Kvůli chřipce zanikne rozsáhlý chov kachen v Blatné. Jednatel společnosti, jíž chov patří, oznámil, že v něm je přes 17 tisíc kachen a desetitisíce vajec a nechá je utratit všechny. Je to již třetí komerční chov, který navzdory přísným opatřením zavedeným kvůli probíhající epidemii virus napadl. I předchozí dva byly v jižních Čechách a jeden z nich patřil téže společnosti jako nově nakažený.
Likvidaci nakaženého blatenského velkochovu kachen chystají veterináři na úterý. Jednatel společnosti Blatenská ryba, které ptáci patří, uvedl, že bude třeba utratit celý chov. Jde podle něj zhruba o 17 300 kachňat různého stáří a asi 60 tisíc násadových vajec.
„Vzhledem k tomu, že tento výskyt je u nás druhý, přistoupili jsme po zralé úvaze, i když s těžkým srdcem, k likvidaci celého chovu kachen,“ uvedl jednatel Jiří Bláha. Dodal, že tržby z chovu kachen představují zhruba třetinu obratu firmy.
Jisté je, že bude zásah v Blatné velmi komplikovaný. Půjde dosud o nejrozsáhlejší likvidaci ptáků nakažených či ohrožených ptačí chřipkou. Ptáci jsou ve čtyřech halách. „Je to v oblasti, kde je líheň a výkrm kachen,“ upozornil ředitel krajských veterinářů František Kouba.
Blatenská ryba přijde o svůj druhý chov. Patřilo jí i 6500 kachen utracených v Řitovízi koncem ledna. Ptačí chřipka se letos zatím nejčastěji objevuje na jihu republiky, zejména v Jihočeském kraji, ale také v Jihomoravském kraji. V komerčních chovech se zatím vyskytuje výhradně v jižních Čechách. Kromě dvou chovů Blatenské ryby utratili veterináři počátkem února sedmnáctitisícový chov na farmě ve Vlachově Březí.
Opatření kvůli chřipce dopadla na hospodáře i libereckou zoo
Šéf jihočeské veterinární správy řekl již dříve, že je rozsáhlé utrácení zvířat nutné kvůli obavě, aby virus nezmutoval a nezačal se přenášet na lidi. „Jsou to živí živočichové a nejsme ve sterilním prostředí, chřipka nás dovede zdecimovat všechny. Děláme všechno pro to, aby to nedopadlo jako před 100 lety španělská chřipka, což bylo něco podobného a zmutovalo to na lidi,“ uvedl.
Veterináři kolem každého odhaleného ohniska vyhlašují ochranné a dozorové pásmo, kde platí opatření, jež mají zabránit šíření choroby. V ochranném pásmu musí starostové provést soupis ptáků chovaných v zajetí, informovat veřejnost a zajistit nádoby k uložení uhynulých ptáků. Chovatelé potom musí umístit ptáky do uzavřených prostor s dezinfekcí u vchodů nebo alespoň zajistit, že chovaní ptáci nepřijdou do styku s ptactvem chovaným v sousedství a pokud možno ani s volně žijícím ptactvem. V dozorovém pásmu se provádí soupis komerčních chovatelů drůbeže.
Například v okolí ohniska v Orlové potvrzeného o víkendu spadají do ochranného pásma Dolní Lutyně, Dětmarovice, Doubrava u Orlové, Horní Lutyně, Poruba u Orlové a Rychvald a dozorové pásmo zasahuje na území čtrnácti obcí nebo městských částí. Podle ředitele krajské veterinární správy Severina Kaděrky zřejmě je v dozorovém pásmu jeden velkochov.
Poblíž dalšího ohniska potvrzeného o víkendu je i liberecká zoologická zahrada. Zoo zavedla bezpečnostní opatření, která má její zvířata před ptačí chřipkou ochránit. Venku tak nejsou kachny, labutě, ale například ani trojice ptáků nandu. „Zavřeme je do ubikace a nějakou dobu nebudou chodit ven,“ řekl ředitel zahrady David Nejedlo. Venku ve voliérách podle něj zůstávají jen dravci, sovy a bažanti.
Celkem letos v Česku zlikvidovali veterináři spolu s hasiči ptáky ve dvaceti ohniscích ptačí chřipky, posledních pět výskytů potvrdili během víkendu. Počet utracených zvířat se blíží ke 40 tisícům. První ohnisko ptačí chřipky po desetiletí potvrdili veterináři v ČR počátkem ledna. Bylo na jižní Moravě, během několika dnů se tam objevila další.
