl na případ Martínka. „Respektujeme právní názor pojišťovny, ale nemůžete mít na jedné straně čtyři až pět lékařských zpráv či odborných výsledků a oproti tomu mít jeden závěr revizních lékařů, že ta léčba není přínosná. Chtěli jsme to konzultovat, nabídli jsme revizní prohlídku Martínka, ale všechno bylo odmítnuto,“ zdůraznil právník. 

Dubanská však poukázala na omezený rozpočet pojišťoven. „Ročně máme celé zdravotní pojištění skoro 480 miliard korun, které musíme rozdělit mezi nás všechny,“ řekla. Podle ní je cesta měřit efektivitu vynakládaných prostředků. 

Na závěr Joukl slíbil, že pokud se rodině Martínka podaří peníze získat i od pojišťovny, rozdělí se „velmi transparentním způsobem“, stejně jako současný přebytek ze sbírky.

„Už máme první příběhy, které vybíráme,“ řekl a zmínil, že jeden příběh se Martínkova rodina už rozhodla podpořit. „Je to holčička, která má podstoupit zákrok ve Vídni. Ve čtvrtek jsme s tou rodinou mluvili a byli velice šťastní. Byla to pro ně, stejně jako pro Martínka, zpráva roku,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNarůstá počet případů preeklampsie. Nemoci se ale dá předejít

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.
před 13 mminutami

VideoCeny letenek rostou kvůli palivu i většímu zájmu o některé destinace

Ceny letenek rostou. Zatímco loni vyšel červencový spoj mezi Prahou a Barcelonou průměrně na tři tisíce korun, letos je cena o pět set korun vyšší. Ceny letenek se pojí se zdražováním leteckého paliva. To od začátku blízkovýchodního konfliktu podražilo o více než sedmdesát procent. Dalším důvodem zdražování letenek je vyšší zájem o některé destinace. Zatímco poptávka po spojích do Asie klesla, na cesty po Evropě naopak stoupla. Mezi oblíbenými zeměmi je Španělsko, Itálie i Řecko. V některých případech proto letenky zdražily o více než dvacet procent.
před 1 hhodinou

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 2 hhodinami

Komáři začínají být aktivní. O víkendu především na východě Čech

Během víkendu už mohou lidi na některých místech Česka potrápit komáři. Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) očekává střední aktivitu hlavně v části Moravy a Slezska, ve východních Čechách pak může být v neděli lokálně dokonce vysoká. V sobotu budou mít komáři vhodné podmínky zejména v části západních a severních Čech. Na většině území ale meteorologové předpovídají mírnější aktivitu.
před 3 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 13 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...