Plzeň – Případné zrušení plzeňských práv by postihlo více než 1 000 studentů magisterského studia a také asi 150 bakalářů, nad jejichž osudem visí stále otazník. Podle rektorky Západočeské univerzity (ZČU) Ilony Mauritzové ale existuje možnost, že fakulta upraví personální obsazení vyučujících, prostor pro to má. Od děkana práv si nyní k tomuto problému vedení ZČU vyžádalo analýzu. Rektorka Mauritzová se domnívá, že pokud skutečně dojde ke zrušení plzeňské právnické fakulty, studenti by nastalou situaci neměli řešit sami, mělo by se tím zabývat vedení univerzity, a to v součinnosti s ministerstvem školství. „Pro nás je důležité, aby se našlo systémové řešení a abychom všem studentům zajistili možnost dostudování,“ komentovala situaci na plzeňských právech Mauritzová. Podporu v řešení nastalé situace vyjádřili fakultě i děkani pražské a olomoucké fakulty, případné stěhování sami spatřují jako krajnější řešení.
„Požádala jsem pana děkana, aby mně připravil analýzu personální situace a toho, jaký je dnes výzkumný potenciál lidí, kteří byli přijati v rámci výběrových řízení a vykázáni v akreditačním spise,“ řekla dnes rektorka novinářům. „Možnosti v oblasti personální tu jsou. Navíc není pravda, že fakultě chybí perspektivní lidé. Sama komise u čtyř lidí zkonstatovala, že mají potenciál, aby mohli habilitovat. Jsou na fakultě mladí akademici do věku 40 let, kteří by toho byli schopni,“ dodala.
Čtyřii možnosti vývoje situace na plzeňských právech
První a málo pravděpodobná: fakulta se zachrání. Vedení školy v ní doufá, šéfka akreditační komise ne.
Možnost druhá: plzeňská práva převezme jiná univerzita. Ta by garantovala kvalitu výuky svými učiteli.
Varianta třetí a nejpravděpodobnější: plzeňské studenty si rozeberou ostatní tři právnické fakulty v zemi. V Brně a Olomouci potvrzují, že studenti se u nich již informují. Pražská právnická fakulta se k možnosti přijmout přes 1000 plzeňských studentů kvůli kapacitě staví značně skepticky. Rozhodnutí akreditační komise ale není podle jejích představitelů pravomocné a prozatím je předčasné o krajním řešení naplno jednat.
A poslední možností je definitivní konec fakulty i nadějí studentů, že získají diplom. Podle zákona sice jejich škola musí studium zajistit, jak, to už ale zákon neříká.
Právě personální situace je podle komise jedním z hlavních důvodů, proč nebyla akreditace právům prodloužena. Komise vyčítala fakultě hlavně to, že nedokázala vytvořit stabilní a kvalifikovaný sbor vlastních akademických pracovníků. Právnická fakulta ani vedení ZČU ale neznají konkrétní detaily a přesné odůvodnění, podrobné stanovisko komise dostanou za deset až 14 dnů.
Podle předsedkyně komise Vladimíry Dvořákové na fakultě například chybí jádro lidí, kteří by pracovali jen pro ni a neměli úvazky jinde. „Věková struktura také nebyla něco, co by vytvářelo prostor pro rozvoj,“ uvedla Dvořáková. Podle ní nejde ale jen o personální zabezpečení, neobjevuje se prý ani kvalitnější publikační činnost za posledního 1,5 roku, škola v posledním roce podala jen tři žádosti o grant a podobně.
Podle děkana Jana Paulyho ale práva splnila základní požadavek, který uplatňuje komise vůči všem školám, a sice, aby klíčoví zaměstnanci byli na plný úvazek a neměli více než 1,5 pracovního úvazku v součtu na všech vysokých školách. „To, co je nám předkládáno jako náš nedostatek, neexistuje,“ řekl na protestním shromáždění děkan Pauly.
