Restrikce zůstanou i na Velikonoce. Vláda povolí vycházky mimo obec, okresy ale zůstanou uzavřené

Od pondělí bude možné chodit na vycházky a sportovat i mimo katastr obce. Hranice okresů ale zůstanou uzavřené. Po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Další uvolnění restrikcí vláda zatím neplánuje, měly by zůstat přes Velikonoce. Blatný uvedl, že vláda v pondělí projedná žádost o prodloužení nouzového stavu. Slíbil, že opozici poskytne data, která by měla potvrdit důvodnost stávajících omezení.

  • možnost chodit na vycházku a sportovat i mimo katastr obce, kde člověk bydlí, ale stále pouze v rámci okresu
  • sportování bez roušky při dodržení dvoumetrového odstupu od ostatních
  • pravidelné testování na úřadech do 50 zaměsntanců a ve školách
  • očkování lidé nebudou muset podstoupit test při návštěvě sociálních zařízení

Od prvního března nesmějí lidé opouštět okres, kde žijí, pokud necestují za prací, k lékaři, případně za někým, kdo se bez jejich pomoci neobejde. Po okresu je možné jezdit na nákup, ale vycházky a sport vláda povolila pouze na území domovské obce. K tomu se zavřely téměř všechny zbylé školy, tedy zejména mateřské školy a první a druhé třídy základních škol, a začala platit povinnost nosit v obci venku respirátor nebo nejméně chirurgickou roušku. Uzavřela se i část obchodů, které dosud měly výjimku.

Většinu těchto pravidel vláda ponechá beze změny i po 21. březnu, kdy měla skončit. Jediné významnější uvolnění se týká vycházek. „Nově budou omezeny na celý okres. To znamená, bude možno se i za přírodou, při sportování a podobně pohybovat po celém okrese. Zůstává nicméně v platnosti omezení pohybu mezi okresy,“ popsal ministr zdravotnictví Jan Blatný. K tomu ještě bude nově legální v zastavěné oblasti venku sportovat bez roušky, nebude-li nikdo blíže než na dva metry.

Pohyb mezi okresy je podle Blatného nutné udržet na co nejnižší úrovni. „Nejsme v takové situaci, abychom si mohli dovolit větší změny,“ řekl.

Nepřijde ale ani žádné zpřísnění. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) odmítl, že by připadalo v úvahu zavřít některé podniky na Velikonoce. Firmy podle něj plní významnou roli testovacích center.

Velikonoce jsou zároveň obdobím, do kterého stávající restrikce s nejvyšší pravděpodobností vydrží bez dalších změn. „Velikonoce budou stejné, jako byly. To znamená, že lidé budou s rodinami – aby byli s nejbližšími, aby ještě vydrželi. Po Velikonocích nastane situace, kdy budeme řešit rozvolňování,“ avizoval premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že nejvyšší prioritou bude návrat dětí do škol. 

Kdy se začnou současná pravidla zmírňovat, vláda ještě neví. Formálně jsou vyhlášena do 28. března, to ale souvisí s aktuálním termínem konce nouzového stavu. Ministr zdravotnictví řekl, že je cílem začít uvolňovat záhy po Velikonocích, ale nelze to podle něj zatím slíbit. „Žádná data říkat nechci, nebylo by to seriózní. Školy jsou trvale prioritou, umím si představit, že to je něco, co je na dohled v řádu měsíce, ale ani tady nechci žádný konkrétní termín udávat,“ uvedl Blatný po čtvrtečním jednání vlády.

Dodal, že v následujícím týdnu začnou jednání, z nichž by měl harmonogram rozvolňování vzejít. O návratu do škol budou jednat ministerstva zdravotnictví a školství. Již dříve Blatný řekl, že příprava plánu celkového rozvolnění je úkol pro novou hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou.

Vzhledem k prodloužení tvrdých opatření zřejmě požádá vláda o prodloužení nouzového stavu, který je zatím vyhlášen do 28. března. Podle Jana Blatného je k současnému rozsahu opatření nutný. „Pandemický zákon není schopný v současné rizikové situaci zabezpečit to co nouzový stav,“ podotkl ministr. Samotnou žádost ale vláda projedná až v pondělí.

