Vzácný obraz Madony z Veveří je v Brně. Národní galerie jej vydala po dlouhodobém sporu s farností ve Veverské Bítýšce, které podle soudu malba patří. Ten rozhodl, že ji galerie musí vrátit církvi, která se rozhodla, že ji vystaví na Petrově. Národní galerie přitom podala kvůli obrazu dovolání k Nejvyššímu soudu, to však nemá odkladný účinek.
Zástupci farnosti ve Veverské Bítýšce si obraz vyzvedli za přísných bezpečnostních podmínek a s policejním doprovodem. K převozu obrazu ze 13. století byly potřeba klimatizované polstrované boxy, které bylo nutné připravit již 24 hodin před transportem. Při převozu Madonu z Veveří doprovázeli farář z Veverské Bítýšky Marek Hlávka a restaurátoři.
„Mám velkou radost z toho, že se obraz Madony z Veveří po osmdesáti letech vrací do regionu, pro který byl vytvořen a kde se téměř šest století nacházel. Pro farnost ve Veverské Bítýšce obraz vždy hodně znamenal,“ okomentoval příjezd obrazu farář z Veverské Bítýšky Marek Hlávka.
Nyní po příjezdu do Brna musí pracovníci muzea počkat dalších 24 hodin. „Bude se aklimatizovat v plně zabezpečeném prostoru v uzavřené dvojité přepravní bedně,“ vysvětlil ředitel muzea Martin Motyčka. Až poté ji galeristé pod dohledem restaurátorů a kurýrů vybalí a nainstalují. Během března by měla proběhnout slavnostní vernisáž, do té doby bude diecézní muzeum uzavřené.
Návštěvníci by mohli gotický deskový obraz vidět od 16. března po dokončení přípravy stálé expozice Vita Christi. Při této události bude mít muzeum podle Motyčky mimořádně otevřeno každý den až do 25. března.
O malbu se farnost s galerií soudila
O předání Madony z Veveří rozhodl koncem minulého roku Městský soud v Praze. Tehdy stanovil, že ji musí Národní galerie vydat do poloviny února (resp. 30 dnů od nabytí právní moci rozsudku), nakonec však musela farnost z Veverské Bítýšky, která je staronovým formálním vlastníkem malby, počkat ještě dva a půl týdne. Kvůli tomu dokonce hrozila NG exekucí.
Ta se totiž v únoru zdráhala dílo vydat a chtěla, aby převoz schválil jihomoravský krajský úřad. Ten to odmítl s tím, že to zákon nevyžaduje, když má být obraz i na novém místě veřejně vystaven. Stanovisko úřadu potvrdilo i ministerstvo kultury. Galerie ale podle mluvčí Terezy Ježkové nakonec obdržela písemná stanoviska jak krajského úřadu, tak Národního památkového ústavu. Ředitel NG Jiří Fajt poté oznámil, že začne jednat o technických podmínkách převzetí.
Vzhledem k tomu, že ještě není jasný osud dovolání k Nejvyššímu soudu, není zcela jisté, že se Madona z Veveří stěhuje naposled. V minulosti ale podle faráře Hlávky variantu s více přesuny obrazu navrhoval i ředitel Národní galerie. „Když jsme řekli, že ho chceme do Brna, padla možnost, že si máme nechat obraz na rok v Brně a pak ho na 20 let bezplatně galerii zapůjčit. Odmítli jsme to,“ uvedl Hlávka již dříve.
- Madona z Veveří je jedním z nejcennějších deskových obrazů českého gotického malířství. Pochází z poloviny 14. století a její autorství je připisováno malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. Dílo bylo pravděpodobně objednáno jako oltářní obraz pro kapli hradu Veveří nedaleko Brna, který od roku 1335 patřil Karlu IV. V současnosti je obraz jedním ze stěžejních děl v expozici středověkého umění v Anežském klášteře v Praze, letos v červenci ho vláda zařadila mezi národní kulturní památky.
- Podle informací Národní galerie neexistují o osudech obrazu v dalších staletích žádné dostupné zprávy, nejpozději v 18. století ale visel v kapli Matky Boží, stojící poblíž hradu, která patřila majitelům panství.
- V roce 1932 byl obraz Madony z Veveří představen v tisku jako znovuobjevené dílo gotického malířství. Jak uvádí Národní galerie, teprve poté se začala církev dožadovat vlastnictví díla. Spor ale nebyl do poloviny 30. let rozhodnut, v roce 1936 pak převzala obraz do své péče Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění, přímá předchůdkyně NG. Součástí sbírek Národní galerie je Madona z Veveří od roku 1958.
- Katolická církev požádala NG o navrácení obrazu v prosinci 2013 podle zákona o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi. Galerie ovšem dílo – na rozdíl například od dvojice obrazů Petera Paula Rubense či Vyšebrodského oltáře, vydaných v září 2014 – vrátit odmítla. Církev se proto v únoru 2015 obrátila na Obvodní soud pro Prahu 1, který 7. srpna téhož roku rozhodl o tom, že NG musí obraz vydat farnosti ve Veverské Bítýšce. Galerie se v září proti verdiktu odvolala.
- NG tvrdí, že neexistuje důkaz pro to, že by se od konce 30. let snažila farnost ve Veverské Bítýšce či brněnská konzistoř dospět k dořešení sporu o vlastnictví obrazu. Podle církve ale z listinných důkazů z 30. let minulého století vyplývá, že vlastníkem obrazu byla farnost. Církev argumentovala i tím, že neexistuje od poloviny 18. století do roku 1958 dokument, podle něhož by o toto dílo přišla.
