Ve středu přibylo v Česku dalších 11 928 potvrzených případů covidu, to je o 2600 méně než ve stejný den předchozího týdne. Reprodukční číslo ukazující šíření epidemie kleslo z hodnoty 0,97 na 0,91. Mezi nově nakaženými jsou i zdravotníci, za poslední týden jich bylo pozitivně testováno 1200. Vláda ve čtvrtek rozhodla, že dosavadní restrikce budou pokračovat i po 21. březnu, pouze povolí vycházky i mimo území domovské obce.
Koronavirus – březen
- 22:34
Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.
- 21:52
Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie.
- 21:51
Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.
V nemocnicích bylo ve středu 8910 pacientů s covidem, vážný průběh nemoci mělo 1989 z nich. Počet hospitalizovaných je o několik stovek nižší než předchozí dva dny, kdy přesáhl devět tisíc. Zatím nejvíc lidí s koronavirem bylo v nemocnicích toto pondělí, kdy ministerstvo evidovalo 9429 hospitalizovaných, přes 2000 z nich vyžadovalo intenzivní péči. V nemocnicích je aktuálně volných 11 procent všech lůžek na jednotkách JIP a ARO, pro covidové pacienty jich zbývá 124.
Situace je stále špatná hlavně v západních a středních Čechách včetně Prahy. V pražské Fakultní nemocnici Bulovka leží nejméně pacientů od začátku března, ale v dalších pražských nemocnicích situace spíše stagnuje. Fakultní Thomayerova nemocnice má podle mluvčího Petra Sulka prakticky vyčerpanou kapacitu a Všeobecná fakultní nemocnice se stále potýká s přibývajícím počtem pacientů.
Počet lidí, kteří od začátku epidemie v Česku zemřeli s covidem, přesáhl 24 tisíc. Od loňského března si nákaza dosud vyžádala 24 117 lidských životů. Poslední tisícovka úmrtí přibyla podle údajů resortu zdravotnictví za pět dní.
Laboratoře provedly ve středu víc než 155 tisíc testů na přítomnost nemoci covid-19, zatím nejméně v tomto týdnu. Zhruba 80 procent provedených testů bylo těch méně citlivých antigenních, zbytek byly spolehlivější PCR testy. Pozitivních bylo 36 procent ze všech vzorků, takzvaný klouzavý průměr za sedm dní se pohybuje kolem 33 procent.
Index epidemického rizika PES zůstává pátý den na hodnotě 71 bodů a desátý den ve čtvrtém z pěti stupňů pohotovosti. Oproti předchozímu dni zhruba o šest setin kleslo reprodukční číslo, mírně se zlepšily také ostatní tři ukazatele pro výpočet skóre - tedy průměrný počet nakažených na 100 tisíc obyvatel za dva týdny, čtrnáctidenní průměr nakažených mezi seniory i podíl hospitalizovaných, u kterých se covid-19 prokázal až v nemocnici.
Zdravotníci ve středu naočkovali celkem 42 338 dávek vakcíny proti koronaviru. Je to o 4800 méně než před týdnem, jde ale o pátý nejvyšší počet dávek. Podle premiéra aplikace dávek zrychluje a po Velikonocích bude Česká republika schopna naočkovat až 100 tisíc lidí denně.
Celkem bylo od počátku očkování loni v prosinci v Česku podáno přes 1,2 milionu dávek vakcín, přičemž obě potřebné dávky má zatím téměř 329 tisíc lidí. V Česku žije přitom 10,7 milionu obyvatel.
Nakažených zdravotníků je stále přes tři tisíce
Nově nakažení jsou stále i mezi zdravotníky. Za týden jich přibylo 1200, od začátku pandemie jich bylo na covid-19 pozitivně testováno přes 72 tisíc. Ve středu bylo na covid-19 pozitivních 3619 zdravotníků, hlavně sester a dalšího pomocného personálu. Nakažených lékařů jsou zhruba tři stovky.
Počet infikovaných zdravotníků momentálně neklesá, stabilizoval se nad třemi tisíci. Počátek očkování přinesl rychlejší pokles – na počátku roku bylo podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky přes 6400 nakažených zdravotníků, kolem tří tisíc se jejich počet pohybuje od začátku února.
Zdravotníci sice byli první skupinou, na kterou došlo při očkování, ale přesto zdaleka ještě nedostali vakcínu všichni. Očkováno jich je 57 procent. Více očkovaných je mezi zdravotníky v akutní lůžkové péči, u lékařů je to 74 procent a u sester 58 procent.
