Poslanci zvolení v říjnových volbách poprvé usedli do sněmovních lavic. Již dopoledne převzali osvědčení o zvolení, na ustavující schůzi pak složili slib. Následoval první spor, který se týkal počtu členů mandátového a imunitního výboru. Poslanci po dlouhé rozpravě odhlasovali, že výbor bude mít 19 členů, zastoupeny tak budou všechny strany. Až v dalších dnech dojde na volby nového předsedy Poslanecké sněmovny a dalších sněmovních orgánů. Poslanci se sejdou znovu ve středu v 10 hodin.
Schůzi svolal v souladu se zákonem bývalý předseda dolní komory Jan Hamáček (ČSSD), který ji také zahájil a až do zvolení svého nástupce ji bude řídit. V úvodu schůze proto nejprve složil slib on, teprve po Hamáčkovi tak učinili zbývající poslanci a slib složili do rukou předsedy předchozí sněmovny.
Znění slibu přečetl Vojtěch Filip (KSČM) jako nejstarší místopředseda předcházející sněmovny. Ostatní poslanci pak slib složili v abecedním pořadí slovem „slibuji“, podáním ruky Hamáčkovi a podpisem.
Dopoledne poslanci převzali osvědčení
Volba vedení sněmovny přijde na řadu až při pokračování schůze, což připadlo na středu. Dvě stovky poslanců zvolených v říjnu však byly ve sněmovně už v pondělí dopoledne, kdy převzali z rukou ředitele odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václava Henycha osvědčení o zvolení.
Mezi poslanci, kteří osvědčení převzali a slib složili, byli i ti, kteří během měsíce, který od voleb uplynul, avizovali, že se mandátu vzdají – středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) či liberecký hejtman Martin Půta (SLK, zvolen za STAN) a také Jiří Hlavatý (za ANO), který zvolením přišel o místo v Senátu, ale v doplňovacích volbách hodlá do horní komory kandidovat znovu.
V souladu s nedělním rozhodnutím Nejvyššího správního soudu naopak již převzal jedno z osvědčení a slib Martin Kupka (ODS) namísto svého spolustraníka Petra Bendla. Na něj nakonec poslanecký mandát nezbyl poté, co soud přepočítal přednostní hlasy.
Několik poslanců si pro osvědčení přišlo pozdě a dostali je až dodatečně. Vůbec nedorazil znovuzvolený poslanec KSČM Jiří Dolejš, který je podle předsedy strany Vojtěcha Filipa na sjezdu brazilských komunistů a vrátí se až v noci. Dolejš také zatím nesložil slib, učiní tak až později. Kromě něj se ze zasedání nové sněmovny omluvili tři ministři dosluhující Sobotkovy vlády, kteří však poslanci nejsou.
Volba předsedy a místopředsedů zabere dva dny
Předsedu sněmovny budou poslanci volit ve středu. Místopředsedy si zvolí až v pátek. V úterý se poslanci nesejdou kvůli lhůtě provázející volbu šéfa dolní sněmovny. Návrhy, kdo by měl v čele sněmovny usednout, mohly strany podávat do pondělních 17 hodin.
Volební komise vznikla již před ustavující schůzí, jejím předsedou se stal poslanec ANO Martin Kolovratník. Má devatenáct členů, kteří reprezentují všech devět sněmovních stran. V rámci jednoho z bodů ustavující schůze vzalo sněmovní plénum na vědomí ustavení komise. Mělo jít o první hlasování nové sněmovny, které však řídící schůze prohlásil za zmatečné, úspěšně se tedy podařilo nové Poslanecké sněmovně dokončit až hlasování číslo 2.
Volba předsedy dolní komory zřejmě nebude příliš složitá: po volbách se objevili dva adepti na tuto funkci: ANO nominovalo Radka Vondráčka a ODS svého předsedu Petra Fialu. Ten ale nakonec svou kandidaturu vzdal, protože Vondráčka podpoří dostatek poslanců: Ruku pro něj zvednou zástupci ANO, SPD, komunistů i Pirátů.
Není zřejmé, jak velkou podporu budou mít jednotliví kandidáti na místopředsedy. O funkce ve vedení sněmovny se ucházejí Petr Fiala z ODS, Vojtěch Pikal (Piráti), předseda SPD Tomio Okamura, předseda KSČM Vojtěch Filip a bývalý šéf sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Zároveň však zazněl požadavek bloku ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN na dvě místopředsednická křesla, když tyto strany mají dohromady 48 mandátů.
