Zdeněk Kabátek má místo v čele VZP jisté na další čtyři roky, Babiš mluví o skandálu

Zdeněk Kabátek zůstane v čele Všeobecné zdravotní pojišťovny další čtyři roky. Do roku 2020 ho potvrdila ve funkci správní rada. Současné funkční období přitom ještě nekončí, trvá až do konce listopadu. Potvrzení ředitele Kabátka se však nelíbí vládnímu hnutí ANO. Jeho zástupce ve správní radě proto pro Kabátka nehlasoval a zdržel se. Šéf hnutí Andrej Babiš pak označil Kabátkovo zvolení za skandální – podle něj jde o další „podraz“ ministra zdravotnictví.

Správní rada VZP hlasovala o setrvání generálního ředitele Kabátka ve funkci se čtvrtletním předstihem, aby ujistila, že je pojišťovna stabilizovaná a její vedení má důvěru, vysvětlil nečekaný spěch předseda správní rady Jiří Běhounek. Právě on přišel s návrhem rozhodnout o šéfovi největší tuzemské zdravotní pojišťovny již koncem srpna. Běhounek je přitom zároveň poslancem za ČSSD.  

Podpora Zdeňka Kabátka, který vede VZP od roku 2012, byla výrazná. Nikdo z přítomných členů správní rady nehlasoval proti němu. „V diskusi vystoupilo sedmnáct členů a musím říct, že k práci managementu a pana ředitele nezaznělo jedno jediné negativní stanovisko. Správní rada si zcela zajisté uvědomila změnu image, změnu přístupu, změnu jednání, změnu chování vůči poskytovatelům,“ uvedl Běhounek.

Pro Kabátkovo setrvání přesto všichni členové rady nehlasovali. Zdržel se třeba Rostislav Vyzula, který je též poslancem z vládního hnutí ANO. Náhlý Běhounkův návrh na potvrzení generálního ředitele se mu nezamlouval. „Je to nakonec politická funkce, mělo se to projednat řádně v koalici,“ řekl Vyzula. Sám však také připustil, že jsou výsledky VZP pod Kabátkovým vedením dobré. „Je otázka, do jaké míry jsou způsobeny vedením, nebo příznivou ekonomickou situací,“ podotkl však.

Ostrá kritika Kabátka ze strany Andreje Babiše

Mnohem ostřeji vystoupil šéf hnutí Andrej Babiš. Kabátka označil v tiskové zprávě za kontroverzní osobu spojenou s „největším kmotrem českého zdravotnictví“, někdejším náměstkem ministra zdravotnictví Markem Šnajdrem. „Pana Kabátka považuji za představitele éry českého zdravotnictví, která je protkaná korupcí a úplatky,“ uvedl Babiš a dodal: „Dnešní průběh jednání správní rady VZP je další Němečkův podraz, kterým chce za každou cenu udržet netransparentnost a korupci v systému českého zdravotnictví.“

Ministr Němeček reagoval na kritiku s tím, že Babišovým výrokům nerozumí. Poukázal na to, že ministr zdravotnictví ředitele VZP ani nejmenuje, ani do jeho volby nijak nezasahuje.

Premiér Bohuslav Sobotka se pak domnívá, že by Babiš neměl dění ve VZP vůbec komentovat. „Je ve střetu zájmů. Jeho fond Hartenberg vlastní zdravotnická zařízení, která inkasují miliony od zdravotních pojišťoven,“ reagoval Sobotka na Twitteru.

Před příchodem do VZP na podzim 2012 působil jako vrchní ředitel pro ekonomiku na ministerstvu zdravotnictví. Původním vzděláním technik začínal v temelínské jaderné elektrárně, vypracoval se tam na projektového manažera. Později Kabátek pracoval v písecké nemocnici, kde působil jako šéf provozu a zasedal v představenstvu. Zdravotnictví se věnoval i v soukromé sféře, zabýval se inženýrsko-investiční činností. Na ministerstvo přišel v roce 2006. V minulosti působil též ve správní radě Oborové zdravotní pojišťovny, zasedal rovněž v představenstvu Národního tkáňového centra.

Zdeněk Kabátek
Zdroj: ČT24

Sám Kabátek po svém znovuzvolení uvedl, že si váží pozitivního hodnocení většiny členů správní rady. „Chtěl bych, aby to moje působení pouze navázalo na to, co tady ty čtyři roky společně děláme.“

Zdeněk Kabátek se stal generálním ředitelem VZP po rezignaci Pavla Horáka. Po něm zůstal novému řediteli především problém s internetovými zdravotními knížkami IZIP, se společností potom vyjednal ukončení projektu. Především se mu však podařilo stabilizovat finance. Zatímco v roce 2013 měla VZP miliardový propad, loni dosáhla zisku 1,295 miliardy korun, což bylo o 1,045 miliardy více než v roce 2014. Pojišťovna stále ještě splácí finanční výpomoc ze strany státu z roku 2013. Posledních 250 milionů z tehdy vypůjčených 1,7 miliardy korun by měla vrátit v září.

Podle Babiše se však pojišťovně daří lépe díky ekonomickému růstu a úhradové vyhlášce, která ji podle něho zvýhodňuje. VZP má podle ministra financí nejnižší počet pojištěnců na jednoho zaměstnance a je nejméně efektivní ze všech zdravotních pojišťoven.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...