Opozice by chtěla víc – volnosti i dat

Že budou stávající omezení pokračovat a nanejvýš bude možné chodit na vycházky i mimo území obce, dávali ministři najevo předem. Příliš tím nepotěšili opozici – ta čekala větší rozvolnění. „Chtěli bychom, aby byl zpátky zaveden pohyb občanů mezi okresy,“ podotkl předseda SPD Tomio Okamura.

Předseda STAN Vít Rakušan by zase byl ocenil, kdyby do jiného okresu mohli jet alespoň ti lidé, kteří tam mají nemovitost. To ale vláda nepovolila, podle ministra zdravotnictví by to vedlo k tomu, že by mezi okresy cestovalo příliš mnoho lidí.

Podle místopředsedy STAN Víta Rakušana i opozičního poslance Marka Výborného (KDU-ČSL) je dobře, že se drobně zmírní omezení volného pohybu a povinnost nosit venku roušku. Jak se obě strany postaví k žádosti o prodloužení nouzového stavu, však ještě nevědí. Záležet bude především na konkrétních datech o dopadech březnových opatření, jako je omezení pohybu.

Opozice si je vyžádala ve středu na jednání s Blatným. „Chceme vědět, v jakých parametrech došlo ke změně,“ zdůraznil poslanec ODS a bývalý prezident České lékařské komory Bohuslav Svoboda.

Jan Blatný ujistil, že požadovaná data opozici poskytne. Věří, že díky nim získá vláda podporu pro prodloužení nouzového stavu.

Některé opoziční strany jsou však skeptické. Dlouhodobě odmítá nouzový stav SPD a podle poslance Petra Třešňáka jej nechtějí ani Piráti. „Bylo by to pouze prodlužování domácího vězení a agonie,“ řekl. I poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová není nakloněna tomu, že by měl nouzový stav pokračovat, zásadní pro ni však bude postoj poslaneckého klubu. 

Testovat budou úřady do 50 zaměstnanců

Vláda na svém mimořádném jednání schválila i další rozšíření povinného testování zaměstnanců. Již nyní testují téměř všechny firmy (povinnost se vztahuje na ty, které mají více než deset zaměstnanců) a větší úřady. Nově se bude testovat i na menších úřadech, kde je méně než 50 lidí. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka budou muset dokončit první kolo testování do 30. března.

Novinkou by mělo být i testování ve školách – totiž těch, které se starají o děti zdravotníků a členů integrovaného záchranného systému a jsou jediné otevřené.

O případném zintenzivnění testování zaměstnanců vláda zatím nerozhodla. Karel Havlíček avizoval, že návrh řešení na zvýšení frekvence testování předloží kabinetu na příštím jednání v pondělí. Je podle něj třeba vyřešit ekonomické dopady na firmy, testů je dost. 

Vláda jedná s podnikatelskými svazy také o zvýšení příspěvků na testování. Zatím dává stát 60 korun na jednu testovací sadu, Svaz průmyslu a dopravy ale tvrdí, že většina firem platí přes sto korun za test. Havlíček ujistil, že si vláda uvědomuje finanční zátěž, kterou musejí firmy nést, a jeho návrh, který v pondělí předloží, by měl řešit i tuto otázku.

Testů naopak ubude v sociálních zařízeních. Podstupovat již je nebudou muset očkovaní lidé, kteří přijdou na návštěvu například do domova pro seniory.

Vláda podpořila 80procentní ošetřovné

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že se vláda na svém mimořádném jednání zabývala také jedním zákonem – poslaneckým návrhem na navýšení a rozšíření ošetřovného na 80 procent zpětně od prvního března. Návrh ministři podpořili. Ošetřovné ve výši 80 procent dostávali rodiče dětí, které nemohly chodit do školy, i loni na jaře.

Na rozdíl od vládních a ministerských opatření ale nemá kabinet poslední slovo, nyní se zákon opět vrátí poslancům. „Jsem si jistá, že i sněmovna ho schválí, když se na něm shodli poslanci napříč politickým spektrem,“ uvedla Maláčová. Pod návrh se podepsali poslanci ČSSD, Pirátů, SPD, KSČM, TOP 09, KDU-ČSL, ODS a STAN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 1 hhodinou

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...