Otázkou je i to, kolik místopředsedů vlastně bude. Strany mluví o čtyřech nebo pěti křeslech. Může se ale stát, že plénum v tajné volbě některé z místopředsednických pozic neobsadí. V takovém případě by volba pokračovala na dalších schůzích, jako tomu bylo před čtyřmi lety. Kolik místopřesedů sněmovna získá, bude jasné ve středu.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš navíc před schůzí avizoval, že strana nechá své poslance zcela podle jejich libovůle hlasovat v případě kandidátů SPD a KSČM. Podotkl přitom, že neví „o nikom, kdo by aktivně podporoval zástupce KSČM nebo pana Okamuru“. A například sociální demokraté nezvedou ruku ani pro Vondráčka, ani pro Okamuru.
Mandátový a imunitní výbor pro všechny? Nakonec ano
Krátce poté, co začali jednat, objevily se mezi poslanci první rozpory kvůli počtu členů mandátového a imunitního výboru. Jan Farský (STAN), Miroslava Němcová (ODS) či Jan Bartošek (KDU-ČSL) chtěli, aby jich bylo tolik, že ve výboru zasednou zástupci všech sněmovních stran. Podle Farského je k tomu potřeba výbor s osmnácti členy.
Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik přitom přišel s návrhem na třináctičlenný mandátový a imunitní výbor a ČSSD navrhla, aby měl patnáct členů. V obou případech by TOP 09 a STAN neměly zastoupení. To by ale podle opozice bylo nedemokratické.
Němcová totiž ve svém projevu upozornila, že mandátový a imunitní výbor jedná neveřejně a jeho členové jako jediní mohou nahlížet do žádostí o vydání, která do sněmovny přijdou. „Má-li demokraticky fungovat parlament po volbách, které vyslaly do sněmovny devět politických uskupení, je nezbytně nutné, aby těchto devět politických uskupení mělo svého zástupce v mandátovém a imunitním výboru,“ řekla. Jakub Michálek (Piráti) pak upozornil, že jeho strana navrhla do čela výboru Petra Gazdíka (STAN), což znamená, že v něm skutečně musí být všechny strany.
Poslance pak zaměstnala debata o tom, jak řešit situaci, kdy při určitém počtu členů výboru by měly dva kluby nárok na zastoupení půldruhého poslance. Návrh Jana Bartoška (KDU-ČSL), aby se schůze přerušila a poslanecké kluby do středy zformulovaly svá stanoviska, neprošel. Hnutí ANO požádalo o půlhodinovou přestávku.
Po pauze vzala sociální demokracie zpět svůj návrh a podpořila variantu osmnáctičlenného výboru. KSČM a ANO pak navrhli, aby měl výbor 19 členů. Svůj návrh stáhl také Farský, který už netrval na osmnácti členech výboru.
„Hnutí ANO sice navrhuje devatenáct členů, ale to znamená, že místo sedmi členů výboru dostanou osm. Trváme na osmnácti členech. V devatenácti mají ANO a SPD ve výboru většinu, přestože ve sněmovně mají jen polovinu mandátů,“ vysvětlil Jakub Michálek (Piráti). Podle Vojtěcha Pikala (Piráti) se už na tom, kdo podpořil devatenáctičlenný výbor, ukazuje, jak bude vypadat podpora pro vládu hnutí ANO.
Podle Vondráčka (ANO) je to v pořádku. „Ano, máme tam o jednoho člena navíc, ale proč bychom to neudělali?“ usmíval se po jednání Vondráček.
Poslanci nakonec odhlasovali, že mandátový a imunitní výbor obsadí devatenáct poslanců. Výbor by mohl mimo jiné rozhodovat o doporučení, zda by měla sněmovna opětovně vydat předsedu ANO Andreje Babiše a místopředsedu hnutí Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.
Zřízení a stanovení počtu členů dalších výborů přijde na řadu až po volbě místopředsedů. O rozdělení výborů mezi strany se strany radily v průběhu posledního měsíce, úplná shoda však nebyla. Blok ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN jich žádá více, než jim podle ANO náleží.
Až po skončení ustavující schůze se pak posune dál vyjednávání o nové vládě. Dosavadní Sobotkova vláda bude moci teprve tehdy podat demisi. Prezident Miloš Zeman pak bude moci jmenovat premiérem šéfa vítězného hnutí ANO Andreje Babiše. Ten hodlá s programovými prioritami své vlády oslovit všechny parlamentní strany až poté, co s nimi seznámí prezidenta.
