Řád Milosrdných bratří chce obrazy od Národní galerie, podal žalobu

O čtyři obrazy ze 17. století, které patří Národní galerii, usiluje Řád sv. Jana z Boha. Poté, co galerie odmítla jeho žádost o restituci, obrátil se církevní řád na soud. Národní galerie zpochybnila nárok řádu vzhledem k tomu, že budovy kláštera, kde obrazy původně byly, nepatří státu nýbrž městu Praha.

Českomoravská provincie Hospitálského řádu sv. Jana z Boha – Milosrdných bratří chce, aby jí Národní galerie (NG) vrátila obraz Snímání z kříže z první poloviny 17. století vytvořený pravděpodobně v Itálii a trojici obrazů vytvořených flámským mistrem zhruba o půl století později s názvy Útěk do Egypta, Křest Kristův a Svatý Jeroným.

NG: Budovy, kde obrazy bývaly, nepatří státu

Národní galerie sice přiznala, že obrazy původně byly v klášteře Milosrdných bratří, přesto je vydat nechce. „Vzhledem k tomu, že soubor klášterních budov je dnes s výjimkou klášterního kostela ve vlastnictví města Prahy, má Národní galerie pochybnosti o naplnění podmínek vydání dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi,“ uvedla mluvčí NG Tereza Ježková.

Upřesnila, že se čtyři díla původně nacházela ve staroměstském klášteře, kde je dnes nemocnice Na Františku. Od roku 1942 byly deponovány u předchůdkyně Národní galerie, v 50. letech přešly do majetku státu a takto jsou evidovány dodnes.

Podle zákona je ale možné movité věci vydat pouze tehdy, pokud funkčně souvisely nebo souvisejí s nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní, nebo na kterou má restituční nárok. NG proto chce mít v ruce rozsudek. „Národní galerie (…) chce mít v tomto případě jistotu, zda lze nárokované obrazy vydat, i když většina klášterního komplexu dnes není ve vlastnictví Milosrdných bratří,“ podotkla mluvčí.

NG se již soudila o Madonu z Veveří

Církve od zahájení restitucí požádaly Národní galerii o navrácení více než 500 uměleckých děl. Galerie však většinu z nich již nevlastnila, protože je stát církvím vydal dříve. Všechna však zůstala na základě dohod v expozicích NG.

Výjimkou je obraz Madony z Veveří, o které rovněž rozhodoval soud a v březnu jej staronový vlastník vystavil v Diecézním muzeu v Brně. Kromě Madony z Veveří a čtyř obrazů, o které žádali Milosrdní bratři, nevydala galerie ani Madonu roudnickou a Madonu michelskou.