Kvůli chřipce zanikne rozsáhlý chov kachen v Blatné. Jednatel společnosti, jíž chov patří, oznámil, že v něm je přes 17 tisíc kachen a desetitisíce vajec a nechá je utratit všechny. Je to již třetí komerční chov, který navzdory přísným opatřením zavedeným kvůli probíhající epidemii virus napadl. I předchozí dva byly v jižních Čechách a jeden z nich patřil téže společnosti jako nově nakažený.
Ptačí chřipka je v dalším komerčním velkochovu, v Blatné padne přes 17 tisíc kachen
Události ČT: Ptačí chřipka má v Česku další ohniska (zdroj: ČT24)
Likvidaci nakaženého blatenského velkochovu kachen chystají veterináři na úterý. Jednatel společnosti Blatenská ryba, které ptáci patří, uvedl, že bude třeba utratit celý chov. Jde podle něj zhruba o 17 300 kachňat různého stáří a asi 60 tisíc násadových vajec.
„Vzhledem k tomu, že tento výskyt je u nás druhý, přistoupili jsme po zralé úvaze, i když s těžkým srdcem, k likvidaci celého chovu kachen,“ uvedl jednatel Jiří Bláha. Dodal, že tržby z chovu kachen představují zhruba třetinu obratu firmy.
Jisté je, že bude zásah v Blatné velmi komplikovaný. Půjde dosud o nejrozsáhlejší likvidaci ptáků nakažených či ohrožených ptačí chřipkou. Ptáci jsou ve čtyřech halách. „Je to v oblasti, kde je líheň a výkrm kachen,“ upozornil ředitel krajských veterinářů František Kouba.
Blatenská ryba přijde o svůj druhý chov. Patřilo jí i 6500 kachen utracených v Řitovízi koncem ledna. Ptačí chřipka se letos zatím nejčastěji objevuje na jihu republiky, zejména v Jihočeském kraji, ale také v Jihomoravském kraji. V komerčních chovech se zatím vyskytuje výhradně v jižních Čechách. Kromě dvou chovů Blatenské ryby utratili veterináři počátkem února sedmnáctitisícový chov na farmě ve Vlachově Březí.
Opatření kvůli chřipce dopadla na hospodáře i libereckou zoo
Šéf jihočeské veterinární správy řekl již dříve, že je rozsáhlé utrácení zvířat nutné kvůli obavě, aby virus nezmutoval a nezačal se přenášet na lidi. „Jsou to živí živočichové a nejsme ve sterilním prostředí, chřipka nás dovede zdecimovat všechny. Děláme všechno pro to, aby to nedopadlo jako před 100 lety španělská chřipka, což bylo něco podobného a zmutovalo to na lidi,“ uvedl.
Veterináři kolem každého odhaleného ohniska vyhlašují ochranné a dozorové pásmo, kde platí opatření, jež mají zabránit šíření choroby. V ochranném pásmu musí starostové provést soupis ptáků chovaných v zajetí, informovat veřejnost a zajistit nádoby k uložení uhynulých ptáků. Chovatelé potom musí umístit ptáky do uzavřených prostor s dezinfekcí u vchodů nebo alespoň zajistit, že chovaní ptáci nepřijdou do styku s ptactvem chovaným v sousedství a pokud možno ani s volně žijícím ptactvem. V dozorovém pásmu se provádí soupis komerčních chovatelů drůbeže.
Například v okolí ohniska v Orlové potvrzeného o víkendu spadají do ochranného pásma Dolní Lutyně, Dětmarovice, Doubrava u Orlové, Horní Lutyně, Poruba u Orlové a Rychvald a dozorové pásmo zasahuje na území čtrnácti obcí nebo městských částí. Podle ředitele krajské veterinární správy Severina Kaděrky zřejmě je v dozorovém pásmu jeden velkochov.
Poblíž dalšího ohniska potvrzeného o víkendu je i liberecká zoologická zahrada. Zoo zavedla bezpečnostní opatření, která má její zvířata před ptačí chřipkou ochránit. Venku tak nejsou kachny, labutě, ale například ani trojice ptáků nandu. „Zavřeme je do ubikace a nějakou dobu nebudou chodit ven,“ řekl ředitel zahrady David Nejedlo. Venku ve voliérách podle něj zůstávají jen dravci, sovy a bažanti.
Celkem letos v Česku zlikvidovali veterináři spolu s hasiči ptáky ve dvaceti ohniscích ptačí chřipky, posledních pět výskytů potvrdili během víkendu. Počet utracených zvířat se blíží ke 40 tisícům. První ohnisko ptačí chřipky po desetiletí potvrdili veterináři v ČR počátkem ledna. Bylo na jižní Moravě, během několika dnů se tam objevila další.