České zdravotnictví je poměrně stabilní, ale potýká se s nedostatkem praktických lékařů, zejména ve venkovských oblastech a příhraničních lokalitách. Takový je aktuální pohled ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka. „I my identifikujeme tuto skutečnost a také poměrně negativní demografický vývoj, tedy stárnutí praktických lékařů,“ uvedl Kabátek v úterním Interview ČT24.
„Budeme se snažit nalézt takové motivační nástroje, abychom přitáhli mladé doktory do ambulancí praktiků. Pokusili jsme se loni s ministerstvem zdravotnictví vytvořit jakousi pobídku, kdy jsme bonifikovali lékaře, kteří byli ochotni si otevřít ordinaci v místech, kde je jejich nedostatek největší. Pobídka to byla zřejmě slabá a málo motivující. Zpracováváme nový návrh řešení, jak dále praktické lékaře motivovat, aby poskytovali své služby tam, kde jich je nedostatek,“ vysvětlil Kabátek.
Podobně nepříjemnou situací je menší počet zubařských ordinací, které mají uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou pacienta, a tedy nabízejí část ošetření, které je plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a nemusí se za ně platit. „Pokud mám mluvit za VZP, tak i v této části primární stomatologické péče registrujeme oblasti, kde zubaři chybí. Snažíme se hledat stomatology, nabízet jim smluvní vztahy,“ dodal šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Podle jeho mínění je důležitou zprávou pro pacienty a klienty pojišťoven to, že je tuzemské zdravotnictví poměrně stabilní. „Nepřiklonil bych se na stranu těch, co říkají, že je v nějaké fatální krizi, ani na stranu těch, co tvrdí, že je vše v pořádku a nic se nemusí řešit. Systém českého zdravotnictví, jako každý systém, určitě skýtá prostor pro vylepšení,“ zdůraznil Kabátek.
Případné zavedení komerčního zdravotního připojištění považuje za téma k široké diskuzi. „Jde o to zachovat stávající velmi dobrou dostupnost zdravotních služeb, na kterou jsme všichni zvyklí, a zachovat zdravotnictví, které bude všem klientům poskytovat potřebnou péči bez zásadní spoluúčasti. Zároveň ale nabídnout těm klientům, kteří třeba směřují ke komfortnějšímu provedení výkonů, aby se na financování spolupodíleli,“ konstatoval Kabátek.
Centrová péče pro každého?
V otázce dostupnosti drahých léků a nákladných vyšetření v rámci tzv. centrové péče je přesvědčen o tom, že každý pacient má právo se k této léčbě dostat. Příkladem je Pražské protonové centrum, s nímž má VZP smluvní vztah od července letošního roku, díky čemuž zde zatím mohly podstoupit vyšetření desítky klientů pojišťovny.
„Ten, u koho je léčba indikována na základě stávajících legislativních pravidel, to znamená, že je definována odbornými společnostmi jako léčba, u níž je protonová terapie benefitní, tak ten se sem dostane,“ doplnil ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Na konci srpna ho správní rada potvrdila ve funkci na další čtyři roky, což se nesetkalo s příznivou odezvou především u šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Ten je Kabátkovým vytrvalým kritikem, vyčítá mu údajné spojení s někdejším náměstkem ministra zdravotnictví Markem Šnajdrem.
„Kritika pana ministra Babiše mě netěší, na druhou stranu si ho vážím a snažím se argumentovat výsledky a ty za poslední čtyři roky nejsou špatné, to si troufnu říci. Mohly by být lepší - jsem dostatečně sebekritický, abych si to uvědomoval. To je tak všechno, co mohu dělat,“ uzavřel Kabátek.
Před příchodem do VZP na podzim 2012 působil jako vrchní ředitel pro ekonomiku na ministerstvu zdravotnictví. Původním vzděláním technik začínal v temelínské jaderné elektrárně, vypracoval se tam na projektového manažera. Později Kabátek pracoval v písecké nemocnici, kde působil jako šéf provozu a zasedal v představenstvu. Zdravotnictví se věnoval i v soukromé sféře, zabýval se inženýrsko-investiční činností. Na ministerstvo přišel v roce 2006. V minulosti působil též ve správní radě Oborové zdravotní pojišťovny, zasedal rovněž v představenstvu Národního tkáňového centra.
