Ve svých zemích přišli o řidičský průkaz a cesta k jeho opětovnému získání by pro ně byla velmi složitá. Existuje však jednoduché a téměř stoprocentní řešení: přejet přes hranice do Česka, vyhledat správnou autoškolu, zaplatit a český řidičský průkaz mají v kapse. České ministerstvo dopravy o problému léta ví, ale byznys kvete dál, jak ukazuje skrytá kamera v reportáži Lukáše Landy v pořadu Reportéři ČT.
Zkušební komisař Pavel Horák dlouhodobě kritizuje nelegální obchod s českými řidičskými průkazy, které u nás získávají cizinci pomocí tlumočníků. Chtěl svá slova doložit, a tak v posledních letech opakovaně natočil na skrytou kameru, jak se v Teplicích podvádí při závěrečných zkouškách.
Podle něj jde o nelegální organizovaný byznys, který s sebou nese velká rizika na silnicích. „O řidičský průkaz ve své zemi přišli, protože spáchali těžký dopravní přestupek nebo někomu ublížili nebo měli alkohol, drogy nebo někoho zabili. A měli by velké problémy, aby řidičský průkaz mohli dostat nazpátek,“ je přesvědčen Horák.
To potvrzuje i bývalý ředitel odboru agend řidičů na ministerstvu dopravy Karel Bezděkovský. „Pokud je někdo v Německu či Rakousku vyloučen z dopravy kvůli nadměrnému používání alkoholu nebo návykové látky, je cesta zpět přes dopravní psychologii velice náročná,“ říká. „Taky se mu to nemusí do konce života podařit,“ zdůrazňuje.
Německý novinář Hans Jörg Schmidt souhlasí. Z této „cesty zpět“ mají Němci velký strach, navíc je drahá a může si vyžádat více pokusů, uvádí.
- Je to řidičský průkaz členské země EU, takže s ním může řídit v Evropské unii nebo i jinde.
Bezbolestným řešením je tedy cesta do Česka, případně do dalších států EU s obdobnými službami.
České ministerstvo dopravy uvádí, že celou „turistiku za řidičskými průkazy“ řešilo s německou stranou, která se o to zajímala. Udělalo pak prý několik opatření. „Pořád se najde spousta cizinců, kteří o to zájem mají. Není to tak, jako to bylo před těmi 8, 9, 10 roky, ale pořád jsou,“ komentuje reálný dopad opatření Horák.
Bezděkovský se domnívá, že společenská nebezpečnost zde není o nic menší než u organizovaného zločinu. Poukazuje hlavně na fakt, že když se dostane zpět do provozu člověk, který neumí řídit, ohrožuje to životy lidí. Zmiňuje několik zahraničních agentur, které přímo nabízely výhodnou výuku a výcvik v Česku s garancí úspěchu („naše úspěšnost je 95 procent, tak se nebojte“).
Jak takové „zkoušky“ cizinců při získávání českých řidičských průkazů probíhají, ukazuje záznam ze skryté kamery. Tlumočník různými posunky prstů ukazuje, zda vybrat odpověď A, B či C.
V Teplicích máme jednu autoškolu, která v jeden den nahlásila 240 cizinců k výuce a výcviku, říká komisař Horák. Konkrétně jde o autoškolu Petrolex Trans, jejíž majitel Pavel Dudek je natočen i na skrytém záznamu. A to v době zkoušky, u které jeho zahraničním žákům tlumočník napovídá.
„Já za to nemůžu … To se musíte zeptat jeho, ne mě, “ odpovídá Dudek na otázky reportéra ČT, který se ptá na napovídání ze strany tlumočníka. Tlumočník Miroslav Blažek, který se opakovaně objevoval na záznamech natočených komisařem Horákem v letech 2011 až 2016, byl ochotný se na záznam podívat. Nejdříve svá znamení prsty „neviděl“, později říkal: „Člověk si tam hraje s rukou“.
- Podle německých inzerátů, které jsou v současnosti k dohledání na internetu, se cena českého řidičského průkazu pohybuje kolem tří tisíc eur, tedy něco málo pod 80 tisíci korunami.
K úspěšnému získání českého řidičského průkazu je třeba také (ne)dohled zkušebního komisaře u zkoušky.
V případě teplické zkušebny byl odpovědným komisařem zachyceným skrytou kamerou zkušební komisař Milan Menda. Dnes se o tom nechce bavit. Na otázku, zda věděl, že k tomu dochází, řekne „Nevěděl jsem nic“ a zavře za sebou dveře.
Pokud komisař pojme podezření, že je průběh zkoušky nestandardní, může zkoušku zastavit, říká vedoucí odboru správních činností teplického magistrátu Karel Blaschke. „Pokud to neudělal a nevšiml si toho, tak je to chyba, a když si to všimnul a neudělal to, tak je to chyba o to větší,“ dodává.
Proč to nejde tak dlouho vyřešit?
Řešením by bylo, kdyby byly ty testy přímo v cizím jazyce, řekl dopravní expert Roman Budský. Tedy konkrétně pro Českou republiku například v angličtině, němčině, ruštině a vietnamštině. „To jsou jazyky, které by mohly být už přímo ve formě testu. Odpadly by tam všechny tyhle problémy,“ domnívá se Budský.
Jenže současný stav trvá podle Horáka možná až třináct let.
Proč už dávno testy nefungují v různých jazycích vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold jejich náročností. Nyní se podle něj chystá nová řada otázek do e-testů, až bude hotová, budou zadány překlady. „Odhadem během příštího roku by měly být e-testy v některých jazycích,“ dodává.
