Rozdělení NCOZ je správné, řekl policejní prezident. Kriminalita s příchodem uprchlíků podle něj nestoupla

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Policejní prezident Martin Vondrášek
Zdroj: ČT24

Rozhodnutí rozdělit Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ) je správné, jsem schopen ho obhájit, řekl v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce policejní prezident Martin Vondrášek. Reagoval také na kritiku, zejména některých opozičních poslanců, že nyní není vhodný čas. Podle něj na tyto systémové změny, které by se měly dělat v klidu, optimální doba nebude nikdy. Zdůraznil také, že v souvislosti s uprchlickou krizí v Česku kriminalita nestoupla.

Pracovní skupina ve vedení policie pracovala na reorganizaci tři roky. Podle Vodráška to bylo správné. „Šlo o správné rozhodnutí policejního prezidenta Jana Švejdara,“ uvedl s tím, že za ty tři roky se odpracovala spousta práce.

Mimojiné se podle něj vyřešily některé další klíčové otázky. „Opouštíme myšlenku národního kriminálního úřadu jako střechy nad celorepublikovými útvary, protože jsme většinově ve shodě, že Česká republika nemá tuto tradici,“ uvedl mimo jiné s tím, že daleko efektivnější je mít agenturní útvary a ředitelé jsou plně zodpovědní za to, co útvary dělají.

Vondrášek v pátek oznámil, že dojde k rozdělení NCOZ, přičemž vznikne nový útvar, který se bude zabývat extremismem, terorismem a kybernetickým zločinem. Terorismus a kyberkriminalita dosud spadaly pod NCOZ. Centrála vznikla v roce 2016 sloučením útvarů proti korupci a proti organizovanému zločinu.

Na vyčlenění nového útvaru se pracovní skupina podle Vondráška většinově shodla. „Zároveň většinový názor je, že pokud na NCOZ zůstává finanční kriminalita, závažná hospodářská kriminalita a zločinecké struktury, tak to jsou tři sekce, které musí působit pod jednou střechou,“ podotkl.

Hrozba z kyberprostoru

Zmínil také, že skupina se shodla na tom, že největší rizika pocházejí z kyberprostředí. „Jednoznačně jsme došli k závěru, že pandemie a nyní válka to jen potvrzují, že největší riziko pro Českou republiku jsou teroristické a extremistické akce, které jsou zpravidla řízeny ze zahraničí, zpravidla jsou páchány elektronickou formou v on-line prostředí a to považujeme za naprosto zásadní pro vnitřní bezpečnost ČR,“ uvedl s tím, že okolní státy jdou podobnou cestou. 

NCOZ podle něj v roce 2016 vznikla proto, že bylo potřeba mít pod jednou střechou organizovaný zločin jako celek bez ohledu na to, zda jde o praní špinavých peněz či násilnou trestnou činnost. Svůj účel podle něj splnila.

Podotkl, že nynější změnu s jednotlivými sekcemi komunikoval. „Je to celkem riskantní rozhodnutí, ale méně špatné rozhodnutí než někoho násilím převádět nebo nechávat tam, kde si být nepřeje,“ podotkl s tím, že policisté si budou moci vybrat, zda chtějí zůstat pod NCOZ, nebo přejít do nového útvaru.

„Nechceme přijít ani o jednoho zkušeného kriminalistu, ani vyšetřovatele a dáváme na výběr,“ uvedl. „Pracovních pozic tam bude okolo 150 a očekáváme, že by přišlo asi 120 lidí,“ uvedl s tím, že důležité je, aby tam byli lidé, kteří budou motivovaní a aby byla centrála schopná přilákat zkušené policisty z krajů. Podotkl, že budování útvarů proběhne na podzim a fungovat má začít od Nového roku. „Ambice je mít v září ředitele a náměstky.“

Kriminalita kvůli uprchlíkům nestoupla

Vondrášek se rovněž ohradil proti některým tvrzením, že s příchodem ukrajinských uprchlíků do Česka vzrostla kriminalita.

„Pakliže mají cizinci dlouhodobě na svědomí kolem dvanácti procent trestných činů a občané Ukrajiny zhruba dvě a půl procenta, tak je potřeba sledovat tvrdá data v reálném čase a nedělat předčasné závěry,“ zdůraznil a dodal, že z některých mediálních zkratek je podle svých slov nešťastný. Zejména pak z tvrzení, že přišly statisíce uprchlíků, a tím pádem stoupne kriminalita. 

