Přibývá lidí, kteří žijí doma s umělou plicní ventilací. Podle specialistů je ale pořád hodně těch, co jsou zbytečně na nemocničním lůžku. To byl i případ Renaty Brázové, která tak prožila devět let. Teď už má bezbariérový byt a nově se učí chodit.
Renata Brázová čtyři týdny posiluje celé tělo, protahuje zkrácené svaly na rukou i nohou. Po více než deseti letech se teď staví na nohy – je to zlomový okamžik. Devět let žila v nemocnicích. Jinam ji přijmout nechtěli a rodina se o ni postarat nemohla.
Ochabuje jí svalstvo, proto je připojena na umělou plicní ventilaci. Lékaři dodnes neznají její přesnou diagnózu. „Pro člověka je to takové umírání za živa,“ popisovala svou situaci v roce 2018.
S osamostatněním jí pomohla nemocnice v Ostrově a hlavně zdravotní sestra Kamila Zikmundová. Na konci roku 2018 se Renata poprvé dostává ven mezi lidi. „Život s ventilátorem, který nahrazuje v tu chvíli plíce, je normální. Po 10 letech není ještě tak stará, aby se nedokázala na nohy postavit, a zvedá ji to psychicky,“ říká Kamila Zikmundová, specialistka na domácí umělou plicní ventilaci v nemocnici Ostrov.
Rehabilitace díky veřejné sbírce
V současnosti Renata žije v domě s pečovatelskou službou, která jí občas pomáhá. Díky rehabilitacím by měla být ještě samostatnější. „Chci se rozhýbat a být zase užitečná. Třeba pomáhat dál. Chci to dokázat i ostatním, že to s takovým handicapem jde,“ říká Renata.
Rehabilituje u Romany Štěpánkové z Neurorehabilitační kliniky AXON. „Skočili jsme rychlostí větru i do toho stoje, což jsme ani jedna nepředpokládala. Tím, jaká je bojovnice, je to hezčí spolupráce – můžeme se rychleji posouvat dopředu,“ popisuje Štěpánková.
V dalším cvičení budou pokračovat v říjnu. Jenže pojišťovny tuto rehabilitaci neplatí. Přes veřejnou sbírku začali pomáhat dárci.
