Prorektor pro vnější vztahy Univerzity Karlovy (UK) Martin Vlach rezignuje k 30. dubnu na svou funkci, rezignační dopis zaslal rektorce Mileně Králíčkové. Uvedl, že nechce být součástí její volební kampaně. Králíčková vede univerzitu od února 2022, čtyřleté funkční období jí skončí příští rok.
Prorektor UK Martin Vlach rezignuje
Za poslední tři roky se podle Vlacha na univerzitě udělala spousta dobré práce, ale také se na mnoho věcí zapomnělo. Dobré jméno univerzity je podle něj tak pošramocené, že je potřeba udělat velkou reflexi napříč mnoha plény, zmínil kolegium rektorky či akademický senát. Podle Vlacha existují na univerzitě střety zájmů, které je potřeba řešit.
„Jako kolegium se s tím samozřejmě budeme muset vyrovnat, takové personální věci se většinou řeší osobně, ale bohužel, takhle se to stalo,“ řekla k rozhodutí Vlacha Králíčková. Zároveň ocenila Vlachovu práci. Králíčkové skončí funkční období příští rok. Volbu kandidáta na rektora vyhlašuje akademický senát školy tak, aby se konala nejméně devadesát dní před uplynutím funkčního období.
Vlach je prorektorem pro vnější vztahy UK od roku 2022. V letech 2012 až 2022 byl proděkanem pro propagaci Matematicko-fyzikální fakulty. Na MFF UK vystudoval učitelství pro střední školy. Jeho vědecká práce se zaměřuje zejména na vlastnosti hliníkových slitin, stojí na webu školy.
Na možný střet zájmů bývalého poradce rektorky a bezpečnostního experta Otomara Slámy upozornila loni Mladá fronta DNES. Sláma byl po předloňské střelbě na filozofické fakultě vedoucím krizového štábu. Zároveň podle MF Dnes jeho firma Crowd Safety získala zakázku na ostrahu budovy fakulty, která po útoku zůstala do začátku letního semestru uzavřena. Při předloňském útoku na fakultě zemřelo 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Pachatel po útoku spáchal sebevraždu. V minulých týdnech média upozornila na vysoké odměny, které si vedení univerzity rozdělilo v minulém roce.
Odměny odsoudil Akademický senát UK
Akademický senát Univerzity Karlovy chce, aby vedení školy zavedlo jasná a transparentní pravidla pro odměňování na univerzitě a přijalo důslednější kontrolní mechanismy, které zabrání střetům zájmů a přispějí k hospodárnému nakládání s penězi školy. Způsob, jakým vedení školy komunikovalo a zdůvodňovalo vyplacení vysokých odměn v roce 2024, vyvolal v akademické obci oprávněnou nevoli, usnesl se. Spolu s dalšími případy pochybení při správě financí to podle něj ohrozilo důvěru akademiků i veřejnosti v transparentnost a odpovědné hospodaření univerzity.
Studenti a pracovníci školy v únoru v otevřeném dopise kriticky reagovali na informaci serveru iDNES.cz, podle kterého si vedení školy rozdělilo na odměnách zhruba 11,5 milionu korun. Signatáři dopisu vyjádřili nelibost s výší odměn i vyjádřením tehdejší mluvčí školy Lucie Přívětivé, že odměny odpovídaly „bezprecedentní a mimořádné situaci, které UK čelila a kterou členové kolegia rektorky v roce 2024 řešili“. Škola se v minulém roce vypořádávala mimo jiné s předloňskou prosincovou tragédií na filozofické fakultě. Vyjádření označili signatáři za cynický výsměch. Dopis podepsalo dosud na 470 pracovníků, 2450 studentů a 1320 absolventů a příznivců školy. Za vyjádření se omluvila rektorka univerzity Milena Králíčková. Zopakovala, že si za výší odměn stojí.
Akademický senát také požaduje, aby vedení univerzity dokončilo revizi principů rozdělování financí mezi fakulty, které by umožnilo růst mzdových tarifů na všech fakultách. Na rozdíly v odměňování mezi fakultami vysokých škol poukazuje dlouhodobě iniciativa Hodina pravdy. Zároveň by vedení školy podle senátu mělo zahájit hodnocení efektivity pracovišť. Senát zároveň podpořil usnesení ekonomické komise, která žádá vedení školy o přípravu opatření rektora, které bude určovat pravidla odměňování zaměstnanců na rektorátu, včetně nejvyššího vedení školy.
Například v únoru 2024 dostali podle Králíčkové odměny všichni členové krizového štábu školy. „Ty lidi tady v těch prvních dnech zabezpečovali věci, které bych nikdy nikomu nepřála, aby si zažil,“ řekla Králíčková. Zmínila například volání pozůstalým po tragédii na filozofické fakultě či obsluhu krizové linky.
Podle informací, které univerzita zveřejnila podle zákona o svobodném přístupu k informacím, měla například rektorka v únoru 2024 odměnu 150 tisíc korun, stejně jako kvestor univerzity Martin Maňásek. Někteří členové kolegia rektorky měli loni v únoru odměnu i 200 tisíc či 248 tisíc korun. Kritika odměn souvisela i s tím, že odměny kvestora a členů kolegia rektora navrhovala rektorka a odměny rektorky naopak kvestor, uvedl předseda Akademického senátu Filozofické fakulty UK Ondřej Švec.
Komunikace vedení UK
Na zasedání Akademické senátu měl proslov i Vlach, který uvedl, že Univerzita Karlova má být lídrem českého vysokoškolského sektoru. Po jeho proslovu se ozval potlesk, někteří však kritizovali způsob, jakým ukončil své působení ve funkci prorektora. To, že podal rezignaci v tuto dobu, není podle Vlacha kalkul, je to výraz dlouhodobé nespokojenosti z toho, jak se s ním komunikovalo. Králíčková je přesvědčená, že kolegiálně spolupracovali.
Někteří senátoři na zasedání kritizovali komunikaci ze strany vedení školy. Podle Králíčkové odpovídá vedení školy senátorům tak, jak je potřeba.
Podle senátora Jana Bičovského z Filozofické fakulty UK by současné vedení univerzity v příštím funkčním období nemělo pokračovat. Senát na jeho návrh hlasoval o tom, zda považuje za nevhodné, aby se členové kolegia rektorky a rektorka pokoušeli obhájit své pozice v nadcházející volbě. Usnesení senát nepřijal. „Já si stojím za vizí, se kterou jsem šla do prvních voleb, stojím si za dobrou prací, kterou jsme udělali,“ sdělila Králíčková. Ve čtvrtek řekla Radiožurnálu, že se plánuje o mandát v příštích volbách ucházet.