Podle něj je u většiny oznámení či tvrzení na sociálních sítích zjištěno, že se nezakládají na pravdě. „Ano, zjišťujeme, že lidé z Ukrajiny ve větší míře řídí pod vlivem alkoholu, zjišťujeme, že v komunitách mezi sebou si občas ti Ukrajinci vyřizují účty, či je v některých bytech hlučněji, než bývalo,“ uvedl s tím, že ale v žádném případě nemá příchod Ukrajinců zásadní dopad na bezpečnostní situaci v rámci České republiky ani na nárůst trestné činnosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Přichází slunečný týden bez srážek

Týden bude v Česku slunečný, srážky meteorologové nečekají. Ráno může při zemi mrznout, teploty přes den budou stoupat ke 20 stupňům Celsia. Mírně chladněji bude v polovině týdne. Na víkend se naopak oteplí a teploměr může ukázat i 25 stupňů Celsia. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 30 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali veřejnoprávní média či Turkovy výroky

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali financování veřejnoprávních médií, výroky vládního zmocněnce Filipa Turka (za Motoristy), zprovoznění ropovodu Družba a doživotní zákaz prodeje cigaret mladým Britům. Pozvání přijali hudebník a bývalý politik Michael Kocáb, matematik Karel Janeček, diplomat a bývalý ministr Karel Kühnl, komentátor Lidových novin Petr Kamberský a šéfredaktorka Bold News Alice Mikulášová. Diskusi moderovala Jana Fabianová.
před 46 mminutami

Češi schraňují mince doma, v oběhu jsou jich dvě a půl miliardy

V oběhu jsou zhruba dvě a půl miliardy kovových mincí českých korun. Za deset let jich podle centrální banky přibylo asi o třetinu. Z velké části je lidé hromadí doma. Míst, kde lze vyměnit mince za bankovky, je ale stále méně. Utratit vyšší obnos v mincích může být také problém.
před 1 hhodinou

VideoPřed 35 lety se do Československa vrátili volyňští Češi

Před pětatřiceti lety se do tehdejšího Československa vrátili krajani z Volyně. Nabídku bývalé vlasti jich využilo 1800. Na Ukrajině žili v blízkosti Černobylu a chtěli uniknout následkům jaderné havárie. Volyňští Češi se do Československa v dubnu 1991 vraceli hlavně z Malé Zubovštiny na tehdy ještě stále sovětské Ukrajině. Krajané požádali o návrat prezidenta Václava Havla při jeho návštěvě Moskvy v únoru 1990. Na Ukrajinu nejdřív mířila humanitární pomoc. Pětiletou lhůtu pro získání občanství pro ně zákon zrušil až v roce 1995.
před 1 hhodinou

V Česku přibývá případů horečky dengue

Přibylo případů horečky dengue, kterou si Češi dovezli ze zahraničí. Letos jich zdravotníci evidují o 40 procent více než před rokem. Nemoc už epidemiologové zaznamenali i ve Francii, Itálii nebo Chorvatsku. Nejvyšší riziko nákazy zůstává v Asii, Latinské Americe a Africe.
před 2 hhodinami

Některé dodávky budou muset být od července vybaveny tachografy

Od července čeká řadu dopravců zásadní změna. Dodávky nad dvě a půl tuny mířící do zahraničí budou nově muset být vybaveny tachografem. Cílem je zabránit přetěžování řidičů a snížit riziko nehod způsobených únavou.
před 2 hhodinami

Vláda projedná změny v knihovním zákoně nebo povinnosti pro dovozce amalgámu

Povinnost vydavatelů odevzdávat vybrané elektronické publikace a elektronický periodický tisk, která by měla být obdobná pravidlům u tištěných publikací, projedná vláda. Zabývat se bude i novelou chemického zákona, která stanovuje povinnosti pro výrobce a dovozce zubního amalgámu. Ministři projednají i návrh státního závěrečného účtu ČR za loňský rok nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí na příští tři roky.
před 3 hhodinami

VideoČína nás vydírá, říká Farský. My nepodlézáme, brání se Červený

„Chyba, která ublíží českému průmyslu,“ hodnotí europoslanec Jan Farský (STAN) rozhodnutí neposkytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) vládní speciál k cestě na Tchaj-wan. „Zatímco Tchaj-wan nás nevydírá, tak Čína nás vydírá,“ dodal. „My (Číně) nepodlézáme,“ deklaroval ministr životního prostředí Igor Červený. Podle něj by Česko nemělo své obchodní partnery moralizovat. „Nejsme OSN, nám tato role nepřísluší,“ míní. V Duelu ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou oba politici dále hovořili například o Pařížské dohodě, energetice, závislosti na surovinách či výrocích poslance Filipa Turka (za Motoristy).
před 11 hhodinami
Načítání...