Blatný nechce nestandardně schválené vakcíny a léky
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) řekl při debatě v Senátu, že bude aktivně bránit tomu, aby v Česku byly používány protiepidemické léky a vakcíny, které by nebyly standardně schváleny. Reagoval na otázku, která se týkala informace webu Seznam Zprávy, že prezident Miloš Zeman chce, aby zatím neschválenou ruskou vakcínu Sputnik V prozkoumali čeští univerzitní vědci a dali vládě doporučení k jejímu užití. Zeman se kvůli tomu obrátil na rektora Karlovy univerzity Tomáše Zimu, potvrdil Seznamu prezidentův mluvčí.
„Pokud by někdo chtěl obcházet Státní ústav pro kontrolu léčiv a ministerstvo zdravotnictví, budu tomu aktivně bránit,“ prohlásil ministr, k jehož odvolání prezident již dříve vyzval.
V Česku se zatím očkuje třemi vakcínami – od výrobců Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca. Bezpečnost poslední zmíněné ve čtvrtek potvrdila Evropská léková agentura. Plně naočkováno je zatím 329 tisíc lidí, přes půl milionu dalších dostalo zatím jen první dávku. Denně nyní podstupuje očkování přes 40 tisíc lidí.
AstraZeneca je v Česku druhou nejpoužívanější vakcínou, připadá na ni 12,5 procenta celkového počtu aplikovaných dávek. Obě dávky AstraZenecy ale zatím dostala pouze stovka lidí. Souvisí to i s dlouhým intervalem mezi první a druhou dávkou – činí 12 až 13 týdnů.
Česká vakcinologická společnost navrhla prodloužení intervalu i v případě vakcíny Pfizer/BioNTech, ministr Blatný ale uvedl po čtvrtečním jednání vlády, že jeho úřad je proti tomu. V současnosti je mezi oběma dávkami třítýdenní rozestup, podle vakcinologů by mohl být dvojnásobný.
Ministr připustil, že pokud by Česká republika interval prodloužila, mohla by v příštích třech týdnech naočkovat první dávkou vakcíny o 180 tisíc lidí více. Na přelomu dubna a května by ale chyběla vakcína pro druhou dávku. „To znamená, že bychom jenom problém posunuli,“ poznamenal ministr.
Rozvolnění zatím nebude, restrikce zůstanou nejméně do Velikonoc
Od poloviny února neklesají denní přírůstky přes týden podle ministerstva zdravotnictví pod hranici deseti tisíc. I když denní přírůstky v mezitýdenním srovnání v posledních dnech klesají a reprodukční číslo se drží pod hodnotou jedna, nemocnice stále čelí rekordnímu počtu pacientů s covidem včetně těžkých případů.
Vláda za těchto okolností prodloužila většinu opatření účinných od počátku března, jako je zákaz cestování mezi okresy. Povolila pouze chodit na vycházky nebo sportovat mimo území obce, kde člověk žije.
Kvůli delší platnosti většiny opatření kabinet plánuje požádat sněmovnu o souhlas s prodloužením nouzového stavu. Podle ministra Blatného by bez něj nebylo možné všechna opatření ponechat.
Platnost STK se prodlouží o deset měsíců
Platnost státních technických kontrol (STK) automobilů se kvůli koronavirové krizi prodlouží o deset měsíců. Opatření platné pro celou EU se týká technických kontrol propadlých od loňského září do konce letošního června. Podle ministerstva dopravy nebude však platit pro už jednou takto prodloužené STK loni. Už dříve úřady automaticky prodloužily platnost končících řidičských průkazů.
Unijní opatření navazuje na už zavedené prodloužení platnosti STK. Loni dostali motoristé, kterým u auta skončila platnost kontroly od loňského února do loňského srpna, sedm měsíců navíc. Pokud toto opatření už využili loni, aktuální prodloužení se jich už netýká. Nynější opatření neplatí ani pro protokoly o evidenční kontrole nebo pro prodloužení platnosti osvědčení o technické způsobilosti a 30denní lhůty k provedení opakované technické prohlídky.
Provozovatelé skiareálů mohou naposledy žádat o náhrady
Provozovatelé skiareálů mohou ve čtvrtek naposledy žádat o podporu za nucené uzavření středisek kvůli pandemii koronaviru. V pondělí resort evidoval 264 žádostí za 789 milionů korun. Vláda na program schválila miliardu korun.
Skiareály mohly v zimní sezoně lyžaře obsluhovat jen mezi 18. a 26. prosincem. Ztráty lze podle Asociace horských středisek (AHS) zatím jen odhadovat, ale tržby při tak vydařené zimě, jako byla letošní, se zpravidla pohybují kolem tří až čtyř miliard korun. Do státního rozpočtu střediska ročně přinášela zhruba 13 miliard korun.