Mauritzová čeká, zda se tato zásadní připomínka ve stanovisku objeví a do jaké míry. „Komise by zřejmě byla ráda, aby bylo více kmenových lidí na fakultě. To je ale možné řešit. Třeba tak, že lidé podepíšou čestné prohlášení, že například k 1. červnu by byli schopni podpořit fakultu tím, že by někde rozvázali pracovní poměr,“ uvedla. Obecně platí, že vyučující musí mít úvazek maximálně 1,75 pro ČR, pokud chtějí být garanty, tak do 1,5 úvazku v ČR. Nikde údajně není dáno, že musí učit jen výhradně na jedné škole.
Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Aleš Gerloch spatřuje variantu převzít téměř 1500 studentů na pražská práva jako těžko proveditelnou. „Předcházíme právě v tom, že to může skončit dohodou o zachování studia. Já předpokládám, že většina studentů z Plzně by kvůli přijatelné vzdálenosti chtěla do Prahy - to však bez dalšího asi není reálné,“ uvedl Gerloch. Problém přitom není pouze v logistice, kapacitě budovy nebo otázce ubytování, ale zejména v odlišnostech studijních programů. „Tady musím upozornit, že u nás ten program je v základních rysech sice podobný, ale v detailech značně odlišný,“ dodal. Problémem jsou například odlišné požadavky pro rigorózní práce a státní zkoušky.
Mnohem přijatelnějším řešením by podle Gerlocha bylo převzetí plzeňských práv pod Karlovu univerzitu. Vytvořilo by se tak detašované pracoviště, jejímž garantem by byla právě pražské vysoká škola. Plzeňští studenti by se tak z Plzně nemuseli nikam stěhovat. „Pokud uvažujeme takto, tak tato alternativa by byla pro nás přijatelnější, než když přejde 1500 studentů do budovy, kde na to není kapacita,“ dodal pražský děkan. „Studenti by zmíněnou variantu taktéž uvítali nejvíce - pokud by měli možnost zachovat alespoň část učitelů,“ reagovala zástupkyně plzeňských studentů Rudolfína Knotová.
Také děkanka Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Milana Hrušáková považuje převzetí plzeňských práv pod křídla Prahy za rozumné řešení. Zájemcům v řádech desítek či stovek studentů však nabízí možnost nastoupit na olomouckých právech. „To řešení přes pražskou právnickou fakultu by bylo ideální. My však nabízíme části studentů, že by mohli přejít do Olomouce, ale týká se to studentů prvního a druhého ročníku, kteří by v takovém případě nastoupili znovu do prvního ročníku inovovaného studijního programu,“ upozornila Hrušáková znovu na odlišný průběh studia.
Milana Grušáková:
„Pokud jde o Olomouc, tak tady je třeba upozornit na tu vzdálenost 400 kilometrů… Může být problémem chvíli kapacita fakulty, ale to by se nějak vyřešilo. Co je však velkým problémem, jsou rozdílné studijní programy, ale i tam bychom museli najít nějakou cestu. Zákon o vysokých školách je v tomto směru velice obecný tím, že ukládá zajistit studentům další studium. S ohledem na malý počet fakult je to otázka různé kolegiality. Studenti ale určitě nezůstanou na ulici.“
Plzeňská fakulta má nyní v bakalářské formě studia 186 lidí, po odchodech třetích ročníků po státnicích by jich bylo o 32 méně. U magisterského studia je 1 565 studentů, v posledních ročnících studuje 514 lidí. Přejít jinam by tak muselo přes 1 000 studentů. Mauritzová má stejný názor jako vedení brněnských práv, tedy, že by řešení muselo být v tomto případě systémové, nemohla by to řešit sama ZČU ani sami studenti. „To byl také hlavní důvod, proč se chci sejít s panem ministrem. Chci se s ním domluvit na dalším postupu,“ dodala.
